Jak se nám postupnì krátí zbývající doba pobytu v Olympijské vesnici v Sydney, tak se také krátí mé zpravodajství. Fotek je však stále dost.

Na pondìlí jsme byli pozváni do Èeského støeleckého domu, kde od 12.záøí byla ubytována naše podpùrná skupina. Pozvání jsem pøijal pouze já, Lucka, Mirek a Martin. Radim mìl domluvený se zápasníkama jiný program, Venca mìl lístky na atletiku a brokaøi byli pozváni k panu Nekudovi, který pochází z Èech a reprezentoval nás na OH 1964 v Tokiju a v Mexiku 1968. Prezident Pekaø musel zùstat kvùli jednání v Sazkovém domì.

Na cestu za naší skupinou jsme se vydali tìsnì pøed polednem. Jeli jsme nejprve autobusem na vlak, kterým jsme pokraèovali do stanice Blacktown. Tam na nás èekal pan Šaòák a odvezl nás autem až do jedné tiché ètvrti, kde se jejich dùm nacházel.

V Èeském støeleckém domì se nám dostalo opravdu krásného pøijetí. Nejprve pøípitek, po kterém následoval vynikající obìd - hov.maso, rýže a hoøèicovo/zeleninová omáèka. Obìd byl záležitostí Dr. Zieglera, který by se patrnì uživil i jako výborný kuchaø. Následovala káva a zmrzlina, pøi které se diskutovalo o støelbì a o tom, jak vypadá život ve vsi. Odpoledne uteklo jak voda, a my jsme se odebrali po veèeøi (špagety se ètyømi druhy sýra) taxikem na stanici vlaku. Ve vsi jsme byli za chvíli.

Postupnì jsme se sešli veèer ve vsi všichni, kromì brokaøù, kteøí u pana Nekudy pøespávali.

Poèasí se výraznì zhoršilo. Obèas prší a je chladno. Støelecký týden mìl na poèasí prostì kliku.

Ze Sydney Petr Kùrka