Svou druhou, a zároveň poslední disciplínu na mezinárodních závodech ISAS v Dortmundu, vzduchovou pistoli, začal dnes Martin Tenk až v poslední směně od 16 hodin. Dopoledne jsme tedy strávili tím, že jsme zjistili, kde bude ubytovaná skupina puškařů, která měla příjezd do Dortmundu nahlášen asi na 17. hodinu. Menší hotel Fruhlig jsme po chvilce pátrání objevili asi 10 km od střelnice v klidné čtvrti na kraji města. Tam nám potvrdil majitel, že tam má Česká výprava ubytování opravdu zajištěné ve dvou třílůžkových pokojích (já spím dále ve stejném hotelu, jako doposud, i když po odjezdu Martina sám. V penzionu, kde jsou ubytovaní puškaři už nebyl volný pokoj). Pak jsme s Martinem chvíli bloumali v obchodním domě, kde jsme zjistili, že toho tady nemají v obchodech o nic víc, než doma. V pizzerii jsme si dali lehkou sváču a jeli na střelnici.

Závod se konal v malé vzduchovkové hale na papírové terče. Výkony z předcházejících směn nebyly nikterak ohromující. Nejvíce bylo 580 b. V poslední směně střílelo pár dobrých borců a čekalo se tedy, že někdo "uteče" k hranici 585 b. Mohl to být i Martin, ale nakonec neutekl nikdo. Martin si věřil. Protože na posledních trénincích měl výbornou stabilitu. Snad se nechal až trochu mnoho unést tím, že by to mohlo jít samo. Po delším nástřelu, asi 17 minut, střílel první položku těžce a špatně. 94 bodů byl signál k přerušení střelby a odchodu ze střeleckého stanoviště. Vrátil se jako vyměněný a začal pracovat, jak jsme u něho zvyklí. Odkládal, pokud vše nabylo akorát To znamenalo dvě položky 99 po sobě a rázem to vypadalo jinak. Ještě čtvrtá položka byla 97, ale pak se projevila ztráta času z prodlouženého nástřelu a z první položky, kterou střílel 18 minut. Martina tlačil čas, na poslední položku mu zbývalo deset minut. Končil položkama 96 a 93. Osmu sice nedal ani jednu, ale zato deset devítek v posledních patnácti ranách. Zkrátka a dobře, je to tak trochu školácká chyba, nechat čas plynout a dohánět minuty až na poslední chvíli. Stane se. V Dortmundu byla přece jen o mnoho důležitější soutěž v libovolné pistoli, než vzduchovka, které nedávno končila sezóna a od které si je třeba teď trochu odpočinout. Do finále nastupoval s odstupem dvou bodů na prvního Gončareva, Francouze Estaquqena a Němce Gevoriana. Závodník na pátém místě měl s Martinem stejně (Tronche- FRA) a Eder - SRN na sedmém místě měl o dob méně, než Martin. Osmý měl 575 (Szarenski - USA). Finále se střílelo v pistolové hale na elektronické terče firmy Meytton (SRN). Průběh finále byl velice vyrovnaný. Martinovi se podařily dvě vynikající rány 10,8 a i když dal jednu také 9,0 , skončil nakonec po velice solidním finálovém nástřelu 100,2 b. na třetím místě se ztrátou tří desetin na stříbro.

Ve finále Martinovi už fandila skupina puškařů, kteří v pořádku dorazili do Dortmundu. Přejímkou prošli hladce (zde se to nebere tak přísně). Na zítřejší závod LM 3x40 se těší. Jako první z našich nastupuje Radim Novák. Ležet na stavu bude již v 7 (!) ráno. Tak brzy totiž začíná první směna. I pro mne to znamená změnu. S Martinem jsme měli ráno "veget", protože mu soutěže začínaly o poznání později. Zítra musím vyrazit v 6 ráno, protože jdu pěšky. Doufám, že je to jen půl hodiny chůze. Po Radimovi nastupují v 10:35 Michal Kalný, Václav Bečvář a Luboš Opelka. Jako poslední nastupuje ve 14:10 Milan Mach.

Dnes bylo oznámeno, že organizátoři mají přes jeden tisíc startů, což může znamenat asi tak okolo 400 střelců. Velice slibná účast. Dnes jsem také pozdravil oba ohlašované Olympijské vítěze ze Sydney - Slovince Debevce (LM3x40) a Švéda Edmana (LM 60). Opravdu jsou tu. Konkurence je opravdu dobrá. Máme se zítra na co těšit. Docela rád setrvám v hale až do večerních hodin. Snad mi k tomu dají puškaři důvod. Finále je totiž naplánováno na šestou večer.

Právě jsem obdržel zprávu, že kluci po malém bloudění našli konečně hotel, kde spí. Martin se také na hotel nevrátil, což znamená, že úspěšně trefil na správnou dálnici, vedoucí z Dortmundu přes Frankfurt a Norimberk do Plzně. Vyhrožoval totiž, že pokud zabloudí, tak se vrátí a přespí ještě jednu noc v Dortmundu. Alespoň bychom si prý mohli hodit bowlingŠťastnou cestu !

Nakonec bych ještě rád vyřídil pozdrav z Dortmundu od všech kluků Milanovi Bakešovi, který teď asi leží doma v posteli v horečkách a s velkou rýmou. Přejeme Ti Milane brzské uzdravení. Budu rád, pokud někdo zavoláte Milanovi domů a tento pozdrav vyřídíte (nemá internet).

Z Dortmundu Petr Kůrka - puškový trenér.