Pøestože páteèní dopoledne, kdy skonèil Tomáš Jeøábek v soutìži VT 60leže s vynikajícím výkonem 598b. až pátý, nenaznaèovalo nic, že by se mìlo ten den nìco zvláštního stát, stalo se. Závìreèný den na Evropském šampionátu byl jednoznaènì v režii Èeských støelcù. Ten den se totiž rozdávalo 9 titulù Mistrù Evropy a z toho získali Èeši neuvìøitelných 5. To, aby se v jeden den hrála 5x Èeská hymna nepamatuje zatím nikdo. Vèera se to stalo díky juniorùm BT mix (DR), mužùm BT mix (DR a Januš) a mužùm v disciplínì Velkorážní standardní puška 3x20 (Opelka a DR). Navíc mladý kanec Jonáš dostal v mixu bronz.

Puškaøi byli trochu zklamáni po dopoledním ležáku, kdy si nevedli špatnì, ale vyrovnané a vysoké výkony ostatních odsunuly naše družstvo na sedmou pozici. Medaile by byla za vyrovnání stávajícího Èeského rekordu. Odjeli jsme po ležáku zpìt na hotel, aby se kluci mohli osprchovat a dát se v klimatizovaném pokoji opìt trochu do poøádku. Bakeš s Opelkou ráno s klukama na støelnici radìji nejeli, protože nebyl dùvod, proè plýtvat v horku energií. Milan Mach mìl dost èasu na to aby v klidu relaxoval a udìlal si na pokoji pár svých obvyklých cvièení. Ve dvì jsme vyrazili na støelnici již všichni s tím, že jsme mìli možnost nechat si své vìci na pokoji, kam jsme se chtìli ještì po vyhlášení vrátit, abychom se pøed cestou mohli ještì jednou osprchovat. Na hotelu nám vycházeli opravdu všemožnì vstøíc.

Na støelnici bylo odpoledne horko, i když teploty nedosahovali nakonec tak vysoko, jako tomu bylo ve ètvrtek odpoledne na tréninku. Tentokrát bylo "pouze " okolo 35 st. Mach mìl stav 9, Bakeš byl uprostøed na 24 a Opelka na dalším konci na stavu 41. Zaèátek soutìže byl úžasný. Zejména pro mì. Opelkovi pøestala spouštìt jeho Keppelerka hned po dvou ranách v nástøelu. uderník mu prorazil dýnko a neèistoty v závìru zpùsobily, že se zbraò stala nefunkèní. Zbraò se musela vzít ze stavu, rozebrat celá lícnice, aby se dal vyjmout závìr a ten pak bylo nutno rozebrat a vyèistit. Jsem známý tím, že nosím na soutìže tašku plnou náøadí a rùzných jiných vìcí pro pøípad potøeby. I v Záhøebu jsem mìl tašku s sebou. Jako naschvál jsem nemohl zaraženou neèistotu v z úzkého ústí závìru nièím vydolovat. Pomohl mi trenér Švýcarù, který, jak jsem zjistil, nosí s sebou ještì jednou tak velký kufr a vypadá jako kdyby èekal, že na každé soutìži bude muset vymìnit u nìkoho celou pušku a nebo vyhoblovat novou pažbu. Nicménì Konrad Jaggi je mùj dobrý pøítel a mìl nástroj, kterým se mi podaøilo závìr opìt zprovoznit, i když jsem u toho vypotil asi tøi litry. Pár rychlých pohybù a trochu stresu do toho ze mì udìlaly bìhem chvilky vodníka. Luboš nakonec dostal deset minut navíc, takže nepøišel o žádný èas. Ale i tak to není úplnì optimální zaèátek svìtové soutìže. Mezitím jsme s Tomášem Jeøábkem a s Radimem Novákem poshánìli Lubošovi jinou sérii Lapua patron, protože nebylo vylouèeno, že chybu mohla zpùsobit patrona a nikoli puška. Nakonec jsme asi udìlali dobøe, protože závada se do konce závodu neopakovala. To ale nebylo všechno Jen jsem opravil závìr, jdu se podívat na Macha, jak mu to jde a vidím, že mu Ascor napsal ètyøi nuly!! Položky v leže mìl 90 a 69. Nejdøíve mì polil pot, ale pak se vše vysvìtlilo . Milanovi snímaèe reagovaly na zvuk z vedlejšího stavu, kde nìkdo støílel "nabouchanou" tøistaosmou (ráže 7,62mm, dnes se vìtšinou používají ráže 6mm). Protože rána, na kterou snímaèe u Milana reagovali nedoletìla do Milanovo terèe, ukázalo mu to, jako že minul. Nakonec se to vyøešilo tak, že Milanovi snímaèe organizátoøi vymìnili, a nechali jej dostøelit zbývající ètyøi rány. Právì druhou devítku (celkem mìl 2x 99) dal Milan bìhem dostøelu. Kdoví, jestli by tøeba tady neušetøil jeden bod, kdyby závadu nemìl. Luboš Opelka zvládl ležáka výbornì a jako jediný dosáhl bezztrátových 200 bodù. Ménì se daøilo Milanu Bakešovi, který mìl špatný zaèátek, kdy støelil bìhem pìti ran ètyøi devítky. Po položkách 94 a 98 se zaøadil až do tøetí desítky. Jako vždy, tak i ve "standardce" bývá rozhodující stoják. Velké vedro a hlavnì odpor spouštì 1500 gramù mohou zpùsobit, že tu a tam nìkdo udìlá vìtší chybu. Základem je žádnou takovou chybu neudìlat a èekat, kolik dobrých výstøelù se povede. Naši Mach a Opelka si ve vedru a za obvyklého Záhøebského vìtru vedli výbornì a s výkonama 188 a 185 bodù se objevili po dvou polohách na èelních místech výsledkové listiny. Milan Bakeš støelil prùmìrný výkon 180b., což jej posunulo pouze o málo výš, než byl po ležáku. V tuto chvíli bylo jasné, že Milan B. bude výkonovì tøetí do družstva. Prozatím to vypadalo s družstvem nadìjnì na nìjakou medaili, ale byl tu ještì kleèák. Když se naši na K pøipravovali, byl už hotov Švýcar Buerge, který støelil vleže nulu (strefil vedlejší terè), ale vytáhl se zase v kleèe se 198 body. Stejnì tak i Nor Larsen skonèil se 197 body v kleèe. S družstvem to zaèalo vypadat všelijak, zejména když Milan Mach støelil v první položce v kleèe (93) pár osmièek a propadl se pod medailové umístìní. Houpaèka se ale opìt vrátila, když napsali Opelkovi první položku v kleèe 100! Milan Bakeš byl tou dobou hotov. Jeho výkon 562 byla pro tým urèitá ztráta, a tak stále nebylo rozhodnuto, jestli nìjakou tu medaili ve družstvech budeme mít, nebo ne. Navíc zaèalo být jasné, že Luboš by to teoreticky mohl úplnì pokazit a ještì by mìl medaili. Ale dokud není konec soutìže, tak není tøeba jásat. Vidìl jsem už leccos a nula je tam raz dva(viz Costa na libovolné pistoli), pokud se støelec jen trochu pøestane soustøedit. To ale naštìstí není Lubošovo pøípad. Vždy odvede úplnou a koncentrovanou práci až do konce. Bylo jen otázkou èasu, kdy se dokáže nìjakým zpùsobem prosadit. Luboš støílel i poslední položku výbornì. Dal až devatenáctou ránu 9,9 a celkovì mìl v kleèe 199b. Dá se øíci, že titul Mistra Evropy získal s pøehledem (náskok 4b.) a naprosto zaslouženì. Byl ten den jednoznaènì nejlepší. A protože i Milan Mach bojoval naplno až do konce a nenechal se po první položce K zviklat (druhá pol.98), mohli se kluci radovat i z neèekaného titulu v soutìži družstev. O dva body dokázali porazit horké favority Nory. Radost to byla obrovská. Dva tituly z poslední disciplíny je prostì fantastické. A to ještì Milana Macha pøipravila o medaili jedna pokažená položka v kleèe, jinak støílel výbornì. Milan Bakeš byl zklamán, ale i ostatní týmy mìli, až na Nory a Švýcary, v týmu nìkoho, kdo "šel" pod 570b. Navíc si pamatuji, když Milan na ME v Kodani skonèil s 560b. hodnì vzadu, a další ME ve Francii vyhrál. To je prostì jeden a pùl kila na spoušti a pokud ještì není úplnì ten pravý den, pak se mùže stát, že se nedaøí (viz Bessy 553).

Pro Luboše je tento obrovský úspìch urèitì velikou satisfakcí za dlouhodobou a vytrvalou práci na trénincích, kdy se snaží vypilovat techniku až do posledního detailu. Prozatím se mu to nepodaøilo prodat, i když nesmím zapomenout na jeho výkon ze vzduchovky 599 pøed lety v Nìmecku, a 1172 ve 3x40 na SP také v SRN. Vìøím, že se také vyplatila taktika nechat stát Opelku pøi VT 60, aby nebyl na 3x20 unaven, když støílel doposud na ME všechny disciplíny (v horku), a naopak nasadit na VT 60 Macha, aby se mohl pøed 3x20 trochu rozstøílet. Oba zastøíleli v èervnu na Evropském poháru ve Švýcarsku výborné ležáky, a tak nebylo snadné rozhodnout, koho v Záhøebu do VT60 postavit.

Po vyhlášení výsledkù, které bylo ukonèeno asi v 19 hodin, jsme se již závìreèného rautu nezúèastnili, i když by nám všem urèitì velice chutnalo, a nejen jídlo. K oslavì by byl urèitì dùvod. Spìchali jsme ale na hotel, abychom dobalili vìci, osvìžili se sprchou a vydali se na noèní cestu domù. Recepènímu jsme darovali nìjaká zbylá èeská piva a se ètyømi auty jsme vyjeli nakonec až ve 21 hodin. Cesta nebyla jednoduchá, protože nejdøíve byla velká fronta na výjezdu z Chorvatska do Slovinska a od poloviny Rakouska lilo jako z konve. Ve Dvoøákovo Octavii se ještì k tomu porouchalo støešní okno, které nešlo zavøít, takže Milan Bakeš a Tomáš Jeøábek chytali pùlku cesty vodu. Do Plznì jsme dorazili všichni najednou dnes po šesté hodinì ráno.

Dìkuji všem puškaøùm, že jsem mohl pøevážnì psát "ódy na radost"a gratuluji všem ostatním disciplínám k získaným úspìchùm.

Toto je mùj poslední pøíspìvek k ME 2001- Petr Kùrka - Reprezentaèní trenér - pušky.