Aklimatizace první skupiny støelcù, kteøí pøijeli vèera do Sydney, probíhá pomìrnì zdaøile. Všichni jsme vydrželi nespat pøes den a únavu z cestování jsme si schovali na veèer, kdy jeden jako druhý padl na lùžko a vzbudil se až ráno. Právì to, že jsme se dokázali hned od poèátku našeho dlouhého pobytu v zámoøí pøeorientovat na velký èasový rozdíl, je velmi pozitivní. Urychlí se tím i pøeorientování našich „vnitøních“ biologických hodin. Ráno jsme se tedy rozhodli vydat se na prùzkum Olympijského støeleckého areálu v Sydney. Doprava zatím funguje –„na heslo“, a tak nakonec Jirka Gach , David Kostelecký a Jan Dvoøák, kteøí byli pøipraveni na odjezd v 7:30, odjeli se mnou a ostatními èleny výpravy autobusem v pùl deváté. Øidiè, který nás vezl vèera z letištì, se tu prostì znenadání objevil, a tak jsme ho požádali o odvoz. Žádný rozpis ještì neexistuje. Asi to bude proto, protože soutìže zaèínají až po pozítøí….Odvezli jsme si tedy støelecké vìci na støelnici a tam jsme je uložili do skladu. Všichni, kromì Katky Beranové, jejíž støelecká taška se ještì stále potlouká nìkde po svìtì a nikdo neví kde, jak vyplynulo z mého dnešního telefonního hovoru se zavazadlovým servisem na letišti. Jinak na støelnici témìø nikdo nebyl. Naprosto bez problémù a bez èekání jsme si dnes také udìlali akreditaèní karty. Jednodušší to bylo o to, že jsme mìli s sebou fotky a že nás tedy poøadatel nemusel fotit (i když na to je pøipraven).N a padesátimetrové støelnici se dìlali ještì nìjaké úpravy, tak trénink stejnì nebyl možný. NA vzduchové, desetimetrové støelnici trénovali jen Japonci, kteøí jsou v Sydney již 14 dní. Dal jsem se s nimi do øeèi a zjistil jsem, že jsou zde na soustøedìní pøed SP. Hlavním dùvodem bylo ale to, že v Japonsku nejsou v této dobì ještì úplnì pøíznivé podmínky pro trénink 50m a že je to v Austrálii pro Japonce všechno finanènì mnohem pøíznivìjší. Mají tu mnohem levnìjší ubytování, levnìjší poplatky za pronájem støelnice na trénink a levnìjší støelivo. N a støelnici jsme potkali ještì pár Dánù a jinak nikoho. David Kostelecký si byl „støelit“, aby vyzkoušel rychlost holubù. Poèasí bylo ideální, stejnì jako Davidových pìtadvacet holubù. Závod má 12-13.4. , snad poèasí vydrží… Já jsem opustil støelnici s obìma Kaèkama , Jeøábkem a Tenkem ještì dopoledne. Odvoz byl opìt na požádání, ale mám dojem, že to mohlo být tím, že jsme byli na støelnici prakticky sami. Odpoledne jsme si udìlali výlet do mìsta, kam jsme dorazili vlakem (5 AUD zpáteèní lístek). Odtud jsme jeli lodí do nejvìtší ZOO v Sydney – Taronga ZOO, která je na velké ploše v pìkném prostøedí s velice bohatou vegetací. Protože je v kopcovitém terénu, máte možnost jet od lodi lanovkou nahoru, a nebo pøi cestì zpìt se nechat svézt dolù k lodi. My jsme využili té druhé možnosti. Nahoru jsme se nechali vyvézt autobusem. Vše v cenì jedné vstupenky za 27,5 AUD (loï z mìsta a zpìt, bus, lanovka a vstup do ZOO). Zpoèátku se nám nezdálo, že by tam byla nìjaká zvláštní fauna, ale nakonec jsme odjíždìli spokojení a odpoèatí. Vidìli jsme mnoho pìkných zvíøat. Sezóna zde již pomalu konèí, zaèíná podzim a tak je zde mnohem ménì lidí, než v parném létì. Pro nás je nynìjší podnebí naopak velmi pøíznivé. Je jasno, mírný vítr a teploty pøes den okolo 25 st. Chodíme v krátkých kalhotách a v trièkách. Když zapadne slunce, citelnì se ochladí na teploty okolo 15 st. Jen pro zajímavost – v šest hodin veèer je tu už tma jako v pytli. Pøi cestì zpìt jsme se zastavili na veèeøi ve Steak Housu. Jídlo jsme dostali, pøestože bylo plno, bìhem chvilky, což jsme všichni pøivítali. Skoro tak dobøe jako v USA, kde je bašta steakù, nám zde podali a pøipravili zeleninové saláty, BBQ vepøová žebra, èi hovìzí steak s opeèeným velkým bramborem a chlazené pivo (steak s pøílohou a salátem ca. 20-27 AUD, toèené pivo 0,3 litru za 4 AUD). Na hotel jsme se dostali okolo osmé hodiny veèer. Uskuteènil jsem ještì další dva telefonické hovory s letištìm, ohlednì støelecké tašky Katky. Než jsem dopsal tuto zprávu, letištní služba ji pøivezla v poøádku na hotel. Huráá.. Podle dalších informací, bychom mìli zítra obdržet zbylé tøi bedýnky s municí. Až je uvidím, pak budu jásat…Nejhùøe je na tom mùj kuføík s náøadím a náhradními díly. Ten se podle posledních zpráv pohybuje v Kanadì. Bez toho se ale mùžeme obejít. Hlavnì že tu jsou vìci Kaèky. Zítra nás èekají první tréninky. Støelnice je bez problémù, tak si obì Kaèky zkusí vzduchovku a Tomáš s Martinem asi padesátku. Brokaøi – trapaøi si zítra zkusí dvì až tøi položky (50-75 holubù).

Ze Sydney Petr Kùrka – puškový trenér