Dnes nám začala na Světovém poháru v Sydney konečně práce. Přesto, že by někteří raději ještě odpočívali, blížící se soutěže nás tlačili dnes do tréninků. Nikdo z našich si dnes nemohl prodloužit aklimatizační pauzu, ačkoliv by se ještě jeden den volna hodil. Brokaři (trap) Kostelecký a Gach s trenérem Dvořákem se po včerejším nezdaru nadali odradit a i dnes vyrazili na odjezd autobusu od hotelu směr střelnice na 7:30 ráno. A také jsem je, stejně jako včera, potkal na recepci ještě v půl deváté, kdy jsem měl v plánu odjet na střelnici spolu s Tenkem, Jeřábkem, Beranovou a Kůrkovou. Tentokrát jsme už ale před hotelem nečekali pouze my, ale i Finové, Dánové, Italové, Izraelci a další. Při pomyšlení, že nás dosud dopravoval pouze devítimístný mikrobus, z nás vyprchal veškerý optimismus. Autobus stále nikde. Rozplývala se naděje, že budeme jedni z prvních na akreditaci (placení celého poháru a ubytování pořadateli), že budeme včas na přejímce a že lehce obsadíme potřebné stavy na trénink. Naopak se nám začalo vybavovat, jak stojíme dlouhou, několika hodinovou frontu na placení, stejně tak i na přejímku, jak je nám horko při tréninku, který nestihneme ráno…atd. Spásná myšlenka přišla znenadání. Vezmeme si dva taxíky, které sice asi nebudou nejlevnější (střelnice je asi 30 minut jízdy od hotelu), ale zato bychom mohli všechny předběhnout. Taxíci přijeli během tří minut a my jsme opravdu přijeli na střelnici asi o jednu hodinu dřív, než ostatní výpravy z našeho hotelu. A protože doprava zde prostě je úplně „navolno“, pan Dvořák stál jako druhý ve frontě na placení a než jsme si udělali přejímku, na které jsme byli první, tak měl zaplaceno. Protože všichni čekali na akreditaci (ID karty jsme vyřídili již včera), trénovali jsme prakticky sami. Až před polednem se začali střelnice plnit a to už naši pomalu končili. Děvčata trénovala nejdříve vzduchovku a pak ještě dvě polohy malorážky. Tomáš pouze malorážku a Martin opět obojí – LP i vzduchovku. Spokojení byli střídavě. Také „trapaři“ si stihli v klidu odtrénovat tři položky a po jedné hodině odpoledne jsme už čekali na odjezd autobusu ze střelnice na hotel. Po půl hodině nás odvezl malý bus asi pro 14 osob. Odpoledne jsme se jeli najíst do obchodního centra, kam nás velmi ochotně a bez problémů odvezl autobus, který čekal u hotelu. Jestli měl s někým jet na střelnici, tak šel ten dotyčný asi pěšky. Nám ale pomohl. V obchodním centru jsme se výborně najedli. Je tam několik restaurací (převážně Čína a Japonsko), kde si za 6-8 AUD můžete nabrat na jeden talíř co unesete. Výhoda pro ty, co mají hlad, nevýhoda pro ty, kteří mají velké oči. Nikdo z nás velké oči neměl, tak nám na talíři prakticky nic nezbylo. Pak jsme si nakoupili něco k pití a k snídani a odjeli jsme zpět na hotel. Použili jsme taxíky, protože to vypadalo na déšť. Pěšky je to asi hodina chůze, ale i tak se láhve s vodou a džusy na takovou dálku pronesou. Teď už všichni opět chrupkají. Padli dnes o něco dříve než včera – už okolo sedmé večer. Snad se stihneme dát během zítřka do kupy. Pozítří v pátek už jsou soutěže v trapu a ve vzduchovce žen. Jen Martin s Tomášem si počkají až do soboty na vzduchovku, resp. Libovolnou pistoli.

Konkurence je velmi slušná, ale počet střelců není nijak výrazný. Očekával jsem mnohem početnější účast. Ještě nemám startovní listiny, ale podle dokumentů, které jsme obdrželi ke zkontrolování našich startujících se dá poměrně přesně odhadnout následující účast:

LM60 - 56 (např.GER1, FRA1, ITA2, NOR1, RUS3, FIN3, KOR3, SLO2, SVK2, USA2, UKR1, KAZ3…)

LM 3x40 – 51 účast přibližně kopíruje LM60. Podobně i VzPu60 – 52

LP60 – 26 ( BUL1, AUT1, FRA2, ITA3, ROM1, AUS3, IND2, KGZ1, KOR1, NZL2, OMA3, RUS3, USA2)

VzPi60 – 29 účast přibližně kopíruje LP60

RP - 14 !! (AUS3, BUL1, FRA1, IND1, KGZ1, NZL1, OMA3, ROM1, RUS2 )

BT - 25 prakticky asi téměř celá špička

Trap – 42 Double Trap – asi taky tak Skeet – 45

SR 3x20 – 34 (CHN3, FIN2, DEN1, GER1 Grosscapp., IND3, JPN3, KOR3, RUS3, SUI2, UKR1, USA2…)

VzPu40 - 35 kopíruje SR3x20

SPi 25m - 28 a podobně i VzPi40.

Závody tedy přinesu pravděpodobně opět krásné boje, při kterých se na Olympijské střelnici nebude tlačit tolik lidí, jako na pohárech v Evropě. Mnozí mohou už být přeaklimatizováni, protože některé výpravy dorazili z přípravného tábora na Novém Zélandě dnes odpoledne a další dorazí až zítra. Camp tam trval i 14 dní (např. Angličané).

Ze Sydney Petr Kůrka – puškový trenér