Střelecká reprezentace pomalu uzavírá v tomto období přípravu na Mistrovství světa ve sportovní střelbě. Střelecký svátek, který se koná (kromě brokových disciplín) ve stejném časovém intervalu jako Olympijské hry, tedy jedenkrát za čtyři roky, má letos finského pořadatele. Město Lahti se zhostilo této velkolepé akce, kde se potkají střelci celého světa, kteří budou soutěžit ve všech sportovně-střeleckých disciplínách, včetně několika neolympijských (puška 300m, SM60 žen, StPi mužů a VP mužů). Samozřejmostí je také start juniorských kategorií. Mistrovství světa začíná již prvního a končí až sedmnáctého července 2002. Finové jsou známí svým pořadatelským umem, a tak se určitě můžeme těšit na špičkově uspořádanou soutěž. Jsou-li na ni naši puškoví reprezentanti připraveni rovněž špičkově se ukáže až během průběhu vlastních soutěž. Rád bych zde nastínil, alespoň v krátkosti, průběh puškové přípravy.

Letošní střelecká sezóna začala naostro již brzy. Účast na prvních Světových pohárech ( Sydney a Šanghaj) během měsíce dubna dala pořádně zabrat. Dlouhý a po všech stránkách náročný výjezd, přinesl nečekané ovoce v podobě dvou medailových umístění (Kůrková VzPu-397 a Jeřábek LM3x40 1172) a dalších dvou finálových účastí českých puškařů (Kůrková a Jeřábek). Byl to velký úspěch, neboť pušková skupina čítala pouze tři závodníky. Na následném SP v Atlantě ve Spojených státech jsme se naopak žádné finálové účasti nedočkali. Nejblíže byly obě ženy startující v pušce - Valová a Šimková se shodným výkonem v SM 3x20 - 576b. Z hlediska přípravy na MS bylo zásadní to, že do USA odcestovala jiná pušková skupina, než která startovala v Sydney a v Šanghaji. Vzhledem ke značným časovým posunům se mě zdálo příliš náročné uskutečnit „šňůru“ všech tří SP v kuse. Dalším důvodem bylo, že jsem potřeboval složit výpravu na poslední letošní SP v Miláně ze střelců z obou skupin. Nakonec jsme utržili v Itálii jednu velmi cennou medaili (Bečvář LM60) a jedno pěkné finálové umístění(Beranová VzPu 396). Navíc Kůrková K. jen těsně nepostoupila do finále na „plichtu“ 396b. Ve srovnání s minulými roky tedy naznačují puškaři, že se opět hodlají vrátit mezi absolutní světovou špičku. V letech 1999 až 2001 jsme totiž na soutěžích SP získali pouze dvě medaile (Beranová a Bečvář) a několik čtvrtých míst (Opelka, Beranová a dvakrát Kůrková). Je to tedy poměrně výrazný postup, i když v jiných disciplínách, než jsme byli do nedávné doby zvyklí. Jde zejména o posun směrem nahoru v ženských kategoriích, a to především zásluhou našich juniorek Kůrkové a Beranové. Na druhou stranu jde o ústup z pozic v LM3x40 a ve VzPu60 v kategorii mužů.

Avšak zdaleka ne všichni se mohli připravovat na soutěžích SP, a proto jsme ještě obsadili některé menší mezinárodní soutěže jako např. MZ v dubnu v Maďarsku, v květnu juniorskou soutěž v Suhlu, MZ Masters ve Francii na konci května a po jedné soutěži v Jugoslávii a v Chorvatsku. Posledním závodem, jehož výsledky promluvily do nominace soutěží na 50 a na10m v Lahti, bylo 3.kolo ČP v Plzni v polovině června 2002. Někteří puškaři se tam rozstřelovali o poslední volná místa v uvedených soutěžích. Rozstřel se vyhodnotil součtem bodů, a proto bylo zajímavé sledovat, jak se s tím kluci vyrovnají. Nejzajímavější moment nastal zřejmě v okamžiku, kdy Bakeš ztratil v druhém soutěžním dnu náskok pěti bodů, který měl před Novákem z prvního dne.

Stále otevřená byla nominace na soutěže 300m, neboť jediným podkladem pro nominaci byla účast na loňských soutěžích z velkorážních zbraní. Stalo se pravidlem, že naši střelci nemají příliš mnoho času na přípravu ve 300m disciplínách. Oproti většině zahraničních střelců trénují VT mnohem méně a také se účastní zpravidla pouze jedné soutěže před vrcholem sezóny. Není to z důvodů lenosti či nechuti. Důvod je prostý – nemáme specialisty, kteří střílejí pouze 300m, a tak se 300m disciplíny musí vklínit do programu disciplín olympijských. Letos byla příprava na 300m ještě složitější. První příčinou byly stavební úpravy na plzeňské střelnic, které se zde z důvodu konání ME2003 prováděl, a tím nás přece jen trochu v tréninku omezovaly. Druhým důvodem byla příprava na jarní SP v OH disciplínách, která měla jednoznačnou prioritu před střelnou z VT. To však jako by našim střelcům příliš nevadilo. Na soutěži Evropského poháru 300m ve švýcarském Thunu, která bezprostředně navazovala na 3.kolo ČP, se naše střelecká mužská elita dokázala poměrně výrazně prosadit v obou třípolohových disciplínách. V StPu 3x20 obsadil Milan Mach 3. místo a ve VT3x40 se na „bednu“ dokázali dostat hned dva naši – první byl Milan Mach a druhý Tomáš Jeřábek. Záměrně nebudu více rozebírat účast a úspěšnost na EP v Thunu. Výsledky ze Švýcarska mě umožnily dokončit nominaci na MS v Lahti. Nominace puškařů (viz článek p. Šaňáka na netu ) je podřízena tomu, aby jednotlivé dospělé disciplíny byly obsazeny těmi nejlepšími střelci a střelkyněmi, které máme. Malinko se možná ošidíme v šancích na juniorské medaile tím, že nejlepší juniorky startují v ženách. Děvčata se ale samy chtějí srovnávat s absolutní světovou špičkou. Na druhou stranu obsazení mužské vzduchovky pouze jedním mužem nepovažuji za ztrátu šancí. Výkony, kterých muži v letošní sezóně v této disciplíně dosáhli, bohužel nebyly odpovídající úrovně. Čeká nás ještě mnoho práce abychom srovnali ve vzduchovce mužů krok se světem.

Závěr přípravy na MS probíhal osvědčeným způsobem. Minulý týden, tedy 14 dní před zahájením MS, jsme měli soustředění v Plzni, kde střelci měli možnost trénovat na elektronické terče. Soustředění bylo pouze čtyřdenní, ale vydatné. Počasí nám sice mnoho nepřálo, protože panovala velká vedra, ale i přesto splnilo očekávání. Trénovalo se již od brzského rána ( od 7. – 8. hodiny ranní). V pátek se většina (12 osob) přesunula do Krkonoš ke krátkému, čtyřdennímu kondičnímu soustředění. Jako každý rok pořádáme v Krkonoších tři delší horské túry, po kterých sice bolí nohy, ale hlava je čistá. První den něco přes 20km, druhý den túra přes Sněžku (ca.35km) a třetí den opět okolo 20 km. Již druhou sezónu bydlíme na Lyžařské boudě, kde máme vše co potřebujeme. Chata leží těsně pod hřebenem, pěkné ubytování s vlastním soc.zař., klidné spaní, dobré jídlo a saunu. Parta byla opět skvělá, a tak jsme se z Krkonoš rozjeli k několika posledním tréninkům před odletem do Finska v dobré a bojovné náladě.

Šance puškařů na MS budu hodnotit pouze šalamounsky: šance na úspěch mizí s neúčastí. Pokud někdo na MS jede, jede tam proto, že má šanci se prosadit. Někdo má samozřejmě šanci v určité disciplíně větší a někdo může překvapit. Čekal snad někdo, že Tomáš Jeřábek bude v Sydney bojovat ve 3x40 na tak vysoké úrovni? Ani si nedělám iluze o tom, že by všechno vyšlo, jak si člověk namaluje. Parta je ale skvělá, silná, a já doufám, že také zdravě sebevědomá a zdravě drzá. Dokáží táhnout za jeden provaz, fandit jeden druhému, a také úspěch závidět a nechat se jím motivovat. Bez podobných vlastností se dnes úspěchu dosahuje jen těžko. Držte nám palce a povzbuzujte a fanděte na adrese kurka@shooting.cz Budu se vám snažit zprostředkovat opět zpravodajství z puškového dění téměř v přímém přenosu na této webové stránce ČSS. Spojení bude určitě fungovat lépe než v Itálii, odkud se mi po celou dobu konání SP nepodařilo připojit.

Příště tedy již z Lahti (začínám 2.7.), ale prozatím ještě z ČR

Petr Kůrka – reprezentační trenér puškových disciplín