Osmkrát si to rozdali ve dvojstřelech na nejobtížnějších staniovištích skeetu 3 – 4 – 5 Čech Jan Sychra a Slovák Štefan Zemko. Teprve pak slovenský nováček ve finále velkých soutěží povolil a pustil jeden teč. Jan Sychra zvedl ruku a bylo vidět, že se v něm pere radost s trochou smutku. Na mistrovství světa dotáhl v lese nedaleko Lahti ve čtvrtek družstvo ke zlatým medailím. Sám po zlatu sahal do sedmé rány finále a nakonec skončil čtvrtý, ale s velikou a příjemnou náplastí, kterou je účastnické místo na OH 2004.

„Přijít o medaili na sedmém stanovišti, to mrzí strašně moc. Před poslední čtvrteční položkou jsem byl hodně nervózní. Myslel jsem v tu chvíli víc na individuální výkon než na družstvo. Věděl jsem, že potřebuji udělat čtyřiadvacet bodů a mělo by to být finále. To se povedlo, ale že tahle položka rozhodla také o zlatých medailích v soutěži družstev, to jsem netušil, což je dobře. Kdybych věděl, že jedna chyba znamená zlato a dvě minely čtvrté místo, asi by mi to dalo psychicky zabrat. V rozstřelu se Zemkem to byla loterie, ale věřil jsem, že mám víc zkušeností a to v tom horku a větru rozhodne,“ svěřoval se Jan Sychra cestou na dopingovou kontrolu.

Vrať me se však na začátek čtvrteční bitvy. Bronislav Bechyňský chybil ráno hned na prvním stanovišti a vypadalo to, že sní svoji brokovnici, protože udělal ještě jednu chybu a připsal si třiadvacet bodů. „Proti slunci nebylo nic vidět, ale chybit jedničku, to je hrozné,“ vychrlil ze sebe a kroužil kolem střelnice, počítaje, co kdo musí udělat. Po dvou smloných dnech se konečně zvedl Leoš Hlaváček a svojí čtyřiadvacítkou naplnil staré střelecké pořekadlo, že medaili pro družstvo dělá ten třetí. Čekalo se na Jana Sychru, na něhož byly upřeny zralky všech. Buď zlato nebo brambory.

Bylo z toho zlato a Italové vztekle zmizeli ve stanu. Skončili čtvrtí. Sebevědomí borci z USA nastříleli stejně jako naši 355 bodů, ale Duloheryho tři chyby v poslední položce rozhodly. Češi měli závěrečný součet 71 a oni o dva body méně. Rusy sesadil z trůnu k bronzu třemi chybami Tišin, Italové se pohřbili sami, když zkušení šampióni Genga a Benelli chybili na osmém stanovišti.

Potřetí v historii se Čeští střelci radovali z titulu mistrů světa. V roce 1990 ho v Moskvě vystříleli Bechyňský, Hlaváček a Málek, loni v Káhyře nahradil Bechyňského Sychra a letos v Lahti střílel místo Málka, nyní trenéra Kypřanů, opět Bechyňský. U všech tří zlatých byl Leoš Hlaváček: „Srovnat tyhle medaile je hrozně těžké. Pro mne to bylo tady absolutně nejhorší, střílel jsem strašně a nevím proč. Bál jsem se, že to nakonec pokazím nejen sobě, ale i družstvu. Přitom jsem byl letos už třikrát ve finále na velkých soutěžích,“ kroutil hlavou trojnásobný šampión a bylo vidět, jak z něho spadl ten obrovský balvan obav.

Zatímco dva šampióni už zahnali žízeň pivem, Sychra se připravoval na finále. V něm se držel v boji o zlato do zmíněné sedmé rány, pak se spolu se Zemkem a italským fenoméneme Falcem střetli o bronz. Zatímco „exfederální“ reprezentanti udělali jednu chybu, Ital se radoval z bronzu. A pak došlo ke shora zmíěné bitvě, v níž zvítězil Sychra. Když pak v rozstřelu získal titul mistra světa Nor Jensen, čeští střelci už slavili. Obhájili titul a Sychra k němu přidal jistotu, že na OH v Aténách nebude český skeet chybět.