Ve dnech 2. až 17. července 2002 se ve známém finském středisku zimních sportů v Lahti uskutečnilo již 48. Mistrovství světa ve sportovní střelbě. Soutěží se zúčastnilo celkem 40 závodníků z České republiky a to 30 střelců v seniorských a 10 v juniorských kategoriích, doprovázených trenéry, účastníky kongresu ISSF, lékařem a pracovníky médií. Přes velkou ekonomickou náročnost účasti na MS se Český střelecký svaz rozhodl obsadit většinu seniorských disciplín a v mnoha případech dokonce třemi střelci pro soutěž družstev. A to i v situaci, kdy bylo těžko možné očekávat zisk medaile, spíše se jednalo o podporu ve prospěch rozvoje disciplíny (např. RP, LP). Po nevýrazném začátku se naši reprezentanti zmobilizovali k vynikajícím výkonům a dosáhli historického úspěchu v celkové bilanci československé a české účasti na Mistrovstvích světa. Získali celkem 9 zlatých, 6 stříbrných a 6 bronzových medailí (21) a umístili se v neuvěřitelné konkurenci více než dvou tisíc střelců z devadesáti osmi států podle počtu získaných medailí na skvělém čtvrtém místě!

Do Finska je daleko

V rozhodování o způsobu dopravy do Lahti sehrála důležitou roli skutečnost, že nám finská letecká společnost Finair nabídla odpuštění poplatku za nadváhu. V tom okamžiku se cena letenky stala výhodnější než doprava osob a výstroje do Lahti auty a účastníci se dopravovali do Helsink pohodlně, tedy letadlem, právě s finskou leteckou společností. Považuji za velmi kuriózní, že ČSA neměly zájem o přepravu českých střelců za stejných podmínek, asi pro ně půl milionu korun nestojí za námahu. Proč by česká firma sponzorovala české střelce, když to mohou udělat Finové…Aspekt vzdálenosti sehrával důležitou roli i při pobytu v Lahti. Pořadatelé ubytovávali některé výpravy i v „sousedních“ městech. V přesném překladu to pro nás znamenalo umístění v městečku Heinola, v budově školícího střediska, v pěkných dvoulůžkových pokojích internátního typu, ovšem 35 km daleko od Lahti. Jen pro zajímavost, cena tohoto pokoje bez ledničky, televize, telefonu byla 90 eur za jednu noc. To rozhodně není málo v porovnání např. s cenou ubytování v Santo Domingu, kam brokaři odjížděli na soutěž SP nedlouho po Mistrovství světa. V hlavním městě Dominikánské republiky stojí tentýž pokoj ve čtyřhvězdičkovém hotelu s klimatizací a komfortní výbavou rovněž 90 eur na jednu noc. Možná, že by si někdo přesto vybral dovolenou ve Finsku…

Špatné rozhodnutí pořadatelů

Organizační přípravy a také samotný průběh šampionátu byly v nejvyšší možné míře zaměřeny na zpřístupnění střeleckého sportu médiím a přítomným divákům. Nešlo jenom o umožnění vstupu kameramanů do prostoru těsně ke střelci v průběhu soutěží, na což jsou špičkoví střelci již zvyklí. Pořadatelé se jednoduše rozhodli postavit na atletickém stadionu otevřenou střelnici na 50 a 25 metrů. Chtěli asi dosáhnout toho, aby mohli diváci z tribuny stadionu pohodlně sledovat střelce při soutěži s tím, že průběžné výsledky by se promítaly na velkou světelnou tabuli. Snad poprvé jsem také na MS viděl prodej vstupenek (5 Euro). Bohužel, příliš se nepovedl ani záměr s diváky, kterých bylo na tribuně minimum, ani s jejich rychlou informovaností. Výsledky na tabulkách za střelci nebylo možné bez dalekohledu přečíst a zveřejňování na světelné tabuli se opožďovalo. Fatální chybou však byla střelnice na stadionu. Střelce chránil jen jakýsi přístřešek a tak na závodníky při dešti pršelo, vítr s nimi cloumal všemi směry. Tartanová dráha, na které bylo umístěno střeliště se svažovala směrem k trávníku, což jistě není v souladu s pravidly a navíc voda při dešti odtékala po tartanu do žlábku u trávníku. (vše viz foto). Bez přehánění lze říci, že střelnice na stadionu znehodnotila soutěže na Mistrovství světa, mnohdy zmařila veškeré úsilí sportovců, které věnovali přípravě a připravila nejedno zklamání i pro světově proslulé závodníky. Pokud se například olympijský vítěz v závodě LM 60 vleže ze Sydney Švéd Edman neprostřílel z kvalifikace, určitě to není normální. Ještě že se počasí v druhé části mistrovství umoudřilo a pistolářům vadil vítr už jen mírnější... Myslím, že technický delegát ISSF pro Lahti, paní Uni Nicolaisen (presidentka Evropské střelecké federace), jež schválila tento projekt, ztratila mnoho příznivců. Ještě že ostatní střelnice, jako hala na 10 m a střelnice na 300 m byly regulérní a střelci tam mohli předvést své umění.

Češi mezi světovými rekordmany

V průběhu MS byl 5x vyrovnán 7x vytvořen nový světový rekord v soutěži jednotlivců a ve třinácti případech byl zlepšen nejlepší světový výkon družstev. Nás může velice těšit, že o zápis do rekordní tabulky se postaral svým fantastickým výkonem 1178 bodů Tomáš Jeřábek ve VT 3x40 a ve stejné disciplíně v družstvo Jeřábek, Mach (1171), Opelka (1163) součtem 3511 bodů. V současné době jsou to jediní naši střelci v puškových disciplínách, kteří drží světový rekord. Nejlepší výkon na světě asi musí mít vždy ty nejsilnější přívlastky, přesto mě ohromil např. výkon Dánky Charlotte Jacobsen v soutěži SP 3x20 na 300 m – 588 bodů, nebo výkon družstva Ruska ve vzduchové pušce mužů 1785 (průměr 595) a Číňanek ve stejné disciplíně 1190 (průměr téměř 397). Kdo ví, kde jsou hranice lidských možností?

Kůrkovi všechno vyšlo

Státní trenér puškových disciplín musel při nominaci do kategorie žen řešit zásadní otázku. Postavit úspěšné juniorky, mistryně Evropy 2002 ze Soluně mezi ženy a pokusit se získat kvalifikační místo pro OH, nebo neriskovat a umožnit děvčatům bojovat o titul mistryň světa v juniorské kategorii? Jak už dávno všichni víme, trenér Kůrka se rozhodl správně. Nominoval na soutěže v malorážce Šimkovou a Valovou, které doplnila jeho dcera Kateřina a pro soutěž ve vzduchové pušce „nasadil“ osvědčené juniorské trio Kůrková, Habartová, Beranová. V soutěžích na 50 metrů se nejdříve musely ženy probojovat eliminacemi do závodů, kde se nejlépe dařilo Lucii Valové v soutěži vleže, když výkonem 590 bodů obsadila deváté místo. Za velmi solidní můžeme rovněž považovat šesté místo družstva žen Valová, Šimková a Kůrková v SM 3x20, kde Valovou s 572 body dělily od finále a přímého boje o Q.P. jen dva kruhy. Skutečná bomba nadšení vybuchla v naší výpravě po závodě ve vzduchové pušce, když Kateřina Kůrková fantastickým výkonem 399+103,1 bodů získala v kategorii žen zlatou medaili a kvalifikační místo pro OH. O jejím výsledku byly již do dneška popsány hory papíru, proto se omezím jen na informace ze zákulisí. Kateřina za celou dobu netrénovala na mistrovské vzduchovkové střelnici, nepovažovala to v nevhodně určeném čase tréninků za důležité. Střílela pouze na provizorním stanovišti, kde nebylo ani dostatečné osvětlení. V rámci všech tréninků pouze jedenkrát střelila devítku a to musíme počítat i tréninky doma před odjezdem na MS. Její otec a trenér Kůrka mi před soutěžemi říkal, že Kateřinu považuje za jednu ze dvou technicky nejlepších střelkyň světa, ještě s německou střelkyní Soňou Pfeilschifter. Osobně si nejvíce cením toho, že trenér dokázal pomoci Kateřině k tomu, aby své schopnosti prodala v nejdůležitějším závodě. Vím, že s ní vedl dlouhé rozhovory, někdy si i nahlas vyměňovali názory. Myslím, že také díky médiím vyrostla z Kateřiny Kůrkové střeleckém sportu hvězda, která díky svým výkonům a sympatickému vystupování může hodně pomoci v propagaci střelectví. Na MS startovali také junioři Malinký, Rozsypal a Březina. Ačkoliv se jim dávaly větší naděje na úspěch ve vzduchové pušce, prosadili se nakonec v LM 3x40 a získali bronzovou medaili. Trenér oceňoval zejména výkony Malinkého ve standardu 1146 a ve vzduchovce 588 bodů, v obou disciplínách skončil desátý.

Puškaři světoví na 300 m

V olympijských puškových disciplínách startovali tentokrát mimo tzv. „univerzálů“ i specialisté. Avšak Novákovi vleže, Opelkovi ve standardu a Kalnému ve vzduchovce se nedařilo a první dva jmenovaní ani nepostoupili při „nelidském“ počasí z eliminace. Bečvář s Jeřábkem dělali co mohli, s 591 body však skončili oba osmnáctí. Ve standardu jediný náš zástupce v kvalifikaci Tomáš Jeřábek statečně bojoval a skončil nakonec na velmi cenném devátém místě. Škoda, ve finále zůstal jediný střelec bez Q.P., Tomáš by se jistě o kvalifikační místo popral. Nepříliš radostnou bilanci ze střelby na 50 a 10 metrů si však naši závodníci vynahradili ve střelbě na 300 metrů. Tým ve složení Bakeš, Mach, Jeřábek a Opelka doslova zářil. Je to skvělá parta, kde jeden přeje druhému, bojují ve všech závodech naplno a současně mají velkou ctižádost se prosadit. Eliminací vleže prošli Mach a Jeřábek snadno, pouze Bakeš ve větru ztratil orientaci a nepostoupil. Následujícího dne ukončil Jeřábek sérii dosavadních smůlovitých výsledků a umístění na vrcholných závodech a získal výkonem 597 bodů svou první velkou medaili. Byla stříbrná a měla pro našeho nejlepšího současného puškaře cenu zlata, vždyť stejného výsledku dosáhl i vítěz Švýcar Norbrt Sturny. To, co však naši střelci předvedli v soutěži družstev ve standardu, nemá obdoby. Jeřábek vytvořil nový světový rekord výkonem 1178 bodů (398, 386, 394), Mach nastřílel svůj osobní rekord 1171 a Opelka přidal po zaváhání vstoje 1162 bodů (399, 368, 395). Sečteno a podrženo: titul mistrů světa družstev, světový rekord překonán Jeřábkem o 3 body, světový rekord družstev překonán o neuvěřitelných 28 bodů! Impozantní! Následujícího dne za horšího počasí si Tomáš vybojoval ve standardu 3x40 výsledkem 1163 bronzovou medaili a doplnil svou sbírku medailí na zlatou, stříbrnou a bronzovou. S tímto výsledkem opouštěl Lahti a jeho místo zaujal pro disciplínu SP 3x20 Bakeš. A družstvo obět bojovalo, v eliminaci získalo stříbrnou medaili výsledkem, kterým závodníci vyrovnali stávající světový rekord (Bakeš 581, Mach 582, Opelka 575). Jedním z těch, kteří patřili po celou dobu k „tahounům“ družstva, byl Milan Mach. Také on však neměl ještě žádnou „velkou“ medaili, přesto, že např. ve SP 3x20 již dlouho patří k absolutní světové špičce. Poslední den soutěží MS, při závodě jednotlivců jeho nepříznivá bilance skončila. Dokázal ještě i v závěrečném závodě zmobilizovat všechny zbylé fyzické a psychické síly a vypnul se k fantastickému výkonu 585 bodů (199, 191, 195). Kdo někdy střílel z pušky s odporem spouště 1,5 kg, dá mi jistě zapravdu, že před Milanovým výsledkem je třeba smeknout. Já osobně jsem ze střelnice na 300 m odjížděl s pocitem, že naštěstí střelecký pánbůh existuje a že spravedlivě rozděluje střelcům svou přízeň. Naši „velkorážníci“ si medaile zasloužili.

Martin Tenk má medaili z MS

Program pistolářů opět začínal vzduchovkou a jak jsem vyrozuměl od státního trenéra Břetislava Putny, teoreticky měli mít naši střelci naději na slušné umístění družstva. Bohužel se spletl, Wohlmuthovi a Dědičovi se nedařilo a tak se pozornost opět soustředila, jako už mnohokrát, na Martina Tenka. V tréninku střílel dobře a tak i on sám mohl mít pocit, že by finále nemuselo pro něj být nedosažitelné. Martin sice bojoval, ale výsledek 578 bodů na finále nestačil. Byl hodně zklamaný, takhle smutného jsem jej ještě neviděl odcházet ze stanoviště. Kdo ví, jaké myšlenky mu probíhaly hlavou, snad by býval v té chvíli lepší vztek, než deprese. Pomalu však nabývám dojmu, že Martin se prostě musí ke svým výtečným výsledkům v libovolné pistoli nějak „protrápit“. Asi to potřebuje k absolutní mobilizaci sil. K tomu, aby byl vrcholně koncentrovaný, uzavřený do sebe, přitom jakoby pokorný, mírně nejistý, prostě aby se dostal do stavu, ve kterém předvádí na vrcholných soutěžích své umění. Jeho střelba se těžko dá jinak označit, vždyť Martin byl schopen v Lahti v nepříznivých podmínkách nastřílet v eliminaci 562 a v kvalifikačním závodě 564 bodů! Postupoval třetí do finále, když se vklínil mezi tři střelce Číny. Díky vyrovnané bezchybné střelbě mezi osmi nejlepšími postoupil až na fantastický stříbrný stupeň. Blahopřejeme! Za Martinovými výkony se tak trochu skryl neúspěch Bardisala a Wohlmutha v LP, doufejme, že jim to příště vyjde lépe. Pistoláři si dělali určité naděje na zisk medaile v neolympijských disciplínách, ve StPi 3x20, případně ve VP. V situaci, kdy teoreticky nejslabší člen družstva, Martin Strnad dosáhl výborného výkonu 571 bodů se zdálo, že družstvo směřuje hodně vysoko. Všechno však bylo jinak, nejlepší český střelec těchto disciplín Šafránek asi nenačasoval dobře formu a zůstal hluboko za očekáváním nejen ve StPi, ale i ve velkorážné pistoli. Družstvo skončilo čtvrté (Strnad 571, Skupa 564, Šafránek 562) a ve VP osmé (Šafránek 580, Skupa 578, Dědič 568). Poslední olympijskou disciplínou, která se střílela na MS, byla rychlopalba. Trenér Putna ocenil výsledky střelců Strnada 581a Fialy jako velmi slibné (Skupa 574) a s umístěním družstva na pátém místě v konkurenci devatenácti týmů byl spokojen. Radost mu udělal Martin Podhráský, který dokázal na MS nastřílet v podstatě to, co umí a 576 bodů mu zajistilo velmi cennou, bronzovou medaili. Na mistrovství startovala také děvčata Lenka a Petra Hyková. Obě trochu pokazily vzduchovku (372), ale Lenka si vystřílela výtečné páté místo mezi juniorkami s 571 bodem a Petra nezklamala trenéra díky své bojovnosti s 569 body.

Střelci na BT dodavateli medailí

Jako obvykle, překonávali střelci na běžící terč v získávání medailí všechny rekordy. Mrzí je sice, že v olympijské disciplíně BT 30+30 na 10 m skončil nejlépe Račanský na desátém místě s 574 body (pro něj osobně to ale není neúspěch) a v juniorech Caknakis šestý a družstvo třetí, pak se ale stroj na medaile rozjel hodně rychle. V mixu na 10 m získali naši mladíci zlaté medaile a Jonáš bronzovou, v BT na 50 m Račanský podlehl v boji o zlato až v rozstřelu a družstvo mužů získalo rovněž stříbro. V mixu na stejnou vzdálenost přece jen naši muži díky vyrovnanosti dosáhli na zlato! Junioři byli skvělí, na 50 m získali zásluhou Caknakise a dvakrát družstva tři zlaté medaile ze čtyř možných a to ještě nejúspěšnější střelec MS Caknakis vystřílel v mixu bronzovou. Vytvořil nový rekord, neboť získal celkem 4 zlaté a dvě bronzové medaile! Střelci na běžící terč v čele s trenérem Jánem Kermietem mají největší zásluhu na tom, že česká výprava se díky zisku 9 zlatých medailí umístila tak vysoko v hodnocení národů. Za to jim patří mimořádný dík.

Skeetaři obhájili titul

Na často vyslovovanou otázku, co bude s družstvem, když je medailista ze Sydney Málek trenérem na Kypru, odpověděli sami střelci tím nejlepším možným způsobem: prostě ve složení týmu Jan Sychra, Leoš Hlaváček a Bronislav Bechyňský obhájili titul Mistrů světa. Takhle jednoduché, jak jsem to napsal, to ale nebylo. Jako první broková disciplína se střílel double trap, ve kterém nás reprezentoval Jiří Gach. Je asi schopen nastřílet výsledek, kterého bylo zapotřebí k postupu do finále (138), ale na upravené střelnici, „vylepšené“ zelenými plachtami, se mu to nepodařilo. Následovaly soutěže ve skeetu a v trapu juniorů. Měli jsme zde svoje zástupce, dva juniory s velkou perspektivou, Aleše Hutaře a Jiřího Liptáka. Všichni byli přesvědčeni, že naši mladí střelci jsou schopni střílet dobře, ale Aleš Hutař nás všechny přímo šokoval. Nejen že po prvním dnu byl s nástřely 24, 24, 22 mezi nejlepšími. Druhý den přidal 25 a 23 a ocitl se se 118 zásahy na špici soutěže spolu s Němcem Buchheimem. Následoval rozstřel, Aleš dvakrát zasáhl, jeho soupeř jen jednou a měli jsme prvního mistra světa. Radost státního trenéra Hůly i osobního trenéra Adamce byla veliká a tato medaile předznamenala zlom ve směru úspěchu naší výpravy na MS. Ani Lipták nezklamal, slušným výkonem 114 zásahů obsadil osmé místo. Soutěže seniorů se v Lahti uskutečnily ve třech dnech, což je naprosto nezvyklé a také náročné na psychiku střelců. Prapor našich skeetařů držel po dobu tří prvních položek nejvýše Jan Sychra, který zasáhl všech 75 holubů. Bechyňský i Hlaváček stříleli střídavě úspěšně, nedařilo se zvláště Hlaváčkovi, jež byl ze svých výkonů hodně nešťastný. Třetí den, kdy se střílela jediná položka, se však všichni naši závodníci zmobilizovali a nastříleli 24 zásahů. To byl v neuvěřitelném presu a za větru vynikající výkon, který pomohl k celkovému počtu 355 holubů. Češi vyrovnali nástřel USA a díky lepší závěrečné položce obhájili titul Mistrů světa! Škoda, že Jan Sychra neměl trochu více štěstí, bojoval nejdříve o zlatou medaili a následně o Q.P. V rozstřelu se Slovákem Zemkem si věřil, vyhrál jej a získal tak druhé kvalifikační místo na MS pro olympiádu v Aténách. Střelci v disciplíně Trap spoléhali na čerstvého Mistra Evropy 2002 z Lonáta Davida Kosteleckého. David nezačal špatně, položkami 23, 24 se udržoval v kontaktu se špičkou. Třetí položka 20 zásahů znamenala konec nadějí na přední umístění. David však nemusí být smutný, dosáhnout dvou špičkových výkonů na vrcholných závodech za sebou není asi v lidských silách. Jistě si zajistí účast na OH v některém z příštích závodů. Příjemným překvapením (pro nezasvěcené) byl výtečný výkon Jana Dvořáka 118 holubů, kterého pouze jediný zásah dělil od rozstřelu o postup do finále. Honza jde systematicky za svým cílem, trénuje, dělá fyzičku, zlepšuje se technicky. To je pro příznivce brokové střelby dobrá zpráva, pokud by se v budoucnu dvojice Kostelecký a Dvořák doplnila ještě o Liptáka, mohli bychom se dočkat příjemných zpráv.

Naši závodníci dosáhli na Mistrovství světa 2002 výtečného výsledku. Jednak mohou být hrdí na své úspěchy v jednotlivých disciplínách, což ve svém důsledku přineslo úspěch celé výpravě v podobě čtvrtého místa v pořadí národů. Dále mohou být všichni naši úspěšní střelci hrdí na to, že osobně přispěli k propagaci střelectví mezi sportovní veřejností. My všichni, kteří jsme k celkovému úspěchu naší výpravy nějak přispěli jsme šťastní, že jsme mohli být u toho. Všichni společně opět děkujeme trenérům a funkcionářům v klubech, kteří se starají o mládež. Děkujeme také trenérům střeleckých základen mládeže, kteří se starají o talenty. Už dnes musíme ale myslet na to, že ihned začíná příprava závodníků na Mistrovství Evropy ve sportovní střelbě, jež se příští rok uskuteční v Plzni.

Pořadí národů:

1. RUS 21 16 14 51

2. CHN 17 18 11 46

3. GER 14 12 8 34

4. CZE 9 6 6 21

5. USA 6 11 10 27

6. HUN 4 3 4 11

37. IND 0 0 1 1

V Praze, 23.7.02 pro Střelecký magazín Vladislav Šaňák