Ve středu 8. října v 16 hodin bylo v italském Miláně na střelnici Tiro a Segno Nazionale slavnostně zahájeno Finále letošního Světového poháru. Účastní se na něm, podle předem určeného klíče 9 až 12 střelců z celého světa. Jsou tu opravdu nejlepší z nejlepších. Je nádherný pohled na startovní listinu, v níž každé jméno znamená velký pojem ve střeleckém sportovním světě. Je vynikající, že mezi světovou špičkou, z nichž opravdu nelze někoho jmenovat, protože bych musel vypsat téměř všechna jména, je také pětice našich střelců. Probojovali se: Miroslav Januš (BT10m), Kateřina Kůrková (VzPu40 ženy), Martin Tenk (VzPi60 muži a LP60 muži) a Tomáš Jeřábek nás bude spolu s Václavem Bečvářem reprezentovat v disciplině LM60 muži. Celkem se v Miláně sešlo, podle informací od pořadatele, celkem 94 střelců ze 32 států. Zajímavostí byla informace, že členové doprovodu se dostali až k číslu necelých 70! Jsem rád, že naše výprava je hluboko pod průměrem, jelikož jsem zde pouze já. Jako vždy je zde patrně nejvíce doprovodu výpravy Rusů, které potkávám o něco častěji, než samotné závodníky. Ale na druhou stranu má Ruská výprava v Miláně opravdu silné zastoupení.

Odjezd naší skupiny byl organizován na dvě skupiny. Já jsem odjel spolu s Mirkem Janušem již v úterý ráno v osm sponzorským vozem Katky Kůrkové (Mitsubishi od „Mitsubishi Denzel Praha“). Cesta byla nepříjemná, neboť celou cestu po Německu lilo jako z konve (trasa Plzeň-Mnichov-Insbruck-Brenner-Miláno). Navíc jsme na hranicích AUT-ITA měli problémy se sehnáním kolků, které jsou třeba pro papíry na zbraně (kolek 10,33 Euro). Bez přihlášení se nedoporučuje vjíždět vůbec do Itálie. Při případné kontrole by se mohlo totiž stát, že následující dny strávíte na policii. Pošta na Brenneru měla zavřeno, a tak jsem musel nechat Mirka s puškou na hranicích a vydal jsem se shánět kolky. Sehnal jsem je náhodou ve městečku ca. 15km vzdáleném, kde jsem musel delší dobu čekat, až „Ital“ otevře tabák. Jeden otevřel podle plánu v 15:30, ale kolky neměl. Druhý otevřel o 15 minut později a kolky naštěstí měl. Jinak bych asi musel jet i sto kilometrů do většího města. Naštěstí jsme tedy strávili na celnici „jen“ 90minut. Do Milána na střelnici jsme ale dorazili stejně až okolo osmé večer. Před turniketama těsně před Milánem, kde se platí dálniční taxa (z Brenneru 19,30 Euro) byla fronta na 70 minut. A to měli otevřeno 14 platebních míst! Na střelnici jsme uložili zbraně a do postele v hotelu, který je naštěstí blízko střelnice (ca. 20 minut chůze), jsme se dostali v deset. Druhý den dopoledne jsme jeli s Mirkem na střelnici, kde byl po obědě trénink pro střelce na BT. Mirek si potrénoval v určeném časovém úseku a před šestou jsme mohli uvítat druhou skupinu, která přijela prozměnu sponzorským vozem Martina Tenka (Škoda auto Mladá Boleslav). Neměli sice žádnou frontu na Brenneru, ale jeden ze dvou kolků, které jsem jim uschoval u policie, se záhadně ztratil (!?), a tak museli jeden kolek také shánět. Naštěstí stihli ještě poštu na Brenneru. Přijeli unavení, což není po cestě dlouhé 900km nic zvláštního. Hlavně, že jsme všichni dorazili v pořádku.

Ve čtvrtek nastoupil jako první z našich do bojů o prvenství ve Finále Světového poháru 2003 Mirek Januš ve střelbě na běžící terč. Nastupoval v 9:45 jako třetí na druhém, ze tří střeleckých stanovišť . V pomalých bězích se mu prvních třicet ran podařilo. Dal sice již třetí ránu osmu, ale jinak střílel výborně a výkon 293b. jej sice průběžně zařadil na druhou příčku za Maďara Sikeho (294), ale za ním byla čtyřbodová „díra“. Jenže jak tomu obvykle bývá, rozhodují rychlé běhy. Zasáhnout desítku v terči, který vidíte pouze 2,55 sekundy, a mezitím musíte ještě „nahodit“ zbraň, to je kumšt. Pokud se to sejde a podaří se po dobrých pomalých ještě dobrý výkon v rychlých, bývá z toho „numero“. Mirkovi se to nepodařilo. Dokonce bych si troufl jako laik v této disciplíně říci, že rychlé běhy byly u Mirka velice slabé. Mohou za to pochopitelně hrubé chyby (m.j. 3x 7), což už se mu prý dlouho nestalo. Škoda´. Mirek měl medaili na dosah a i když zastřílel finále dobře (100,4), tak skončil až na nejméně populárním, čtvrtém místě. Zvítězil Číňan Li, který měl vynikající nástřel v „rychlých“ – 293b. Maďar Sike nakonec také ve druhé části nezastřílel dobře a po výkonech 294 a 284 skončil druhý. To musel ještě odrážet Němce Kurzera, který měl po základu stejně jako Mirek a na Sikeho ztrátu tří bodů. Kurzerovi se výborně ve finále dařilo (102,5b.).

Mirek Januš sám vyhodnotil tento výsledek jako nepříliš lichotivý, i když příprava je zaměřena především na příští rok a trénink nebyl tedy v tomto období prioritou.

Zítra nastoupí na palebnou čáru Kateřina Kůrková ve vzduchové pušce v 8:45. Martin Tenk se představí ve vzduchové pistoli o dvě hodiny později. Zdá se, že finále bude přenášet TV Rai (ITA) a také ISSF pomocí internetu (viz. http://www.issf.tv/live.jsp). Podle shlédnutí tréninků se máme na co těšit. Zejména kategorie žen ve vzduchové pušce je maximálně obsazena (KůrkováK(CZE), Galkina(RUS), Du (CHN), Bhagwat(IND), Misaki(JPN), Seo(KOR), Pfeilschifter (GER), Wang (CHN), Goldobina(RUS), Kang (KOR) a můžeme možná očekávat útok na vyrovnání SR (400 bodů).

V dnešních dalších soutěžích (LM3x40 a SM3x20) zvítězili za mírně větrného počasí Rajmond Debevec (SLO) 1170 a 100,2 před Pricodčenkem (RUS) 1169 a 99,2 a před třetím Khadjibekovem (RUS) 1161 a 100,1. V ženách byla zlatá Ruska Galkina (583+103,3!). Druhá byla Pfeilschifter z Německa(577+98,9), třetí Ukrajinka Davydova (579+96,1). Jen pro zajímavost: Maďarka Krzyzewsky, která „vzala“ v Koreji Lucce Valové QP na OH 2004 o 0,4b. skončila 8. výkonem 568b.

Ze slunečného Milána Petr Kůrka

Trenér puškové střelecké reprezentace ČR.