Naše skupina se včera mírně rozrostla o Lucku Valovou, Doc. Zemana a družstvo skeetařů. V poledne naopak odcestovali prezident ČSS pan Pekař s Adélou Sýkorovou. Všichni zatím dorazili do Atén se vším, co v Praze naložili, tak se bohudík neopakovala situace z dubnového Světového poháru brokařů v Egyptě, kdy jim zbraně dorazili až v tréninkový den.

Počasí je v Aténách jako na houpačce. Včera jsme nevěděli co všechno si svléknout a dnes přemýšlíme, co si všechno navléknout. Od rána je zataženo a postupně se ochlazuje a poprchává. Ani předpovědi na nejbližší dny neslibují velké zlepšení. Navíc před polednem začal foukat vítr, který má do zítřka ještě o něco zesílit. Puškaři, střílející dnes ve dvou směnách eliminační závod vleže, si se vším poradili. První směna měla o něco lepší povětrnostní podmínky, než směna druhá, kde víc foukalo. Také výsledky byly o něco vyšší. Z našich startoval od devíti hodin Luboš Opelka a Tomáš Bartoněk, který je nasazen tzv. MQS, tedy mimo soutěž. Na Světových pohárech totiž mohou soutěžit o medaile pouze tři sportovci jednoho státu. Stát může na palebnou čáru postavit dle kapacity střelnice ještě max. dva střelce, nebo střelkyně, kteří ale nemohou zasáhnout do bojů o medaile. Některé státy toho z různých důvodů využívají. Často bývá důvodem rozstřelování o nominace na některé významné soutěže, nebo to pro mladé střelce může být jednoduše skvělá možnost jak získat více zkušeností. Tomáš Bartoněk střílel vyrovnané položky 98-99 a s výkonem 591 nebyl úplně spokojený. Hlavní závod je pro něho ale 3x40 a zde mu snad start MQS přinesl potřebné střelecké vědomosti, které třeba hned zde může za 4 dny zúročit. Luboš Opelka začal velice svižně a odvážně. Již po šesti nástřelných, dobře vystřelených ranách zmáčkl tlačítko závod. Také prvních asi 8 ran bylo odvážných, i když s jednou blízkou devítkou. Pak ale přibrzdil a začal střílet pomalu. Závod ukončil asi 5 minut před vypršením času s výkonem 593b. Zvláštností bylo, že vedle sebe měl „rychlík“ jménem Wolfram Waibel z Rakouska. Ten měl při přípravě problém se Jury, která objevila, že má monitor vyndaný z úchytové kolejničky a postavený kousíček mimo ni. To mu Jury neschválila, a tak se Wolfram rozhodl, že do soutěže nenastoupí. Začal pohazovat s věcmi a trenérovi poradil ať podá okamžitě protest. Musím podotknout, že opravdu monitor na pravé straně může střelci vadit pokud ten má polohu úplně na pravé straně. Pak se tam s puškou nevejde. Možnost je pak jen jedna – posunout monitor doleva, jako bývá obvykle dalekohled. Tam nevadí ničemu a nikomu. Jenže Wolfram to nechtěl. Zabalil a odešel z palebné čáry. Když trenér pak podal oficiální protest, vrátil se a začal s přípravou. Jury ale protest zamítla a tak nakonec trenér dal monitor doleva a Wolfram poměrně svižně a trochu vztekle závod odstřílel. Jen pro porovnání: Luboš Nástřel 6 minut / Wolfram 12min. Luboš měl již 8 ran do soutěže, když W teprve soutěž začal. Luboš střílí jedenáctou ránu, stejně tak i W. Luboš má 24 ran, když Wolfram vstává a má 593. Luboše v tuto chvíli čeká ještě 36 ran, které nakonec střílel asi 40 minut. Wolframovi trvala čistá závodní šedesátka pouhých 18 minut. To je samozřejmě extrém a nerad bych Wolframa uváděl jako vzorový příklad střelecké ležákové práce. Každý má svůj styl. Je pravda, že rychlejší a odvážnější styly střelby v leže vedou také k extrémním výsledkům (viz Miroslav Varga v dobách své slávy). Někdy také ale střelce tento styl potopí. Uvedl jsem tento zážitek spíše jako zajímavost.

V první směně exceloval nakonec Izraelec Starik, specialista „ležačkář“ nástřelem 599b. Devítku dal až 54 ránu. Také další střelci dosáhli v eliminaci velmi solidních výsledků (viz odkaz na výsledky). K mému potěšení se mezi ně zařadil i Václav Bečvář s 596 body. Pozorně jsem sledoval průběh závodu a mohu napsat, že čtyřicítka byla výborná. Pak se seskupení trochu rozhodilo, ale to bylo kvůli zhoršeným povětrnostním podmínkám. Také Milan Mach si s těžší druhou směnou poradil a postoupil s 592b. Ten měl paradoxně v poslední položce za většího větru jedno z nejlepších desetiranných seskupení z celých šedesáti ran. Závod to byl tedy velice zajímavý a zítra se určitě máme ve 14:30 (CZ = minus jedna hod.) na co těšit. Byla by škoda, pokud by závod byl narušen nějakým větším větrem. Snad budou podmínky alespoň podobné těm dnešním.

Ještě bych se krátce vrátil k závodu ve vzduchové pušce mužů. Tohoto závodu jsme z již dříve popsaných důvodů nezúčastnili, a protože jsme trénovali, nestačil jsem včera zjistit ani přesné výsledky. Závodu kraloval mladičký Korejec Cheon (17 let), který dal jedinou devítku v první položce a skvělým výkonem 599b. vytvořil nový Světový juniorský rekord (muži mají SR 600b.). l Jožo Gonci (SVK), který se nejdříve strachoval o účast ve finále (dostal se tam až na plichtu se dvěma dalšími střelci), střílel ve finále výborně – 103,9 s poslední ranou 9,5. Rozstřel K.O. s Číňanem Li také zvládl a bylo z toho stříbro. Závod to byl vyrovnaný a opět ukázal, že cesta do finále a výš je možná pouze s 594 (výjimečně) a většinou jen s 595 body. Výkony se to zdají být vysoké, ale plně korespondují s výkony v kategorii žen, kde už také jen občas je dostačující výkon 396. Je to většinou 397. Je to převážně otázka správného myšlení, častého, důkladného a koncentrovaného tréninku a schopnosti dosáhnout alespoň občas delší řady desítek po sobě, která ale nesmí být dosažena náhodou. Pak je cesta vzhůru otevřená, i když se to i tak nepodaří každému. Většina střelců podceňuje právě koncentraci na trénincích a myslí si, že na tréninku může být spíše zábava a koncentrace se dostaví se závodem. Není tomu tak. Vše se musí nacvičovat a nic se nedostaví jen tak.

Dnes se ještě konal další závod. Na programu byla Sportovní pistole žen. Prozatím mám kusé zprávy a tak to zatím nebudu příliš rozvádět. Lenka Hyková, jediná naše zástupkyně v této disciplíně zde v Aténách bojuje o finále. Trochu se jí nevyvedla první část (286)ale ve druhé polovině závodu překonala všechna očekávání a s 295 body a celkovými 581 očekává výsledky druhé směny. Jak se zdá, po úspěchu na SP v Sydney musejí s Lenkou její soupeřky počítat. Je skvělé, že máme tak mladou (ještě příští rok juniorka) a nadějnou pistolářku.

Petr Kůrka – puškový reprezentační trenér