Na Olympijských hrách v Sydney došlo v soutěži Libovolná malorážka 3x40 ran podle mého názoru snad k největšímu překvapení z celého programu střeleckých soutěží. Spočívalo v tom, že královskou střeleckou disciplínu nevyhrál mistr světa a mnohonásobný vítěz soutěží Světového poháru, vítěz ankety nejlepší střelec roku, vynikající slovenský střelec Josef Gonci.V nejprestižnějším závodě puškových střeleckých disciplín zvítězil závodník Slovinska, Rajmond Debevec. Nejlepší slovinský střelec startoval samozřejmě také na Mistrovství Evropy v Zagrebu a tak se naskytla příležitost znovu vidět Rajmonda "v akci".Pokusil jsem se sledovat jeho způsob přípravy, techniku a taktiku střelby a celou činnost v průběhu závodu a informace sdělené formou článku předat těm, kteří by o ně měli zájem.

Rajmond Debevec je zkušený závodník, který startoval již na OH v Barceloně v roce 1992, v Atlantě 96 a v Autrálii to byl jeho třetí start na vrcholné soutěži. Je několikanásobným mistrem Evropy, získal také několik medailí na Mistrovství světa. Pravidelně vyhrává soutěže světového poháru, výtečný je zejména ve vzduchové pušce a ve standardu 3x40 ran. Umí střílet i disciplíny na 300 metrů, je absolutně všestranný. Velice rád cestuje, v přípravě k vrcholným soutěžím objížděl světové poháry i v těch případech, kdy bylo třeba letět ze Spojených států do Koreje a zpět do Evropy. Mnohokrát startoval i u nás, drží například rekord plzeňské vzduchovkové haly 599 bodů. Je to světově uznávaný střelec, podobně jako např. Němec Schumann v rychlopalbě, Švéd Skanaker v libovolné pistoli nebo Nor Stenvaag v puškových disciplínách. Debevec však jako jediný z "velikánů" až do OH v Sydney nezískal žádnou olympijskou medaili. Zdálo se, že má trochu podobný osud jako Petr Kůrka, který byl v době své aktivní činnosti dvakrát mistrem světa, držel i světové rekordy ale přesto se mu na olympijských hrách nikdy nepodařilo medaili získat. Rajmond to však přece jen dokázal, v Sydney plně využil svých schopností a zvítězil.

Při tréninku před soutěžemi v Zagrebu jsem mluvil s trenérem Debevce a ten se těšil, že Rajmond má výbornou formu. V období před vrcholným závodem střílel několik kontrolních tréninků a výsledky se údajně pohybovaly v rozmezí 1182 - 1188 bodů. To vypadá neuvěřitelně, ale když si uvědomíme, ze slovinský střelec je držitelem světového rekordu 1186 bodů můžeme brát trenérovi informace docela vážně. Debevec se netají tím, že si tréninky počítá, pravidelně trénuje formou malých kontrolních závodů a má tak přehled o své současné formě a zvyká si na vysoké výsledky. Právě i tyto informace mě utvrdily v rozhodnutí sledovat Rajmonda při jeho startu na ME. Byl jsem si při tom plně vědom, že k vysokému výkonu není rozhodující pouze dokonalá technika, ale hlavně by bylo třeba "vidět" závodníkovi do hlavy, vědět, na co myslí, jak sám se sebou pracuje, na co se hlavně při střelbě koncentruje. To se pohledem zvenku zjistit nedá a špičkoví střelci nejsou v této oblasti sdílní. Přesto i pohled na Debevcovu techniku "zvenku" může posloužit jako zrcadlo pro toho, kdo se nad svým tréninkem a závoděním zamýšlí a hledá postupy, jak se zlepšit.

Rajmond střílí v současné době zbraní Unique, která byla vyrobena ve Francii. Je to puška nové koncepce, podobná zbraním Anschutz nebo Walter s kovovým rámem a pažbou, jež umožňuje samostatné nastavování všech důležitých částí pažby. Hák je mobilní na všechny strany, podobně i rukojeť, lícnice, spoušť a téměř do jakéhokoliv místa na pažbě či hlavni lze umístit přídavné závaží. Vzhled pušky připravené k soutěži již skoro vůbec nepřipomíná zbraň, ale to je současný trend. Konstrukce zbraně umožňuje vhodné přizpůsobení pušky pro polohu střelce s jakoukoliv postavou. Zvláštností jsou podélné rýhy na hlavni Unique, což je ale spíše komerční, než účelová úprava povrchu. To, že stále používá pro míření hranolovou mušku, je dnes již skutečnou raritou, ale také dokladem, že v individuelním sportu neexistuje pro dosažení vrcholného výkonu jednotný recept. Střelec používá kabát a kalhoty značky Kurt Thune, střelecké boty Stenvaag a běžnou pěti prstovou rukavici a řemen z umělé hmoty. Spodní oblečení pod střelecký kabát je přísně podle pravidel, pouze vlněné triko a střelecký svetr Thune, pod kalhoty používá vlněné tepláky. Je firemním střelcem výrobce munice ELEY Tenex, v závodě střílel s novým druhem tohoto střeliva.

V závodě LM 3x40 ran na Mistrovství Evropy Debevec přišel na svůj stav po půl deváté, do zahájení soutěže zbývalo asi 25 minut. V klidu si rozložil věci na střelecké stanoviště, zbraň měl nastavenou na polohu vleže z předchozího závodu a doplnil pouze dioptr a hák (viz foto). Sedm minut před devátou zaujal střeleckou polohu, zřejmě mu stačí krátká příprava. Zajímavostí je, že pro "ležáka" nezapíná střelecký kabát, tělem přilehne levou část předního dílu. Pravou nohu má pokrčenou, botu položenou naplocho na podložce, levou nohu prakticky rovně a botu kolmo k podlaze. Nezatahuje řemínky na pravém rameni. Velkou pozornost věnoval umístění rukavice do rukávu kabátu na levé ruce a přechodu řemenu přes zápěstí. Nohavice kabátu měl zcela rozepnuté, boty kupodivu zavázané až nahoru. Pro polohu vleže používá čepici, levé oko má při míření otevřené, ale zacloněné krytkou, přichycenou na brýlích, nikoli na dioptru. Při zaujímání střelecké polohy je velice pečlivý, vstával ještě v době přípravy a podruhé po deseti ranách v nástřelu. Střelbu do závodu zahájil osm minut po deváté s použitím asi 25 nástřelných a uvedeným přerušením pro opravu polohy. Tyto údaje ukazují na rychlou střelbu, spíše "rychlopalbu", Ve skutečnosti je to tak, že systém závodníkovi střelby je založen na vysoké tempu, ale střelba je prováděna v pravidelném, rovnoměrném rytmu takto: mezi jednotlivými výstřely je interval přibližně 16 - 25 vteřin. V tomto časovém úseku střelec otevře závěr, přitom zruší polohu hlavy, kterou odkloní od pažby doleva, jako by se díval do dalekohledu (místo dalekohledu je televizní obrazovka s terčem), hák ponechá sice v rameni ale pravou rukou nabíjí a zavře závěr. Následně opírá pravý loket do podložky současně s opětovným pevným přiložením hlavy k lícnici. Od zalícení je čas 7 - 14 vteřin k výstřelu a v této době se již nevydýchává, na poloze nic neopravuje ani nedorovnává a puška mu směřuje přesně na terč. Díky dokonalé technice se může zaměřit jen na domíření a spouštění. Závodníkovo dýchání bylo pro mě tajenkou, k hlubšímu vydýchnutí musí asi dojít při odklonu hlavy vlevo a nabíjení, což je jediný krátký okamžik, kdy nastává úplné uvolnění střelecké polohy, vyloučen není ani mírný kyslíkový dluh. V průběhu závodu foukal měnící se vítr a Rajmond občas sledoval střeliště s hlavou odkloněnou od lícnice. V důsledku toho docházelo občas ke změně rytmu, intervaly mezi jednotlivými výstřely se prodloužily až ke 45 vteřinám. Za celý závod střelec pouze jedinkrát zrušil polohu vysunutím háku z ramene, po 22 minách závodu. Podepřel si pušku pravou rukou a rozcvičoval svaly krku otáčením hlavy doprava. Po zaujetí polohy spouštěl na sucho dvakrát, aby se přesvědčil o správnosti polohy a dostal se do rytmu. K celému závodu v poloze vleže včetně nástřelu potřeboval 32 minut a výsledkem 397 bodů, kdy podmínky nebyly ideální, se udržel v kontaktu s nejlepšími střelci.

Po závodě si nejdříve připravil zbraň pro polohu vstoje, prošel se po střelnici, podíval se na výsledky ostatních a promluvil s trenérem a se střelci na vedlejších stanovištích. S koncentrací na soutěž si mezi polohami nedělal starosti, zřejmě o sobě ví, že je během chvilky "in", patřičně soustředěný. Několik minut před "stojákem" si opět pečlivě srovnal všechno oblečení, spodní část trika a svetru umístil pod pás a vše utáhl širokým řemenem. Při pohledu na stojícího střelce jsem si uvědomil, jak přesně má ušité oblečení. Kalhoty se zapnutými nohavicemi dokonale těsně obepínají nohy, kabát je přesně v povolené toleranci co nejdelší a opět zapnutý těsně obepíná boky a záda. Rajmond stojí v rozporu s běžnými doporučením tak, že levou nohu má sice kolmo k linii výstřelu, pravá noha je však odkloněná doprava (viz obrázek) a poloha dělá dojem, že těžiště soustavy je umístěno v levé noze. Levá ruka kolmo podpírá pušku, loket je umístěn na kabátu a levý bok tvoří podpěru celé soustavy. Rajmond za léta tréninku našel takové technické řešení střelecké polohy a získal takovou statickou vytrvalost, že stejně jako Josef Gonci vydrží se zvednutou puškou dlouhou dobu a to mu umožňuje mnoho ran neměnit polohu zbraně. Rajmond začal střílet vstoje několik minut po zahájení, jež rozhodčí ohlásili v deset hodin. Prvních osm nástřelných ran nesundal pušku z levé ruky a v té době jsem předpokládal, že důvodem je snaha polohu nechat v těle "usadit". Po krátkém odložení na stojan však závodník nejen odstřílel sérii asi deseti dalších nástřelných, ale pokračoval až do deváté rány v závodě bez odložení zbraně. A to byl úplně poslední odpočinek, dalších 31 ran již Rajmond zvládl bez odložení za 28 minut s puškou trvale na levé ruce. Celkově potřeboval na odstřílení polohy vstoje 43 minut, z toho 12 minut věnoval nástřelu. Jeho dokonalost při střelbě vstoje mě fascinovala. Střílel ve stejném tempu jako vleže, jen ještě pravidelněji, protože se utišil vítr. Pro zajímavost uvedu intervaly mezi jednotlivými výstřely ve druhé položce, jež byla 99 bodů. Od výstřelu k výstřelu potřeboval: 25-19-25-20-21-27-22-23-26- vteřin s tím, že od přiložení hlavy k výstřelu to bylo vždy 9-11 vteřin. Několikrát jsem v této sledované veličině naměřil údaj stejný na desetinu vteřiny (10,3), nemohl jsem věřit vlastním očím. Pokud se pokus o výstřel neuskutečnil do 11 vteřin od přiložení hlavy, Rajmond celý proces zopakoval. Ve fázích, kdy se na střelnici vrátil vítr, opakoval práci na výstřelu po přerušení s odklonem hlavy asi tak 1x ze tří výstřelů, občas vystřelil až na třetí pokus. Slovinský střelec musí mít fantastickou koordinaci a odvahu při práci prstu na spoušti, on neváhá a spouští. Současně mu asi tikají v hlavě střelecké hodiny, které nedovolí překročit časovou hranici stanovenou pro výstřel a celý pokus včas zastaví. Rajmond nastřílel vstoje po položkách 95, 99, 97, 98 celkem 389 bodů a v pořadí po dvou polohách soutěž vedl.

Rajmond střílí vkleče technicky velmi náročnou polohou, k jejímuž řešení dospěl po létech hledání. Největší zvláštností je, že celá váha soustavy spočívá více na části pravé končetiny, jež se opírá o váleček, zatímco pravé koleno je asi 1 cm nad podložkou ve vzduchu. Také umístění levého lokte na levé straně nohy hluboko pod kolenem je dáno spíše zvláštností střelcovi vyšší postavy. K dovršení atypičnosti polohy přispívá i použití tří nástavců pod dioptr a nosič tunelu. Přesto vizuelně Rajmondova poloha působí vyváženě a on je schopen dosáhnout v kleče výtečných výkonů. V Zagrebu se před závodem v kleče změnily povětrnostní podmínky. Vítr byl silnější a bylo třeba jej hlídat. Rajmond vstával z polohy již před povelem k zahájení, dále ještě v nástřelu. Asi po dvaceti nástřelných se přece jen odhodlal přejít do závodu, začátek se mu však nezdařil, po zásazích 9, 10, 9, 9 sledoval znovu vítr, opakovala se však devítka, 46 bodů z prvních pěti ran. Vstává, následuje přepečlivá příprava a za velkého větru pokračuje. Tempo se však musí podřizovat větru a proto není pravidelné. Hlavní Rajmondovy postupy se však nemění: Opět zbraň zůstává většinu času v rameni, znovu střílí v rozmezí 18 - 22 vteřin (pokud dovolí vítr), stejná doba platí pro interval od okamžiku přilícení hlavy k výstřelu 10-11 vteřin jako i v ostatních polohách. Tentokrát to bohužel nevyšlo, v kleče pouze 380 bodů a postup do finále s celkovým výsledkem 1166 bodů. Po finálové větrné loterii skončil Debevec osmý.

Rajmondův letošní výsledek a umístění na ME v Zagrebu však nic nemění na střelcových schopnostech dosáhnout skvělých výsledků. Debevec podle mého názoru zatím jako jediný z ostatních světových střelců zachytil současný moderní trend, který vnesl do puškového střelectví Josef Gonci. Střílet pravidelně, ve vysokém tempu, odvážně až agresivně, bez odkládání zbraně ve všech polohách (začal již Varga v poloze vleže v roce 1988). To samozřejmě vyžaduje mít dokonale zvládnutou techniku střelby, vysoký stupeň speciální střelecké statické vytrvalosti, dobrou fyzickou kondici. V oblasti psychiky patřičný stupeň sebevědomí, schopnosti koncentrace a umění nebát se vítězství.

V Praze, 11.8.01 Vladislav Šaňák