Ke svým vrcholům se přiblížila vzduchovková sezóna 2001-2002. V tuto dobu si určitě klade mnoho trenérů a závodníků otázku: „Jak jsme připraveni?“ . Odpovědí budou nejen výkony dosažené na Mistrovství republiky 10m, které startuje tento víkend, ale hlavně výsledky, které naši střelci přivezou z Řecké Soluně, kde se za měsíc rozeběhne Mistrovství Evropy 10m. Krátce bych chtěl v tomto článku zmínit nejen přípravu, která v této době vrcholí, ale i zhodnotit dosavadní účast na soutěžích a plány puškařů pro další období.

Vzhledem k pozdějšímu konání ME jsme začali s přípravou o něco později. Sportovci mohli věnovat prakticky celý podzim důkladné přípravě. Do konce roku 2001 nebyla určena žádná soutěž, které by se sportovci museli povinně účastnit z hlediska nominace na ME. Do konce roku nebyla organizována žádná reprezentační soustředění (vyjma relaxačního pobytu v lázních Třeboň). Všichni sportovci se připravovali ve svých klubech pod vedením svých osobních trenérů.

Doporučená příprava do konce roku zněla: odpočinek po kulové sezóně, velké množství ostrého tréninku ze vzduchovky, značný objem suchého tréninku z malorážky a zároveň získat něco málo do fyzického fondu. To vše bez ohledu na přípravu na listopadové a prosincové soutěže.

Objemy, získané na konci roku mají sloužit jako záloha pro období, kdy sportovec, vzhledem k velké účasti na soutěžích, již nemá tolik času na kvantitativní přípravu a musí se věnovat spíše kratším, kvalitativním tréninkům. A právě takové období již od ledna přetrvává. Jedna důležitá soutěž střídá druhou. Ten, kdo využil podzim k tomu, aby se něco naučil a objemy získal, tak má určitě navrch. Pochopitelně se jeden dvou až tříměsíční tréninkový blok nemusí odrazit hned v následující sezóně, ale pokud se sportovec bude snažit zařazovat podobné tréninkové bloky i nadále, určitě to ovoce přinese. Je mi známo, že někteří jednotlivci se v tréninku opravdu činili a přesvědčili mě, že to s přípravou myslí vážně (věřte, že se dá „nasušit“ až přes 200 hodin od listopadu do konce ledna). Pochopitelně, že sportovci mají pro trénink ne vždy optimální podmínky, a často musejí skloubit trénink se školními, nebo pracovními povinnostmi.

Začátek roku byl ve znamení nejdůležitější domácí halové soutěže s mezinárodní účastí – GP Plzně v polovině ledna. Výsledky na GP naznačily, v kterých disciplínách se čeští puškaři mohou reálně ucházet o solidní umístění na ME. Skvělým výkonem se zde prezentovala Kamila Štěpánová, která vyrovnala v prvním, sledovanějším soutěžním dnu, Český rekord Kateřiny Beranové fantastickým výkonem 399b. Škoda, že druhý den Kamila tento kvalitní výkon nepotvrdila. I další naše žena, Tamara Šimková dosáhla první den výborného nástřelu 395 b. a tím, že jej druhý den stejným výkonem potvrdila, zařadila se mezi kandidáty účasti na ME. Tradičně výborně střílely naše juniorky Pavla Habartová (396+393) a Kateřina Kůrková (394) , které se dokázaly prosadit i ve společné kategorii se ženami. Kateřinu Beranovou, které se po těžkém „školním“ týdnu první závod příliš nevydařil, zastoupila první den výborným výkonem 396 b. v základním závodě mladší juniorka Marcela Kozová. Naši dva nejlepší junioři, Ondřej Malinký a Ondřej Rozsypal, se ukázali ve velmi příjemném světle a první den po výborných výkonech 594 a 592b. před sebe nikoho nepustili. Hodnota dosažených výkonů navíc dává naději, že se oba dva dokáží v budoucnu zařadit v této disciplíně bez problémů do domácí mužské kategorie. Potěšitelné bylo první den i deváté místo mladého(1985) Tomáše Gavendy s 582 body. Snad to bude právě Tomáš, kdo bude od roku 2003, spolu s Ondrou Malinkým táhnout juniorskou kategorii vzhůru. Druhý den se dokázali do finále prosadit i Tomáš Kohout, který si vytvořil os. rek. 586b., a Jan Březina s 585 body. První den se jim bohužel tolik nedařilo. I na GP Plzně potvrdila stagnace mužské puškové výkonnosti. Za zmínku zde stojí pouze finálová účast Milana Bakeše v obou dnech (592 + 593b.). Za svými možnostmi bohužel výrazně zaostali jak Michal Kalný s Milanem Machem, tak i Luboš Opelka. Tedy borci, od kterých jsem předpokládal, že se doma dokáží prosadit. Malou záplatou byly výkony „mladých“ mužů Tomáše Bartoňka a Petra Černocha, kteří potvrdili v obou dnech svými výkony 588-590 b. neustálý vzestup své výkonnosti. Cennější než výše výkonů je určitě jejich vysoká stabilnost.

Po GP Plzně následovalo první reprezentační soustředění v hale v Brně, kterého se zúčastnila užší skupinka střelců. Soustředění, které bylo věnováno převážně střelbě z malorážky, mělo za úkol střelcům tak trochu uvolnit hlavu ze stereotypu tréninku vzduchovky a zároveň dát možnost střelcům, připravujícím se na jarní Světové poháry, prověřit si svou připravenost z malorážky. Soustředění bylo pouze třídenní, ale „výživné“. Většina střelců maximálně využila času pro trénink, a tak se po třetím dnu pohybovala spotřeba munice ca. 600 ks na hlavu. Tradičně jsme proložili tréninkový proces i jednou návštěvou sauny v rámci regenerace a dvěmi společnými večeřemi v pěkných restauracích.

Poslední víkend v lednu, pět dní po soustředění v Brně, se v Mnichově konala velmi silně obsazená soutěž, které se na základě výkonů z GP Plzně účastnilo 10 našich puškařů. Požadavky na výkonnost byly poměrně vysoké. Požadovala se nejen poměrně vysoká výkonnost na GP Plzně, ale i vyrovnanost v obou soutěžích. Nominace Bartoňka a Černocha měla oběma přinést možnost získání cenných zkušeností. O regulérní nominaci připravila Kamilu Štěpánovou právě nevyrovnanost výkonů na GP, a tak Kamila využila možnosti startovat v Německu, vzhledem k výjimečnému výkonu na GP- 399b., na vlastní náklady (nebo na náklady klubu). Oproti minulým rokům tak trochu „ořezaná“ nominace na IWK je bohužel důsledkem finančně velmi náročné sezóny, která nás v letošním roce čeká. Proto musíme letos dbát více na výkonnostní oprávněnost nominace, než „jezdit pro zkušenosti“. Nakonec se naše pušková skupina i v užším složení dokázala na IWK poměrně výrazně prosadit. A tak se během dvou soutěží, které se na IWK střílí, nedostali do první desítky pouze Štěpánová (391 + 394), Bartoněk (587+586) a Černoch (586+591), tedy sportovci, kteří byly na IWK nominováni právě mimo požadovaná výkonnostní kritéria. Přestože všichni tři dosáhli poměrně slušných výkonů a víceméně potvrdili výkonnost z GP Plzně, na lepší umístění, než ve třetí až páté desítce to v silné konkurenci nestačilo a z Německa si vezou především cenné zkušenosti.

Určitě je potřeba vyzvednout výkon Tamary Šimkové, která dosáhla ve druhém závodě fantastických 400b. a vítězství si ani po finále nenechala vzít. Tamara tímto výkonem pozdvihla ženský Český rekord na úroveň maxima. O obou našich děvčatech, která dosáhla na takto významné soutěži 400 bodů (Kůrková , Šimková ) přichystám v dohledné době speciální článek. Pavla Habartová dosáhla ve druhém závodě skvělých 398b. a odvezla si rovněž zlato. Zároveň si jednoznačně řekla o nominaci na ME a doplní tak tým juniorek, ve kterém měly již předem jistou nominaci obě Kateřiny, Kůrková (394+394) a Beranová (393+394), které na IWK předvedly také velmi hodnotné juniorské výkony s jednou finálovou účastí (Kůrková). Kůrková měla navíc následující den po soutěži baráž o účast v německé lize s klubem Coburg, kterému občas vypomůže ve druhé německé lize. Sílu německé střelecké základny ukazuje fakt, že ani přes vynikající výkony Kateřiny v baráži (399+397 v jednom dni) Coburg do 1. ligy nepostoupil (další členové klubu stříleli na úrovni 386 – 394). Naši junioři se dokázali na IWK v Mnichově prosadit ve velmi těžké konkurenci zejména domácích Němců do finále druhý den. Oba předvedli hodnotné výkony a potvrdili svou standardně vysokou výkonnost (Rozsypal 587+589, Malinký 586+589). Milan Bakeš rovněž potvrdil v prvním závodě oprávněnost nominace, a výkonem 595 b. zůstal mimo finále díky „slabším“ posledním položkám (od konce 100, 99, 99 !). Škoda že měl v této plichtě smůlu, neboť každé finále na takto významné soutěži může střelce posunout opět o krůček výš. Možná, že si Milan vybere štěstí jinde…

Po dvou lednových důležitých soutěžích si oba naše rezortní střediska naplánovala týdenní kondiční soustředění na horách. Souběžně s tím proběhlo druhé reprezentační soustředění v Brně, které mělo stejné cíle, jako soustředění předchozí. Soustředění bylo určeno především ženské kategorii a trenérem soustředění byl pan Josef Tobiášek. Podle jeho slov bylo soustředění přínosem, protože děvčata ze severu Moravy nemají tak častou možnost střelby v hale, jako tomu je například u střelců z Brna nebo z Plzně, kde jsou jediné dvě střelecké haly pro sportovní střelbu v ČR.

Dalším důležitým závodem v řadě byl Memoriál Jardy Motáka, jehož druhý ročník uspořádali na střelnici v Brně rodiče Jardy ve spolupráci se střeleckým klubem SSK Litomyšl. Organizace soutěže byla, stejně jako vloni, perfektní. Výsledky byly zveřejňovány průběžně na projekční plátno a atmosféra byla velmi přátelská a uvolněná. Mimo jiné to pochopitelně bylo tím, že Mem. J. Motáka je soutěž výlučně pušková, a tak bylo na střelnici volněji, než když jsou pořádány souběžně pistolové a puškové soutěže. Výkonnost opět přesně odrážela konkurenceschopnost v jednotlivých kategoriích. I přes neúčast Kateřiny Beranové, která sice do Brna dorazila, ale postihla jí střevní chřipka, dosáhly juniorky vynikajících výkonů. Kateřina Kůrková 398+396, Pavla Habartová 396+394. Navíc druhý den dosáhla také Lucie Svatková 394 b. Také mladá záloha juniorek (dorostenky) ukázala, že snad i v budoucnu budeme mít v této kategorii velmi silný tým. Mladičká Adéla Sýkorová (1987) dosáhla 389+390 b., což bylo naprosto stejně jako Jana Zelinková (1985). Výborně jim sekundovala další Kůrková, tentokrát Alena 1985 (388+384). V dorostencích měl srovnatelné výkony pouze Michal Martinka 1986 (384+388). Juniorům opět vládla dvojice Malinký (589+587) a Rozsypal (583+586). Další junioři nastříleli ca. 579-581 b. Při této vyrovnanosti má trochu navrch Gavenda, pro kterého kromě vyrovnaných výkonů hovoří věk 17 let. V mužích jsme opět nezaznamenali, zejména v první soutěži, nijak výrazné výkony, i když v případě Jeřábka a mladých mužů Bartoňka a Černocha lze hovořit o solidních výkonech, pokud přihlédneme k tomu, že Jeřábek není zrovna „vzduchovkář“ a od Černocha s Bartoňkem se toho ještě neočekává tolik, jako od zkušenějších střelců.

Mužská část reprezentace, rozšířená o Kamilu Štěpánovou, zůstala po Mem. J. Motáka v Brně, aby si opět ověřila stav přípravy v malorážce. Třídenní soustředění v hale bylo velmi podobné tomu lednovému a mělo podobný průběh. Střelba ze vzduchovky zde nebyla tentokrát vůbec zastoupena. Po návratu do svých klubů bylo na sportovcích, zda se rozhodnou pro účast na Zimní ceně Šumavy v Českých Budějovicích o víkendu, který byl mezi Mem.J.Motáka a mezi nastávajícím MČR v Plzni. Některým z těch, kteří se rozhodli pro účast na Zimní ceně, závod může pro MČR pomoci přinejmenším v opětném získání sebedůvěry (Kalný 597). Jiní soutěž potřebují z důvodu, že nebyly z nějakých objektivních důvodů na soutěžích předešlých (Kozová 394) a některým pokus o získání sebedůvěry příliš nevyšel (Mach 589).

Příprava tedy probíhá dobře a podle plánu. Nelze jednoznačně naplánovat přípravu pro všechny stejně, protože střelba je individuální sport a výkony jednotlivých střelců jsou postaveny nejen na objemu tréninku a vrozeném talentu, což jsou určitě faktory rozhodující, ale ve finální fázi záleží také na tom, jak kdo ovládá svou mysl. Obecně řečeno, pro někoho je důležité být „na čáře“ dnes a denně, pro druhého může procházka v lese, nebo plavání v bazénu přinést stejný efekt. Nic moc asi nepřinese velké množství tréninku střelci, který střílí na tréninku bezchybně a na soutěžích stabilně dosahuje nižších výkonů. Právě proto se stává, že je závěrečná příprava na soutěže u střelců občas rozdílná. Někdo jede na soutěž, druhý raději na zahradu, další se jde proběhnout a někdo jde trénovat. Toto pochopitelně pouze omezeně platí pro střelce mladších kategorií, kteří nemají ještě mnoho natrénováno a nemají mnoho zkušeností. Mladí musí věnovat převážnou část svého tréninkového času právě střelbě, proloženou regenerací a kondiční přípravou. Obrazně řečeno, pokud neumíte počítat, tak se to musíte nejdříve naučit. Až když to umíte, tak můžete taktizovat s tím, že necháte mozek odpočinout, aby ze sebe vydal to, co už jednou uměl, ale mezitím musíte mozek stejně neustále procvičovat. Výše uvedená příprava odpovídá výhradně kategorii střelců, kteří již mají za sebou některé vrcholné výkony, kterými mohou atakovat mety nejvyšší. Doufám, že se všichni během posledních čtyř měsíců připravili podle vlastního svědomí co nejlépe, a že se to projeví přesně tam, kde to bude potřeba.

Bude velmi zajímavé pozorovat boje o nominaci na ME do Řecka. Můj návrh bude jednoznačně podporovat trojici juniorek ve složení Kateřina Beranová, Kateřina Kůrková a Pavla Habartová . Jejich výkony jsou dostatečně přesvědčující a navíc je to osvědčená sestava. Další jistotu budu prosazovat u Tamary Šimkové, která má výbornou sezónu se senzačním, nikoliv náhodným výkonem v Mnichově. Prozatím to s účastí další ženy na ME nevypadá dobře. V této kategorii jsou potřeba výkony do finále okolo 396 b. Na IWK v Mnichově se však už 397 b. do finále jednou nedostalo!! V juniorech mají jistotu oba Ondrové. Malinkého a Rozsypala určitě doprovodí do Řecka i třetí junior. Zatím to vypadá na Gavendu, pro kterého, jak jsem již uvedl výše, mluví o mnoho nižší věk. Potřebujeme do dalších let juniora, který bude mít za sebou nějaké zkušenosti. Prozatím byl Tomáš pouze loni na MZ v německém Suhlu, kde dosáhl výborného výkonu 588 b. To zajisté také o něčem svědčí. Příští rok je ME v Plzni a Březina i Kohout budou už v kategorii mužů… Na druhou stranu Březina již zkušenosti z ME má a jeho nejvyšší dosažené výkony se pohybují mezi 585 a 590 b. Boj na MČR bude v této kategorii určitě zajímavý. Kategorie mužů je na tom z hlediska porovnání výkonnosti s světem asi nejhůř (bohužel). Do finále se počítá s výkonem min. 593, což zatím mnoho mužů letos ani doma na významných (nominačních) soutěžích nepředvedlo (GP Plzně, IWK, Mem.J.Motáka – vždy jen první soutěž). Jedenkrát Bakeš (IWK 595b.) a jedenkrát Mach (GP Plzně 593b.). Ze všech soutěží od listopadu 2001 tento pomyslný limit překonal celkem Bakeš a Mach 4x, dvakrát Bartoněk a jedenkrát Kalný. Uvidíme, co nám přinese nadcházející MČR. Přál bych si, aby každému střelci přinesla tato nejdůležitější domácí prověrka něco, co bude možné použít v dalších soutěžích k dalšímu vylepšení své výkonnosti.

Petr Kůrka – trenér puškových disciplín reprezentace ČR