Nejblií střelecké závody na střelnici v Lobzích byli zrueny. Stalo se tak díky povodním, které nás zastihly v pondělí 12. srpna. Vichni z celého srdce doufáme,e rčení Vechno zlé je k něčemu dobré. nele. Chtěla bych vám alespoň z části přiblíit některé okamiky,jimi jsme procházeli a na fotografiích ukázat, e voda byla opravdu velká a odvolání soutěí má svůj důvod.
Pondělí dopoledne bylo jetě zcela klidné. Řeka měla sice vyí hladinu,ne obvykle,ale důvod ke znepokojení nebyl.Počítalo se s tím, e se přes noc zalije jen parkovitě. Příroda nám ale ukázala svou obrovskou sílu. Do odpoledne stoupla hladina o dobrý metr. Neuvěřitelně rychle. To u se muselo volat vem moným lidem,aby přispěchali na pomoc. Začalo se zachraňovat, co se jen dalo. Já jsem dojela s celou naí rodinou kolem čtvrté odpolední, o dvě hodiny později u voda začala klepat na dveře naí dílny. O dalí dvě hodinky později u nebylo moné se dostat ven, ani vyhánět vodu z chodby nemělo smyslu. Valila a valila. U nás na SKP nás přenocovalo asi 12. Společně jsme přeili asi nekrunějí noc v ivotě. Areál Dukly byl pod vodou. Bohuel se těm, kteří tam zůstali, nepodařilo uchránit větinu vybavení. Ani sklady, ani vzduchovkovou střelnici kancařů. A mnohé jiné. Voda toho sebrala hodně. Poznali jsme, jak mocný je to ivel, jak neuvěřitelnou sílu má.
Dnes je sobota 17.srpna. Voda se vrátila do koryta, které si rozířila místy a o 20m metrů. Neuvěřitelné? Ano. I kdy jsem zaila tu hrůznou noc na vlastní kůi, při pohledu na řeku nemůu pochopit, jak mohla stoupnout tak rychle a hlavně tak moc (!).
Čekají nás nekonečné úklidové práce. A to doslova. Je troku ubíjející, kdy dřeme celý den, vyklidíme vechny pokoje a místnosti a pak se rozhlédneme a zjistíme,e to, co nás čeká, bude trvat jetě nejméně měsíc. Je to obrovské mnoství práce, kadá ruka dobrá. Natěstí jsou báječní lidé jak u nás, tak na Dukle, a tak to dnes vypadá o poznání lépe, ne ve středu. Ale ta cesta,která je před námi, ne to bude vypadat tak, jako před týdnem, je předlouhá.
A jak jsem ji napsala kadá ruka dobrá!
Drte nám palce. S pozdravem a přáním klidných dní
Katka Kůrková
