Historie vzniku olympijských her

Olympijské hry (OH) antické byly slavnosti vyplněné sportovním závoděním pořádané v Olympii na počest boha Dia. První autentický záznam pochází z roku 776 př. n. l., kdy jedinou soutěž – běh na jeden stadion (192,7 m) vyhrál Koroibos. Postupně se program her rozšiřoval. Například od roku 708 př. n.l. se soutěžilo ve víceboji (běh, zápas, skok do dálky, hod oštěpem a diskem). Konaly se i jezdecké a vozatajské soutěže, pankration (běz se zbraní) a také umělecké soutěže. Poslední hry se konaly v roce 393 našeho letopočtu. Rozhodnutím císaře Theodosia I. byly olympijské hry zakázány jako pohanské slavnosti.
Význam antických OH vyzvedli ve svých dílech mnozí humanisté a také např. J.A. Komenský. V některých zemích se konaly různé slavnosti a sportovní soutěže a objevoval se název „Olympiáda“ apod. Myšlenky na uspořádání novodobých olympiád uchvacovaly stále více lidí. Teprve 15.11.1859 se podařilo uskutečnit v Athénách I. Panhellénské olympijské hry (jen pro Řeky). Další se konaly v letech 1870, 1875, 1888 a 1889). K olympijské myšlence se ve druhé polovině 19. stol. přikláněly zakládané národní sportovní svazy. Střelectví patřilo k nejaktivnějším sportovním odvětvím.
Iniciátorem obnovení OH v celosvětovém měřítku byl francouzský pedagog a historik baron Pierre de Coubertin (1863 – 1937). Z jeho podnětu byl svolán ve dnech 16. - 24. 6. 1894 I. olympijský kongres na pařížské Sorboně. Na tomto zasedání byl odsouhlasen vznik Mezinárodního olympijského výboru (MOV) a přijaty základní zásady olympijského hnutí. MOV byl složen ze zástupců Francie, Řecka, V. Británie, Argentiny, N. Zélandu, Ruska, Švédska, USA, Itálie, Belgie, Německa Uher a Čech. MOV až do roku 1914 prosazoval a udržoval samostatnost Českého olympijského výboru - ČOV (založen 1899). Spoluzakladatel ČOV, prof. dr. Jiří Guth (1861 – 1943) byl zvolen do prvního MOV v roce 1894 a byl jeho členem až do své smrti v roce 1943.
Ve dnech 6. - 15. 4. 1896 se v Athénách uskutečnily I. novodobé OH za účasti 311 sportovců ze 13 zemí. Český sport byl zastoupen pouze členem MOV dr. Jiřím Guthem.

Český olympijský výbor

Český olympijský výbor byl založen 18.5.1899 z podnětu PhDr. Jiřího Gutha – Jarkovského a Josefa Rösslera – Ořovského.

Z hlediska střelectví je třeba připomenout, že v roce 1994 byla znovu udělena Cena PhDr. Jiřího St. Gutha – Jarkovského, zrušená v roce 1948 a získal ji sportovní střelec Petr Kůrka (dvojnásobný mistr světa z roku 1984).

Sportovní střelba na OH

Sportovní střelba je od I. OH pravidelně na programu OH (s vyjímkou r. 1904 St. Louis - USA a r. 1928 Amsterodam - Nizozemí). Není to náhoda, neboť baron P. de Coubertin, byl sedminásobným mistrem Francie v pistolových disciplinách ! Jeho zásluhou byli mezi 79 delegáty (reprezentujících 49 sportů) I. Olympijského kongresu v roce 1894 i střelci.
Na I. OH v roce 1896 v Athénách bylo na programu 5 disciplin (rychlopalba, libovolná pistole, velkorážná terčovnice, libovolná puška, armádní revolver nebo pistole), pak jejich počet postupně stoupal (v r. 1920 dokonce 21 disciplin, do roku 1924 byly i soutěže družstev – viz Počty disciplin a počty střelců na OH). Pořadatelé jednotlivých OH zařazovali různé národní discipliny, měnily se terče, vzdálenosti, polohy pro střelbu a další podmínky. Později se světová střelecká federace (dříve UIT, nyní ISSF) postarala o zařazení nejrozšířenějších disciplin a stanovila přesná pravidla. Program se dále vyvíjel v souladu s požadavky MOV.
Do roku 1980 se ženy mohly účastnit střeleckých soutěží na OH společně s muži. Kongres MOV v r. 1980 schválil do programu OH od r. 1984 i tři samostatné discipliny pro ženy (malorážka 3x20, vzduchová puška a sportovní pistole). Nyní mají ženy ještě samostatně v programu vzduchovou pistoli a všechny tři brokové discipliny.
Počet účastníků z jednoho státu v disciplině byl omezen na 2 sportovce (proto se již nekonají soutěže družstev). Navíc musí účastníci splnit výkonnostní kriteria stanovená ISSF (tzv. Quota Places - kvalifikační místa = QP). Vedle toho jsou stanovována výkonnostní kriteria Českým olympijským výborem.