Støelba na pohyblivé terèe má dlouhou tradici. Svìdectví o ní máme již ze druhé poloviny XVI. století. V roce 1585 se v Praze konaly velké slavnosti, pøi nichž se mimo jiné støílelo i na pohybující se figuru jezdce ve zbroji. Støelnice k tomuto úèelu byla zøízena v dnešních Chotkových sadech. V XIX. Století, kdy se pohybující se cíl blížil spíše loveckým praktikám, vznikla disciplina pohyblivý terè (bìžící jelen èi kanec).

Z historie discipliny bìžící jelen a bìžící kanec

 

Bìžící jelen byl zaveden britskými závodníky pøi soutìži ve Wimbledonu v roce 1862. Autorem návrhu terèe (viz kapitola „Terèe pro sportovní støelbu“) je známý britský umìlec Sir Edwin Landseer. Vedle støelcù Velké Británie se této disciplinì vìnovali zejména ve Skandinávii a mezi neúspìšnìjší medailisty OH patøí pøedevším Švédové a Norové. Po druhé svìtové válce postupnì pøevzali hlavní roli støelci SSSR a USA. Terè se pohyboval na prùseku 10 m ve vzdálenosti 100 m støídavì zprava a zleva, vždy stejnou rychlostí. Používala se kulovnice. Závod se skládal z jednotlivých výstøelù (50 ran) a dvojvýstøelù (25x dva výstøely) . Støelba na bìžícího jelena byla na programu OH 1908, 1912, 1920, 1924, 1952 a 1956 (podrobnosti najdete v kapitolách o støelectví na OH).
Na MS se støílel bìžící jelen od roku 1949 do roku 1962. Až v roce 1947 schválilo valné shromáždìní UIT (Mezinárodní støelecká federace) pøevzetí pohyblivého terèe a brokových disciplin pod svou péèi. Do roku 1947 organizovala mistrovství v brokové støelbì a na bìžící terè F.I.T.A.S.C. (Fédération Internationale de Tir aux Arms Sportives de Chasse).
Nutno pøipomenout, že tato disciplina nebyla široce rozšíøena ve svìtì a proto UIT hledala možnost jejího zvýraznìní. Øešení se našlo v použití malorážky a zmenšení vzdálenosti na 50 m. Terèem se mìl stát srnec. Na ME 1959 v Monze se støílel experimentální závod, v nìmž zvítìzil Švéd Rune Flodman a družstvo SSSR. Mezitím došlo ke stažení discipliny bìžící jelen z programu OH a v malorážkové variantì na 50 m ji nahradil kanec. Prùsek 10 m zùstal, støílí se pomalé (rychlost terèe 2 m za sek.) a rychlé (4 m za sek.) bìhy po 30 ranách. Pravidelnì se støídá bìh terèe zprava a zleva. Na významných soutìžích se støílí první den pomalé bìhy a druhý den rychlé bìhy. Na siluetì kance jsou hodnotící kruhy „1“ (366 mm) až „10“ (60 mm) od roku 1974. Pøedtím se používaly kruhy „6“ až „10“. Na MS mìla tato disciplina premiéru v roce 1966 a støílí se dosud. Navíc je v programu vrcholných soutìží (mimo OH a Svìtového poháru) od roku 1970 i disciplina 40 ran smíšené bìhy (tzv. mix, kdy støelec neví, zda terè pojede jako pomalý nebo rychlý). V programu OH byl bìžící kanec 30+30 malorážkou v období let 1972 až 1988.
V Nìmecku se poprvé støílelo na terè kance v životní velikosti (pole zásahù mìlo prùmìr 30 cm a bylo rozdìleno na 11 kruhù, vzdálenost 60 m pøi délce trati bìhu 4,5 m) v roce 1894. Disciplina bìžící kanec malorážkou se již objevila v programu OH v roce 1900 v Paøíži (støílelo se na 40 m 20 ran, podrobnosti neznáme). Na OH 1908 a 1912 byla zaøazena disciplina mizící terè malorážkou (25 y vleže, resp. 25 m libovolná poloha).

Bìžící terè – vzduchová puška

V sedmdesátých letech 20. stol. se zejména v Nìmecku (SRN a NDR) zaèalo støílet na pohyblivý terè vzduchovkou na 10 m. Nejprve se jednalo o obrázek kance s kruhy hodnot „6“ (50 mm) až „10“ (10 mm). Šíøka prùseku 2 m. Mezinárodní premiéra této discipliny byla v roce 1979 na MS v Linci. Na siluetì kance byl terè pro støelbu vzduchovou puškou. Souèasný terè je kruhový (na jednom terèovém listu jsou dva terèe pro bìh zprava a zleva

s hodnotami „1“ až „10“, desítka má rozmìr 5,5 mm, mezi obìma terèi je zámìrný bod).
Prùbìh závodu je stejný jako u malorážkové discipliny, 30 ran pomalé bìhy a 30 ran rychlé bìhy. Finále nejlepších šesti závodníkù na 10 ran rychlých bìhù. Od roku 1992 se takto støílí na OH. Na vrcholných soutìžích (MS, ME) je v programu i disciplina 40 ran mix (bez finále). Ta se poprvé pøedstavila na MS v r. 1979 a po delší pøestávce byla na programu MS 1994. Stejné discipliny jako muži støílí i junioøi (na MS poprvé v r. 1989 – 10 m). Kategorie žen a juniorek má na programu vrcholných soutìží (mimo OH) závod 20+20 a 40 ran mix vzduchovou puškou.

Znaèka pro opøení pažby v pohotovostním postoji a stanovené rozmìry zbranì pro BT
	Postoj pøi støelbì (M. Januš)

Pro všechny zmínìné discipliny platí to, že støelec na stanovišti zaujme tzv. pohotovostní postoj a rozhodèí spustí do dvou sekund bìh terèe. V pohotovostním postoji musí støelec držet zbraò obìma rukama tak, že spodní hrana botky pažby je v úrovni nebo níže než znaèka na støelecké vestì v úrovni pasu (viz obrázek vlevo). Zasazení zbranì do ramene je možné až v okamžiku, kdy se jakákoli èást terèe objeví v prùseku. Na rozdíl od puškových disciplin se pøi støelbì na BT levá ruka (u levákù pravá ruka) nesmí opírat o bok nebo hruï. Zbraò se smí opøít jen do ramene (viz obrázek vpravo).

Zbranì pro bìžící terè

Vzhled zbranì se postupnì mìnil. Na jelena se støílelo kulovnicí, zpravidla loveckou, maximální ráže 8 mm. Malorážka (ráže 5,6 mm, povolen jen náboj LR s okrajovým zápalem) musí mít minimální odpor spouštì 500 gramù (napínáèek není povolen). U vzduchové pušky není odpor spouštì stanoven (napínáèek není povolen). Pro malorážku a vzduchovku platí celková hmotnost zbranì vèetnì zamìøovacího dalekohledu – max. 5,5 kg. U obou zbraní je povolen zamiøovací dalekohled (tzv. puškohled), u vzduchovky je povoleno max. ètyønásobné konstantní zvìtšení a max. délka 300 mm. U malorážky tyto hodnoty nejsou stanoveny. Povolené rozmìry zbranì pro BT jsou na obrázku vlevo.

 

Mistøi svìta – bìžící jelen – 100 m*

Rok		Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1949	jednotlivé rány	Larsen John Hary	Norsko	210		-
	dvojvýstøely	Bergensen R.	Norsko	194		-
	celkem	Bergensen R.	Norsko	398		Norsko
1952	jednotlivé rány	Larsen John Hary	Norsko	210		Norsko
	dvojvýstøely	Larsen John Hary	Norsko	206		Norsko
1954	jednotlivé rány	Romanìnko Vitalij Petroviè	SSSR	224		SSSR
	dvojvýstøely	Bobrun D.	SSSR	213		SSSR
1958	jednotlivé rány	Nikitin L	SSSR	234		SSSR
	dvojvýstøely	Dickert J	USA	223		SSSR
1961	jednotlivé rány	Carov L. C.	USA	226		SSSR
	dvojvýstøely	Foster J. R.	USA	222		SSSR
1962	jednotlivé rány	Zakurenov	SSSR	229		SSSR
	dvojvýstøely	Zakurenov	SSSR	223		SSSR

* 50 jednotlivých ran a 25 dvojvýstøelù

Mistøi svìta – bìžící kanec 30 + 30 – 50 m - muži

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1966	Veselov Vladimir	SSSR	*164		SSSR
1967	Nordfors Martin	Švédsko	*171		SSSR
1970	Gaard Gote	Švédsko	562		SSSR
1973	Kedjarov Alexander	SSSR	567		SSSR
1974	Bellingrodt Helmut	Kolumbie	577		SSSR
1975	Postojanov Valerij	SSSR	577		SSSR
1978	Raunikko Juha	Finsko	572		SRN
1981	Pfeffer Thomas	NDR	590		SSSR
1982	Kadenaci Jurij	SSSR	587		SSSR
1983	Sokolov Igor	SSSR	591		SSSR
1986	Luzov Sergej	SSSR	691 (594+97)		SSSR
1990	Poslov Alexej	SSSR	594		Maïarsko
1994	Shu Quinquan	Èína	592		Èína
2002	Stìpanov Maxim	Rusko	592		Rusko

* v letech 1966 a 1967 se støílelo 40 ran „normální bìhy“ a terè byl pìtikruhový

V roce 1998 se discipliny na 50 m nestøílely.

Mistøi svìta – bìžící kanec 30 + 30 – 50 m - junioøi

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1994	Bendík Miroslav	Slovensko	586		Slovensko
2002	Caknakis Tomáš	Èeská rep.	591		Èeská republika

 

Mistøi svìta – bìžící kanec 40 mix – 50 m - muži

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1970	Gaard Gote	Švédsko	380		Švédsko
1973	Postojanov Valerij	SSSR	383		SSSR
1974	Postojanov Valerij	SSSR	385		SSSR
1978	Mezzani Giovanni	Itálie	387		Itálie
1981	Rudnickij Alexej	SSSR	391		SSSR
1982	Dìdov N.	SSSR	392		SSSR
1983	Savosianov Sergej	SSSR	396		SSSR
1986	Solti Attila *	Maïarsko	390		Èína
1990	Zhang Ronghuri	Èína	369		SSSR
1994	Raèanský Luboš	Èeská republika	389		Èeská republika
2002	Sike Jozsef	Maïarsko	395		Èeská republika

* dodateènì byl diskvalifikován Tor Heiestad (Norsko) – 391 b.

Mistøi svìta – bìžící kanec 40 mix – 50 m - junioøi

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1994	Pelach Peter	Slovensko	387		Èeská republika
2002	Czapla Lukasz	Polsko	395		Èeská republika

 

Mistøi svìta – bìžící terè 30 + 30* – 10 m - muži

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1979	Bodnar Tibor	Maïarsko	579		Finsko
1981	Kadenaci Jurij	SSSR	380		SSSR
1982	Sokolov Igor	SSSR	378		SSSR
1983	Tricoire Jean-Luc	Francie	386		SSSR
1986	Raèanský Luboš	Èeskoslovensko	382		SSSR
1987	Tricoire Jean-Luc	Francie	386		Èeskoslovensko
1989	Solti Attila	Maïarsko	671,6 (577+94,6)		Maïarsko
1990	Kurzer Manfred	NDR	664,0 (575+89,0)		Èína
1991	Raèanský Luboš	Èeskoslovensko	675,0 (580+95,0)		SSSR
1994	Kurzer Manfred	Nìmecko	676,3 (574+102,3)		Èeská rep.
1998	Niu Zhyuan	Èína	678,8 (579+99,8)		Finsko
2002	Lykin Dimitrij	Rusko	684,9 (582+102,9)		Nìmecko

* v letech 1981 až 1987 se støílelo 40 ran (20+20), 1979 – normální bìhy

 

Mistøi svìta – bìžící terè 30 + 30* – 10 m - junioøi

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1989	Januš Miroslav	Èeskoslovensko	566		Èeskoslovensko
1991	Januš Miroslav	Èeskoslovensko	566		Èeskoslovensko
1994	Plánovský Peter	Slovensko	560		Slovensko
1998	Wang Dengjie	Èína	579		Ukrajina
2002	Gan Lin	Èína	577		Rusko

 

Mistøi svìta – bìžící terè 40 mix – 10 m - muži

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1979	Gazov Alexander	SSSR	387		SSSR
1994	Hill Roy	USA	385		Èeská republika
1998	Niu Zhyuan	Èína	390		Èeská republika
2002	Sike Jozsef	Maïarsko	390		Rusko

 

Mistøi svìta – bìžící terè 40 mix – 10 m - junioøi

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1994	Wedman Pasi	Finsko	377		Rusko
1998	Blinov Alexander	Rusko	384		Rusko
2002	Romanov Dimitrij	Rusko	384		Èeská republika

 

Mistrynì svìta – bìžící terè 20 + 20 – 10 m - ženy

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1994	Kim Moon Sun	J. Korea	354		-
1998	Kovalenková Natali	Kazachstán	376		Èína
2002	Xu Xuan	Èína	391		Èína

 

Mistrynì svìta – bìžící terè 20 + 20 – 10 m - juniorky

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
1994	Johannesová Silke	Nìmecko	354		-
1998	Soquetová Audrey	Francie	367		Bìlorusko
2002	Markavaová Volha	Bìlorusko	379		Rusko

 

Mistrynì svìta – bìžící terè 40 mix – 10 m - ženy

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
2002	Soquetová Audrey	Francie	390		Èína

 

Mistrynì svìta – bìžící terè 40 mix – 10 m - juniorky

Rok	Vítìz	Stát	Nástøel		Vítìzné družstvo
2002	Ma Hongxia	Èína	377		Rusko

Pozn. U soutìží družstev neuvádím nástøely, protože do roku 1958 byla pìtièlenná, v období 1962 až 1982 ètyøèlenná a od roku 1986 jsou tøíèlenná.

Terèe pro jednotlivé discipliny viz kapitola „Terèe pro sportovní støelbu“. Jak se støílí finále na vrcholných soutìžích najdete v kapitole „Vývoj støeleckých disciplin“.

Místa konání všech dosavadních MS jsou uvedena v dokumentu „Místa konání MS“.