Vedle výrazných úspěchů na OH, MS, ME a Světovém poháru, který dosáhli sportovní střelci Československa a nyní České republiky, je třeba připomenout i úspěchy v oblasti pořadatelské.


Již málo kdo si vzpomene, že Československo pořádalo v roce 1938 MS na baterii v Luhačovicích. Vítězem se stal Maďar Strassburger.
Nutno ještě vzpomenout fakt, že v roce 1933 mělo Československo uspořádat 29. MS v puškových a pistolových disciplinách, ale to se nakonec konalo v Granadě (Španělsko).

Po druhé světové válce jsme byli pověřeni uspořádáním významné střelecké akce až v roce 1963. V Brně se konalo ME v disciplině baterie (trap). Zvítězil Kramer (NDR) a družstvo SSSR. V roce 1967 se opět v Brně konalo brokové ME a to na trap i skeet. V disciplině trap startovalo 187 závodníků a nejlepší z našich byl 73. Viewegh. Na skeet střílelo 59 závodníků a náš Herman byl 46.

Mistrovství Evropy 1969 - Plzeň

Bylo to poprvé, kdy jsme u nás pořádali velkou střeleckou akci. Mistrovství Evropy se konalo ve dnech 16. – 24. 8. 1969. Generálkou byl mezinárodní závod ve dnech 23. až 30. 5. 1969, kde startovalo 6 zemí. Soutěžilo se v jedenácti disciplinách. Každý stát mohl vyslat maximálně 20 závodníků (4 v disciplině, družstva byla ještě čtyřčlenná). Připraveno bylo přes 70 rozhodčích a téměř 200 členů technického personálu.

Pozvání obdrželo 37 států, zúčastnilo se 30 států a přes 400 střelců (734 startů v soutěži a 74 mimo soutěž).
O tuto akci byl velký zájem i mezi veřejností. Vstupenkou byl odznak ME. Denně se na střelnici pohybovalo kolem 1000 osob. Po organizační stránce dopadlo vše na výbornou, což bylo oceněno závodníky, trenéry i zástupci světové střelecké unie (UIT) a Evropské střelecké konfederace (ESC).
Vynikající byly i výsledky, dosaženo bylo 13 světových a 15 evropských rekordů. Postavení našich střelců v Evropě dokumentuje následující tabulka podle umístění na 1. až. 6. místě (bodování: 1. místo 6 b., 2. = 5 b. až 6. = 1 bod):

Poř. Stát (zlato-stříbro-bronz) Body 1. SSSR (15 – 13 – 4) 196 2. Československo (4 – 3 – 5) 80 3. SRN (3 – 3 – 1) 55 4. NDR (1 – 2 – 3) 48 5. Finsko (0 – 1 – 4) 44 6. Rumunsko (2 – 2 – 1) 31 7. Maďarsko (0 – 1 – 3) 28 8. Itálie (3 – 0 – 1) 25 9. Norsko (0 – 1 – 0)	18 10. Švédsko (0 – 1 – 1) Polsko (0 – 0 – 2) 17 17
Celkem bodovalo 17 států.	Na 1. místě StP 20+20+20 Falta, Hurt, Nácovský, Hromada (2. SSSR a 3. Francie)

Nejúspěšnějším našim střelcem se stal Ladislav FALTA, který se stal mistrem Evropy v disciplinách VP 30+30 a StP 20+20+20, bronz vybojoval v rychlopalbě (RP) a společně s družstvem byl 2x zlatý (RP a StP) a stříbrný (VP).

Zajímavostí je, že byla povolena účast mimo soutěž střelcům Japonska a v puškových disciplinách i výbornému americkému střelci Garry Andrrsonovi (v té době studoval 29 letý závodník USA theologii v Mnichově !). Stejně tak se mohli zúčastnit i další naši reprezentanti, kteří nebyli zařazeni do soutěžního družstva.
Celé ME bylo zakončeno na slavnostním večeru v Závodním klubu Škoda v plzeňské Besedě.

V průběhu ME (dne 18.8.) se v Plzni uskutečnil ustavující kongres Evropské střelecké konfederace (ESC). Zúčastnili se delegáti 23 zemí. Tím byla ukončena činnost Evropského výboru UIT (ustaveného v roce 1960 při OH v Římě). Prezidentem byl zvolen prof. Gavrila Barani z Rumunska (dosud zastával funkci předsedy Evropského výboru UIT). Do prezidia byl zvolen i náš zástupce JUDr. Miroslav Hamerle (předseda Československého střeleckého svazu a prezident pistolové sekce UIT).

K této významné sportovní události byl dobudován Armádní střelecký stadion (vyrůstal postupně od srpna 1961 a již za rok se zde konaly střelecké soutěže Letní spartakiády spřátelených armád !), který zaujímá plochu kolem 20 hektarů (včetně ochranných ploch). Střelnice 300 m umožňuje střelbu 72 závodníkům současně, střelnice 50 m má 64 stanovišť a pistolová střelnice (25 m) má 8 souprav pro rychlopalbu. Součástí areálu je potřebné zázemí pro závodníky, trenéry, rozhodčí i diváky.

Mistrovství Evropy ze vzduchovek v Meziboří 1971

Jednalo se o vůbec první samostatné ME v disciplinách vzduchová puška a vzduchová pistole (muži, ženy, junioři). O jeho pořádání rozhodl ustavující kongres ESC v Plzni v roce 1969 na návrh Československa, aby se vzduchovkové discipliny oddělily od kulového ME a pořádaly samostatně v jarních měsících. ME se konalo ve dnech 14. – 20. 3. 1971 ve sportovní hale v severočeském Meziboří (okres Most). Místní pořadatelé měli za sebou již pořádání různých střeleckých soutěží, včetně 1. MČSR a současně 1. přeboru Českého střeleckého svazu v roce 1969 a mezinárodní Velké ceny ČSSR.

Celkově se zúčastnili závodníci 16 států (209 sportovců). Připraveno bylo šest sad medailí pro jednotlivce a stejný počet pro družstva. Nejúspěšnějším státem byl SSSR, který vybojoval 8 titulů ME (k tomu 6 stříbrných a 1 bronzovou), dále Polsko (2 – 1 – 0), Rumunsko (1 – 1 – 2), ČSSR (1 – 0 – 1) a SRN (0 – 4 – 5). Maďarsko, Jugoslávie a Švédsko vybojovali po jednom bronzu. Vytvořeno bylo pět nových světových a evropských rekordů, tři byly vyrovnány.
Z našich střelců byla nejlepší Klotylda TESAŘOVÁ, která zvítězila v kategorii žen ze vzduchové pistole (40 ran) výkonem 378 bodů a velkou měrou přispěla ke 3. místu družstva. Dalším našim se již tolik nedařilo. Potěšilo 5. místo L. Střižíkové v pušce žen, 6. pořadí juniora V. Hyky v pistoli a 7. místo L. Kůrky v pušce mužů.

Celé ME bylo zástupci světové a Evropské střelecké federace hodnoceno na výbornou. Oceněna byla i bezchybná práce rozhodčích. Bylo použito terčové zařízení s poloautomatickým provozem konstruktéra Z. Jiříčka z Mostu.

Mistrovství Evropy v brokových disciplinách v Brně 1976

Na střelnici v Soběšicích se ve dnech 24. – 30. května sešlo 220 závodníků z 23 států. Pro většinu z nich to byla příprava na olympijské hry v Montrealu. V disciplinách baterie (trap) a skeet byly vypsány kategorie mužů, žen juniorů a družstev. Medaile získalo 12 zemí. Nejlepší byl SSSR (5 – 2 – 3), Polsko (2 – 4 – 1), Španělsko (2 – 2 – 1), Francie (2 – 1 – 2) a Itálie (0 – 1 – 1).
Z našich střelců obsadil Pavel Pulda 4. místo na skeet (196 zásahů), když prohrál rozstřel o bronz s Rumunem Osterem. Pozdější olympijský vítěz Josef Panáček byl na 23. místě (193 b.). Junior L. Sokol se umístil na 8. místě a družstvo juniorů bylo páté.

Mistrovství Evropy ze vzduchovek v Bratislavě 1987

ME se uskutečnilo ve dnech 25.2. – 2.3. 1987 v nové sportovní hale v Bratislavě. Startovalo 378 sportovců z 25 zemí. Rozdělovalo se 10 sad medailí v jednotlivcích a stejný počet v družstvech. Bylo vytvořeno šest nových světových rekordů.

Po dlouhé době jsme byli pořadateli další významné střelecké soutěže. Poprvé na Slovensku a podle hodnocení všech zúčastněných se opět vyznamenal organizační výbor a všichni pořadatelé a rozhodčí.
Jedinou naši zlatou medaili získal junior Jozef Surovček na běžící terč. Střelci na BT navázali na minulé úspěchy – stříbro mezi muži získal J. Kermiet a obě družstva (muži a junioři). Další dvě medaile přidaly juniorky v pistoli. Třetí byla R. Šídová a druhé místo obsadilo družstvo. Na stupních vítězů stáli sportovci 14 zemí.

Poř. Stát (zlato-stříbro-bronz) Body 1. SSSR (12 – 5 – 3) 136 2. SRN (3 – 2 – 3) 53 3. Francie (2 – 4 – 1) 47 4. Československo (1 – 3 – 2) 45 5. Maďarsko (1 – 1 – 4) 41 6. Bulharsko (1 – 1 – 1) 28 7. Švédsko (0 – 2 – 0) 17 8. Finsko (0 – 1 – 0) Norsko (0 – 0 – 1) 10 10 10. Švýcarsko (0 – 0 – 2) 9

Celkem bodovalo 18 zemí.

Mistrovství Evropy  Brno 1993 – Česká republika

Poprvé v rámci samostatné České republiky dostal Český střelecký svaz důvěru ESC (Evropská střelecká federace) na pořádání ME ve všech disciplinách (kulové, vzduchovky a broky). Místem konání se stala nová střelnice v Brně, v areálu autodromu na Kývalce (discipliny 25 a 50 m), vzduchovkové soutěže se konaly v hale Rondo a brokové discipliny na střelnici v Soběšicích. ME se konalo ve dnech 2. – 13. 8. 1993. Bylo připraveno 85 sad medailí ! Celková účast 42 států. Bylo zaznamenáno přes 1000 startů (1027). Bylo vytvořeno 12 nových světových rekordů.

Česká republika zaznamenala nejen výrazný úspěch na poli organizačním, ale dosáhla i nejlepšího výsledku co do počtu získaných medailí na jedné vrcholné akci – celkem 21 ! Evropské tituly jsme získali pouze v kategorii družstev (3x discipliny běžící terč a 1x trap junioři), jednotlivci vybojovali 7 cenných kovů (z toho 5 běžící terč). Výborně si vedli i střelci ze Slovenska, kteří měli na svém kontě 14 medailí a z toho šest zlatých. To svědčí o tom, že i po rozdělení společného státu mají oba střelecké svazy dobré zázemí, zejména mládežnické.

Poř. Stát (zlato-stříbro-bronz) 1. Rusko (16 – 8 – 13) 2. Maďarsko (9 – 8 – 3) 3. SRN (8 – 11 – 10) 4. Slovensko (6 – 5 – 3)

5. Itálie (5 – 6 – 3) 6. Norsko (5 – 2 – 0) 7. Česká republika (4 – 7 – 10) 8. Bulharsko (4 – 5 – 7) 9. Bělorusko (4 – 4 – 4) 10. Francie (4 – 3 – 5) Medaile získali sportovci 30 států.

Na 2. místě LM 3 x 40 ČR (Bakeš, Bečvář, Kůrka)

Mistrovství Evropy juniorů na běžící terč - Brno 1996

MEJ v roce 1996 bylo přiděleno Bulharsku. V Sofii však nebyla střelnice pro disciplinu běžící terč na 50 m a tak byl Český střelecký svaz požádán ESC o uskutečnění této discipliny u nás. Bylo vybráno Brno a ve dnech 3. – 7. září soutěže uskutečnily. Ve dvou disciplinách startovali závodníci 9 zemí. O čtyři sady medailí se podělilo 5 zemí – Finsko (2 – 0 – 0), Ukrajina (1 – 2 – 1), Rusko (1 – 2 – 0), Česká republika (0 – 0 – 2) a Polsko (0 – 0 – 1). Naši junioři uspěli v obou soutěžích družstev, mezi jednotlivci byl J. Strnadel dvakrát na 7. místě.

Vstupní objekt střeleckého areálu ČSS v Brně	Střelnice pro běžící terč na 50 m

Mistrovství Evropy juniorů v Plzni 2000

Juniorské ME v kulových disciplinách se konalo na střeleckém stadionu Armády ČR v Plzni – Lobzích ve dnech 31.7. - 6.8. 2000. Zúčastnilo se 314 sportovních střelců z 25 států. Připraveno bylo 20 sad medailí. Nejúspěšnějším státem bylo Rusko (8 – 4 – 2), dále SRN (5 – 3 – 2), Ukrajina (2 – 0 – 2), Slovensko (2 – 0 – 1) a Bělorusko (1 – 6 – 0). Na zisku medailí se podíleli střelci 13 států. Byly vytvořeny dva nové světové rekordy.

Škoda jen, že výsledky našich juniorských střelců poněkud zaostaly za očekáváním. Vybojovali jednu stříbrnou (Lucie Valová – SM 3 x 20) a jednu bronzovou medaili (družstvo na BT 50 m 20+20 mix).

Celá soutěž se střílela na zapůjčené elektronické terčové zařízení švýcarské firmy SIUS ASCOR. Díky tomu se MEJ stalo po technické stránce srovnatelné se soutěžemi na OH či MS. Mnozí mladí střelci si tak měli možnost poprvé vyzkoušet nejmodernější techniku a zažít atmosféru vrcholné soutěže. Zapůjčení tohoto zařízení není levnou záležitostí a tak organizátoři museli sehnat dostatek finančních prostředků na pokrytí všech nákladů. Na snímku je terčové zařízení pro rychlopalbu na 25 m střelnici.

Světové poháry

V nově otevřené víceúčelové hale střeleckého areálu v Plzni – Lobzích se ve dnech 27. – 31.5. 1996 uskutečnil poprvé v ČR Světový pohár. Jednalo se o olympijskou disciplinu běžící terč vzduchovkou na 10 m. Střílelo se na nejmodernější elektronické terčové zařízení firmy SIUS ASCOR, které bylo použito i na OH 1996 v Atlantě. Český střelecký svaz zakoupil 4 sady tohoto zařízení pro soutěže a přípravu našich úspěšných střelců v této disciplině. Závod SP vyhrál Xiao z Číny před našim Mirkem Janušem a Sikem z Maďarska.

Ve dnech 27. – 30.5. 2002 se na střelnici v Plzni – Lobzích podruhé v ČR uskutečnil závod Světového poháru v disciplině běžící terč vzduchovkou na 10 m. Startovalo 39 závodníků ze 17 zemí. Zvítězil Rus Igor Kolesov, který v základní části závodu nastřílel 588 bodů, což je nový světový rekord (finále 96,0 – celkem 684,0). Druhé místo vybojoval J. Ermolenko (Rusko) a 3. byl O. Ziněnko z Ukrajiny. Našim střelcům se nedařilo podle představ trenérů. Náš nejlepší závodník Mirek Januš střílel mimo soutěž, protože na SP v dubnu v Sydney již získal pro ČR účastnické místo na OH 2004. Příležitost dostali další, ale nadějný junior Tomáš Caknakis byl 22. (567 b.), zkušený Luboš Račanský obsadil 24. místo (566 b.) a Mirek Lízal se dělil o 31. pořadí (562 b.).

Další mezinárodní střelecké akce

V Plzni se pravidelně koná Velká cena Osvobození (Grand Prix of Liberation), které se v posledních letech účastní střelci až 30 států.	Vyhlášení výsledků 27. ročníku Velké ceny Osvobození 1996 v disciplině běžící terč. Tuto soutěž podporuje řada sponzorů.

Mezinárodní závody na běžící terč vzduchovkou se konají i ve Vlašimi (foto) a v Liberci. Soutěže s účastí zahraničních střelců se konají také na střelnici ČSS v Brně a postupně i dalších místech České republiky.	V Plzni – Lobzích mají tradici mezinárodní závody ze vzduchových zbraní, dále Grand Prix Česká Kooperativa (pořádá Rapid Plzeň), Grand Prix Dukla Plzeň na běžící terč a mezinárodní závody veteránů.

V Plzni se scházejí také mladí střelci na mezinárodní soutěži olympijských nadějí (HOPES).	Na brokové střelnici v Brně – Soběšicích se koná Memoriál Mir. Bednaříka (trap, skeet).