Praktická střelba

Střelecký parkur nebo praktická střelba je sport, který se zrodil v USA v roce 1947 v Quantiku ve Virginii na základě poznatků bývalých vojáků Jeffa Coopera a Howlanda G. Tafta. První závody měly název "advanced military combat course" (pokročilý vojenský bojový kurs). V roce 1963 založil J. Cooper "Jihozápadní bojovou pistolovou ligu" (Southwest Combat Pistol League) a bylo jasné, že se zrodilo nové střelecké odvětví, které se rychle šířilo do světa.

 

První mezinárodní soutěž se konala v roce 1975 ve Švýcarsku a nejlepším střelcem se stal Ray Chapman. Účast střelců řady zemí dala podnět k ustavení světové organizace. V roce 1976 v Columbii ve státě Missouri proběhla konference, která položila základy IPSC (The International Practical Shooting Confederation), která sdružuje národní střelecké organizace praktické střelby.

 

Praktická střelba je výsledkem vývoje střelby jako takové a není produktem střelby vojenské, policejní nebo obranné, i když to tak na první pohled vypadá. Naopak řada speciálních policejních a armádních jednotek využívá poznatků tohoto střeleckého odvětví ve svém výcviku (např. v roce 1970 převzala FBI Academy v Quanticu pro výcvik svých agentů metody střelby IPSC).
Je to sportovní disciplina spojující střelbu a pohyb. Filosofií praktické střelby jsou "DVC" = Diligentia ­ Vis ­ Celeritas (přesnost ­ síla ­ rychlost) a všechen výcvik musí obsahovat rovnováhu mezi těmito prvky. Vždy je však třeba dbát na bezpečnost.

Soutěže se připravují vždy tak, aby navozovaly skutečnou situaci, ve které může být zbraň použita. Navíc se stále obměňují, aby si střelec nevytvářel stereotyp řešení situace. Vedle toho soutěž dává střelci možnost volby, jak se zachovat, ale nesmí zapomínat na fakt, že zejména čas rozhoduje o výsledku. Pravidla rozeznávají situace "zveřejněné" (závodník dostane úplné informace o střelecké situaci předem), "částečně utajené" a "tajné". Závod sestává z jedné nebo více střeleckých situací. Žádná situace nesmí předepisovat pozice nebo postoje závodníka. Držení zbraně není předepsáno (např. u krátkých zbraní jednou rukou nebo oběma).
Terče pro praktickou střelbu jsou odlišné od terčů pro sportovní střelbu. Nejčastěji se používají se terče papírové a kovové sklápěcí. Používají se i terče pohyblivé.
Praktická střelba se skládá ze tří disciplin:

• praktická střelba z pistole nebo revolveru,
• praktická střelba z dlouhých kulových zbraní,
• praktická střelba z brokových zbraní.

 

Soutěž v praktické střelbě je také testem kvality zbraně a funkčnosti jejího mechanizmu. V praktické střelbě jsou si všechny druhy zbraní rovny, rozdělují se do kategorií podle výkonu a ráže. Pro závody IPSC je u krátkých zbraní předepsána minimální ráže 9 mm.
V soutěžích jsou vypisovány tři divize zbraní: open, modified a standard. Do divize "modified" jsou zařazeny zbraně, které mají předepsaný maximální rozměr (musí se vejít do krabice o rozměrech 225 x 150 x 45 mm a to s vloženým prázdným zásobníkem). Do divize "standard" patří každá kompletní zbraň, vyrobená sériově v počtu alespoň 500 kusů, která je na trhu nejméně 12 měsíců. Nejsou povoleny úpravy rozhodujících prvků (především miřidel, použití kompenzátorů zpětného rázu, závaží, úpravy pažby atd.). Odpor spouště není předepsán. Všechny ostatní zbraně patří do divize "open".

Pro střelivo existují dvě výkonové kategorie ­ "Major" a "Minor". Faktor výkonu je
definován vztahem

G . v F = ------- 1000

kde F faktor výkonu
G hmotnost střely v grainech (1 grain = 0,064 gramu)
v úsťová rychlost střely ve stopách (1 stopa = 0,3048 m) za sekundu

Pro kategorii Major je F větší než 175 (jako příklad lze uvést střelivo pro pistole či revolvery Magnum .357, ACP .45 apod.). Pro kategorii Minor je F v rozmezí 125 až 175. Munice s faktorem nižším než 125 není hodnocena. Zápalné a průbojné náboje jsou zakázány. Většina výrobců střeliva uvádí u jednotlivých druhů střeliva i faktor výkonu IPSC. Střelci se však musí před každou významnou soutěží podrobit měření skutečného faktoru výkonu používané zbraně a střeliva. Řada střelců si připravuje střelivo vlastní. Faktor výkonu IPSC tedy závisí nejen na použitém střelivu, ale i na použité zbrani.

 

Popis závodů (střelecký parkur IPSC) a způsob hodnocení by vyžadoval obsáhlejší dokument.

 

 

Oficiální terč IPSC tzv. "Bruselský"	Kovový padací terč tzv. "Pepper popper"

V dubnu 1992 byla v Plzni založena Československá federace praktické střelby (ČSFPS). Postupně se rozšířil počet členů a vytvořil systém soutěží. Střelci ČR se pravidelně účastní mezinárodních soutěží, včetně MS. První MČR se uskutečnilo v roce 1993 (16.-17.10.) v Plzni a to s mezinárodní účastí.

 

XII. World Shoot (neboli "světové střílení" je MS soutěží IPSC a koná se 1x za 3 roky) se uskutečnilo v Cebu (Filipíny). V kategorii (divizi) Modified se stal mistrem světa Pavel Jasanský (Dukla Plzeň), který zde byl s továrním družstvem CZ Uherský Brod. Střílel s pistolí CZ IPSC ráže .40 S-W s optickým zaměřovačem (kolimátor). Družstvo ČR obsadilo 2. místo.

Evropský policejní parkur (EPP)

Tato střelecká disciplina je známá také pod názvem parkur FBI, což ukazuje na místo jejího vzniku. Na rozdíl od parkuru IPSC jsou podmínky soutěže předem definovány a závodník může dlouhodobě trénovat jednotlivé fáze. Střílí se pistolí nebo revolverem na papírový terč a také způsob hodnocení není nijak složitý. Tato disciplina se více přibližuje tradičním pistolovým disciplinám sportovní střelby a proto našla uplatnění jak v klubech Českého střeleckého svazu, tak i klubech policie a armády. Od roku 1995 pořádá ČSS v této disciplině mistrovství republiky, organizuje se i Český pohár.

Je možné použít pistoli minimální ráže 7,62 mm (.30) s DA spouští (dvojčinná), zbraň nesmí být vybavena kompenzátorem zpětného rázu nebo revolver min. ráže 7,62 mm (.30), délka hlavně max. 101 mm (4"). Povolena jsou jen otevřená miřidla, odpor spouště min. 1,36 kg. Není povoleno sportovní střelivo "wad cutter".

Terč pro EPP (Evropský policejní parkur) ­ negativní provedení

Závod se skládá ze 7 částí. Každý závodník střílí do jednoho terče postupně ze vzdálenosti 7, 35, 30, 25, 20, 15 a 10 metrů v předepsaných polohách (vstoje, vleže, vsedě, zpoza krytu, vkleče) s předem stanoveným způsobem držení zbraně (jednoruč, obouruč) a nabíjení. Na každou část je stanoven čas střelby a počet výstřelů. Celkový čas činí 5 min. 30 sek. a závodník může vystřelit celkem 50 nábojů. Vše probíhá na určené povely, každý závodník má svého časoměřiče. Součet bodů ze všech částí dává celkový výsledek. Maximální nástřel činí 250 bodů. Nejlepší střelci dosahují výkonu nad 240 bodů.