1)
SPORTOVNÍ STŘELBA NA OH:
Sportovní střelba je od I. OH pravidelně na programu
OH (s výjimkou r. 1904 St. Louis - USA a r. 1928 Amsterodam - Nizozemí). Počet
zařazených disciplin se vak často měnil. Na I. OH bylo na programu 5 disciplin
(rychlopalba, libovolná pistole, velkorání terčovnice, libovolná puka, armádní
revolver nebo pistole), pak jejich počet postupně stoupal (v r. 1920 dokonce
21 disciplin včetně drustev). Měnily se i terče (velikost, tvar) a dalí podmínky
dle pravidel UIT.
Do roku 1980 se eny mohly účastnit střeleckých soutěí společně s mui. Kongres
MOV v r. 1980 schválil do programu OH od r. 1984 i 3 samostatné discipliny pro
eny (maloráka 3x20, vzduchová puka a sportovní pistole). Nyní mají eny jetě
samostatně v programu vzduchovou pistoli, skeet, trap a double trap.
Počet účastníků z jednoho státu v disciplině byl omezen na 2 sportovce (proto
se ji nekonají soutěe drustev). Navíc musí účastníci splnit výkonnostní kriteria
stanovená UIT ("Quota Places" - QP = kvalifikační
místa).
Na známkách pořadatelských zemí se objevuje
i námět sportovní střelby:
Střelba z libovolné pistole je na známce JAPONSKA
(č. 849 + B 71) k OH 1964 i MEXIKA (č. 1266 + B 13) k
OH 1968, SSSR (č. 4644) s námětem brokové střelby k OH
1980.
Známka JINÍ KOREA (č. 1542 + B 538)
k OH 1988 představuje střelce z puky v poloze stoje, známka
PANĚLSKO (č. 3010) k OH 1992 s kresbou představující
střelecký sport.
Také příleitostná razítka z OH mívají
námět sportovní střelby:
Razítka z OH 1960 (broková
střelnice a střelnice na 300 m), OH 1976, OH 1980, OH 1984, OH 1988,
OH 1996 a OH 2000.
2) MEDAILISTÉ OH NA ZNÁMKÁCH:
Paul Colas
(Francie) vyhrál na OH 1912 armádní puku na 600 m (94 b.) a velkoráovou puku
(terčovnici) na 300 m (987 b.). Známka Y.A.R. (č.1498, stříhaná
č. 1503). Na OH 1924 byl členem stříbrného drustva Francie (velkoráová terčovnice).
Afranio Costa (Brazílie) vybojoval stříbrnou medaili na OH
1920 v disciplině libovolná pistole 60 ran a bronz získal jako člen drustva.
Známka BRAZÍLIE (č. 2452). Guiherme Paraense (Brazílie) vyhrál
na OH 1920 rychlopalbu (274 b.). Známka BRAZÍLIE (č. 2453).
|
Výraznou postavou
střelectví na OH byl Oskar Gomer Swahn (védsko). V letech
1908 a 1920 získal celkem 9 olympijských medailí (3 3 3). Střílel disciplinu
běící jelen. Je také nejstarím střelcem, který vybojoval medaili na OH
a to v roce 1920 (stříbrnou) ve věku 72 let ! Získal také medaile v jednom
drustvu se svým synem Alfredem (1908 a 1912 zlato, 1920 stříbro). Jeho
úspěchy připomenulo Potovní muzeum ve Stockholmu příleitostným razítkem
v roce 2002. |
Cornelius van Oyen
získal pro Německo první zlatou medaili ve střelbě v roce 1936 v rychlopalbě
výkonem 36 zásahů.
Erich Krempel
(Německo) získal na OH 1936 stříbrnou medaili v libovolné pistoli. Razítko
německé poty zároveň připomíná i jeho titul mistra světa z roku 1939 ve
stejné disciplině.
V roce 1998 se v Budapeti konala výstava OLYMPIAFILA
a na příleitostné dopisnici s razítkem k této akci jsou uvedeni medailisté
Maďarska z OH 1948 v Londýně a mezi nimi Káloly Takácz
(Maďarsko), vítěz rychlopalby (výkon 580 b.). Toto vítězství zopakoval
na OH 1952 v Helsinkách nástřelem 579 bodů.
panělsko vydalo ke 100. výročí MOV tři
pamětní aríky, které připomínají jejich dosavadní olympijské medaile. Angel
Leon de Gozalo (panělsko) obsadil 2. místo v libovolné pistoli
na OH 1952. Známky PANĚLSKO (č. 3231) a PARAGUAY (č. 4277). Huelet
Benner (USA) zvítězil v libovolné pistoli (553 body) na OH 1952.
Známka MAHRA (č. 118).
Gerald R. Qullete
(Kanada) byl 1. v maloráce vlee (600 bodů) na OH 1956. Známky DOMINIKÁNS¨KÁ
REP. (č. 613 a B 11 a stříhané 621 a B 13) a KANADA (č.).
Úspěný střelec z OH 1956 Otakar Hořínek
(2. místo LM 3x40 - první nae střelecká medaile získaná na OH 1956) je zobrazen
na příleitostném strojovém razítku k odletu reprezentantů ČR na LOH 1996
v Atlantě.
V roce 1996 bylo připomenuto 30. výročí zaloení
společnosti OLYMPSPORT a při této příleitosti se konala mezinárodní konference
"Olympismus a filatelie" (co je dokumentováno příleitostným strojovým razítkem)
a rovně se uskutečnilo setkání účastníků OH 1956 pořádané Klubem českých olympioniků
(na přítisku dopisnice je uvedeno i jméno střelce O. Hořínka).
Obdobně je tomu tak na přítisku Olympsportu (pro jarní setkání na výstavě Brno
2000), kde je i střelecký námět medaile O. Hořínka.
Stefan Petrescu
(Rumunsko) vyhrál rychlopalbu na OH 1956 (výkon 587 bodů). Známky RUMUNSKO (č.
2013 a č. 2347).
Ion Dumitrescu
(Rumunsko) na OH 1960 zvítězil v brokové disciplině trap (192 zásahů).
Známky RUMUNSKO (č. 2014 a č. 2350).
Laszló Hammerl
(Maďarsko) na OH 1964 vyhrál maloráku vlee (597 bodů svět. rek.) a 3. místo
obsadil v maloráce 3 x 40 ran. Na OH 1968 získal stříbrnou medaili v maloráce
vlee. Známka MAĎARSKO (č. 2091).
Jevgenij Petrov
(SSSR) v brokové disciplině skeet vyhrál na OH 1968 (198 zásahů svět.
rek.) a byl druhý na OH 1972. Známka TOGO (č.).
Bernd Klingner
(SRN) zvítězil v maloráce 3 x 40 (1157 bodů) na OH 1968. Známka ČAD (č.
244).
Portrét zlatého pukaře z OH 1968 Jana Kůrky
(Československo) je na propagačním točku oráecího strojku k zahájení
OH 2000 (15.9.2000 pota Praha 6). Vyhrál maloráku vlee nástřelem 598 bodů.
Na známce emirátu Ajman (č.) je zobrazen dritel stříbrné
medaile v libovolné pistoli na OH 1968 Heinz Mertel
(SRN).
Li - Ho Jun
(KLDR) byl první v maloráce vlee na OH 1972 v novém světovém rekordu
599 bodů. Známka z aríku KLDR (č. B 143) a dalí známka KLDR
(č. 1774).
Na OH 1972 získalo Rumunsko ve střelbě dvě medaile. Dan
Iuga stříbrnou v libovolné pistoli a Nicolae Rotaru
bronzovou v maloráce vlee. Známka RUMUNSKO (č. 3064).
Rudolf Dollinger
(Rakousko) získal dvě bronzové medaile v disciplině libovolná pistole na
OH 1972 a 1976. Známka KLDR (č. 1517).
Alexandr Melentěv
(SSSR) na OH 1980 vyhrál libovolnou pistoli v novém světovém rekordu 581
bod. Známka KLDR (č. 2052).
Známka KUBA (č. 2515) dokumentuje 3. místo Roberto
Castrillo (Kuba) v disciplině skeet na OH 1980.
Arík BULHARSKO (č. B 109) představuje medaile získané
Bulharskými sportovci na OH 1980. Střelci vybojovali dvě bronzové, Petar
Zaprianov v maloráce vlee a Lubčo Djakov v libovolné
pistoli.
Corneliu Ion
(Rumunsko) vyhrál rychlopalbu na OH 1980 (596 b.) a 2. místo v této disciplině
obsadil na OH 1984. Známka RUMUNSKO (č. 4088 a B 210).
ČÍNA vydala dopisnice (pistole, puky, běící terč),
které připomínají úspěchy jejich střelců na OH 1984:
Xu Haifeng
získal 1. místo v libovolné pistoli 566 b (na OH 1988 vybojoval 3. místo
ve vzduchové pistoli),
Yifu Wang
byl na 3. místě v libovolné pistoli (ve vzduchové pistoli získal na dalích
OH 1992 1. místo 684,8 b., 2. místo 1996 a 2000 a v libovolné pistoli
má jetě stříbrnou medaili z OH 1992),
Xiaoxuan Wuo
vyhrála maloráku 3 x 20 ran (581 b.) a byla 3. ve vzduchové puce,
Yuwei Li
vyhrál běící terč vzduchovou pukou (587 b.),
Shiping Huang
získal v disciplině běící terč vzduchovou pukou 3. místo (na OH 1988
obsadil 2. místo).
Gruzínská střelkyně Nino Salukvadze
(SSSR) získala na OH 1988 1. místo ve sportovní pistoli (690 b.) a 2. místo
ve vzduchové pistoli. Známka GRUZIE (č.).
Jorge Guardiola
(panělsko) byl 3. na OH 1988 v disciplině skeet. Známka PANĚLSKO (č.
3274).
Silvia Sperberová
(SRN) na OH 1988 vyhrála maloráku 3 x 20 (685,6 b. nový světový a olympijský
rekord) a byla druhá ve vzduchové puce). Známka PARAGUAY (č. 4299) a dvě pamětní
obálky německé poty.
Sorin Babii
(Rumunsko) vyhrál na OH 1988 libovolnou pistoli výkonem 660 bodů. Známka a arík
RUMUNSKO (č. 4510 a B 250). Na OH 1992 byl ve stejné disciplině na 3. místě.
Známka a arík RUMUNSKO (č. 4855 a B 280).
Jasna Sekaričová
(Jugoslávie) na OH 1988 vyhrála vzduchovou pistoli (489,5 b.) a bronz získala
ve sportovní pistoli. Známka (v aríku) JUGOSLÁVIE (č. 2381). Na OH 1992 vybojovala
2. místo ve vzduchové pistoli. Známka JUGOSLÁVIE (č. 2539). Úspěná byla i na
OH 2000, kde získala dalí stříbro ve vzduchové pistoli. Známka JUGOSLÁVIE (č.
2989). FDC k OH 2000.
Bronzová medaile střelce Miroslava Janue
(ČR) z OH 1996 (běící terč vzduchovou pukou je připomenuta spolu s dalími
medailemi ČR přítiskem na dopisnici a příleitostným strojovým razítkem. Při
Světovém poháru v roce 2002 v Plzni bylo pouito strojové příleitostné
razítko s portrétem tohoto výborného střelce.
Alexandra Ivoevová
(Jugoslávie) byla na 1. místě v maloráce 3 x 20 (686,1 b.) a na 3. místě
ve vzduchové puce při OH 1996. FDC a pamětní obálka s příleitostným razítkem
a známky JUGOSLÁVIE (č. ).
Jozef Gönci,
dritel bronzové medaile z OH 1996 v maloráce vlee (701,9 b.) je zobrazen
na známce SLOVENSKO (č. 372) k OH 2000 a připomenut na příleitostném razítku
a přítisku na dopisnici (První samostatná účast Slovenska na OH a výstava Olymphilex
96).
Michael Daimond
(Austrálie) vyhrál disciplinu trap na OH 1996 i v Sydney 2000 (147 zásahů).
Známka a arík AUSTRÁLIE (č. 1975).
Pro setkání členů Olympsportu ČR (4.11.2000) na Českém
střeleckém svazu v Praze byla připravena dopisnice s přítiskem dosud
získaných medailí naimi sportovními střelci na OH (chybí Petr Hrdlička 1.
místo trap OH 1992) a příleitostné razítko s portréty medailistů střelců
na OH 2000 Petra Málka (2. místo skeet) a Martina
Tenka (3. místo LP 60). M. Tenk rovně na známce, kterou si bylo moné
na OH 2000 nechat zhotovit (20 ks) a pouít ke korespondenci.
Maria Grozděvová
z Bulharska získala na OH 1992 a 1996 bronzovou medaili ze vzduchové pistole
a na OH 2000 zvítězila ve sportovní pistoli výkonem 690,3 bodu. Známka BULHARSKO
(č. 4457) k OH 2000.
Diana Igalyová
(Maďarsko) byla 3. na OH 2000 v disciplině skeet. Tento úspěch dokumentuje
známka MAĎARSKO (č. 4638).
Rajmund Debevec
(Slovinsko) získal na OH 2000 zlatou medaili v maloráce 3 x 40 (1275,1
b.). Známka SLOVINSKO (č. 327) a FDC.
Zamfira Mechtachetdinová
(Ázerbájdán) vyhrála disciplinu skeet (98 zásahů) na OH 2000. Arík ÁZERBÁJDÁN
(č. 44)
Daina Gudzinevičiute
(Litva) zvítězila na OH 2000 v disciplině trap (93 zásahů). Arík LITVA
(č. ).
Známky po nechány v rozměru 1:1, bloky,
tiskové listy, FDC, dopisnice a obálky zmeneny.
Ladislav Janouek
Praha, 27.5.2002
