Střelci ze vzduchových zbraní se utkali na velmi dobře obsazené mezinárodní soutěži v Nizozemském Haagu. Třídenních soutěží, které se již po mnoho let konají pod stejným názvem „InterShoot“, se letos zúčastnilo 216 puškových a pistolových střelců ze 23 států. Na startovní čáře nechyběla ani taková jména, jako jsou pistoláři Di Donna R.(ITA), Kiriakov T. (BUL), Szarensky D. (USA), Danilov A.(ISR), Skanaker R. (SWE), a nebo zvučná puškařská jména Parker J. a GathmannT. (oba USA), Debevec R.(SLO), Bauer CH. (GER), Seo (KOR), a také domácí hvězda Boschmann Dick. Naše skupina byla také velmi silná - Kůrková Kateřina(Ž), Beranová Kateřina(Ž), Sýkorová Adéla(Jky), Kůrková Alena(Jky), Bartoněk Tomáš(M) a Jeřábek Tomáš(M), který nahradil v nominaci nemocného juniora Malinkého. Já jsem skupinu doprovázel jako vedoucí, trenér a současně jsem také doplnil chybějícího puškaře do družstva.

Naše cesta do Haagu začala, jako již tradičně, odjezdem z plzeňské střelnice v Lobzích. Odjezd jsme naplánovali na šestou hodinu ranní na úterý, 5.2.03. Vzali jsme dva sponzorské vozy – Tenkovu Škodu Fabia od společnosti Škoda Auto Mladá Boleslav a Kůrkové Mitsubishi Carisma od firmy Mitsubishi Denzel Praha. Zpočátku se zdálo, že se nevejdeme, ale nakonec jsme se celkem schopně naložili a odjeli jsme jen s patnáctiminutovým zpožděním. Cesta byla velice těžká. Podmínky až do Frankfurtu byly naprosto katastrofální. Hustě sněžilo a sníh se usazoval na dálnici, kde po prosolení tál a vytvářel mnoho vody. Teplota se pohybovala mezi 0 a minus třemi stupni. Čím více jsme se ale blížili k Nizozemí, ubývalo sněžení a deště a začalo být oblačno a teploty nad nulou. Po zdárném absolvování trasy dlouhé přesně 910 km a příjezdu do Haagu ( v 17:00), jsme byli oslňováni sluncem, které se odráželo od moře. Teplota byla plus 7 st.

Střeleckou halu, která se nachází v relaxačním parku „OCKENBURGH“ na přímořské straně Haagu, jsme našli hned napoprvé, protože jsem si již doma vyžádal od pořadatelů e-Mailem popis, kde se hala nachází. Do haly jsme si dali věci a odjeli se ubytovat a osprchovat do hotelu Bel Air, který byl vzdálen od haly asi 10 minut autem. Hotel byl příjemný a tak nebylo divu, že jeho služeb využily téměř všechny střelecké výpravy. Podnětem k ubytování bylo určitě i to, že pořadatelé měli rozdílné startovné – ubytovaní v Bel Air 50 Euro na osobu, ostatní 80 Euro startovného na osobu. Rozdíl značný. Hotel stál přitom 53 Euro (dvoulůžko) na noc na osobu, což byla cena domluvená pořadatelem. Normální taxa podle ceníku byla v tomto hotelu 95 (!) Euro na osobu.

Ve víceúčelové hale stejného jména, jaký nese relaxační park, bylo po dvou stranách postaveno celkem 76 střeleckých stanovišť. Prostoru pro diváky nebylo mnoho, neboť volný pruh uprostřed haly byl pouze asi 4 metry široký a galerie, ze které se dalo dění v hale pozorovat, byla otevřena pouze na finálové soutěže. Tyto probíhaly po posledním základním závodě. Stejně jako v na začátku roku na závodech v Lucembursku, i v Haagu byl program „našlapaný“ až do podvečerních hodin. Tréninky v den příjezdu (středa) byly až do deseti hodin večer, stejně jako přejímky. Někteří naši využili možnosti a seznámili se se střelnicí ještě večer po příjezdu. Přejímku si raději udělali všichni, aby měli ráno před soutěží klid. První směna závodu začínala vždy v osm, druhá v deset a poslední, třetí směna začala v pravé poledne. Pak následovaly finále po kategoriích ve 45ti minutových intervalech. Juniorské kategorie měly finále pouze ve čtvrtek a v pátek a postupovala do něj vždy jen čtveřice nejlepších juniorů a juniorek. Dospělé kategorie měly plnohodnotné finálové soutěže každý den. Každý den se vyhlašoval zvlášť a vyhlášení výsledků bylo 15 minut po skončení posledního finále, tedy okolo 19:00. První tři vždy obdrželi medaile, vyrobené speciálně pro tuto soutěž.

Konečně k účasti našich střelců.

InterShoot2003 – první den, středa, 06.února 2003-02-07:

Jako první (8:00) nastupoval Martin Tenk, který předvedl na posledním závodě v Plzni skvělý výkon 589 a utvrdil se tak, že cesta odvážného spouštění a drzosti při výstřelu, kterou razí od posledního závodu v Lucembursku (11.1.03), je správná. Ani tady nezaváhal. Do závodu vstoupil nebojácně a předvedl výborný výkon 584 b. Do finále postoupil jako druhý se stejným výkonem jako měl první Danilov (ISR) a třetí Di Donna (ITA). Finále je ale hra nervů a ty má Martin jako špagáty. Přetahovaná nakonec po zásluze vyzněla pro Martina.

Jako vzpruha zapůsobil jeho výkon na naše děvčata, která nastupovala od deseti hodin. Skvělé výkony předvedly obě sestry Kůrkovy. Katka předvedla opět svůj „standardní“ výkon světové úrovně 397b. Do finále postupovala sice až ze čtvrtého místa, ale po výborném finále (103,7) se posunula na stříbrnou pozici. Nestačila pouze na Angličanku Minett, která měla před finálem jeden bod náskok. Katce chyběly na zlato pouhé čtyři desetiny. Její sestra Alena předvedla jeden ze svých nejvyšších výkonů ve své dosavadní krátké kariéře. 395 b. ji řadí mezi juniorskou špičku. Přestože měla se druhou Japonkou před finále stejně a přestože hned první ranou na Japonku ztratila jeden bod (9,8 : 10,8), nenechala se znervóznět a dobyla své první velké mezinárodní vítězství. Škoda jen, že zde pravidla umožňují postup do finále pouze čtyřem juniorkám. Nováček v reprezentačním dresu, Adéla Sýkorová, si vedla na svém prvním mezinárodním výjezdu víc než skvěle. 393 b. jí vyneslo páté místo a obdiv nás všech. Méně se již tento den dařilo Kateřině Beranové, která však byla na začátku letošního roku zaneprázdněna školou. Dosažených 389 b . jí nedalo žádnou šanci na postup do finále. Jako poslední nastupovali muži. Povzbuzeni „rozjetým rychlíkem „made in ČR“ se nakonec dva z nás dostali do finále i v této silné konkurenci. Já jsem dosáhl dobrým stylem na výkon 593b.(4. do F.) a Tomáš Jeřábek na 592b. (7. do F.) Ve finále jsme oba stříleli velmi slušně a tak jsme obsadili skvělé třetí (já) a čtvrté (Tomáš) místo za dvojicí Parker, Debevec. Tomáš Bartoněk od sebe po dobrých výkonech očekával určitě lepší výsledek, než předvedl (586b.). Večer bylo pěkné sledovat vyhlášení výsledků. Dvě zlaté, jedno stříbro a jeden bronz. Velmi cenné medaile, podpořené skvělými výkony a dalšími dvěmi umístěními v první pětce určitě stojí v této konkurenci za povšimnutí.

Večer jsme byli na večeři v čínské restauraci a do postele jsme se dostali až po desáté večer.

InterShoot2003 – druhý den, čtvrtek, 07.února 2003-02-07:

Jako první tento den nastupovali muži puškaři. Nejvíce jsem čekal na výkon Tomáše Bartoňka. Byl jsem zvědav, zda si včerejší nepovedený závod promyslel (i když 586…) a bude střílet na úrovni účasti ve finále. Nakonec jsem Tomášovi mohl za předvedený výkon 593b. pogratulovat a popřát mu štěstí do finále, kam postupoval ze sedmého místa. Zklamáním byl výkon můj (584) a také Tomáše Jeřábka (583). Nepotvrdili jsme včerejší výborné nástřely a o finále jsme ani nezavadili. Tomáš zkoušel střílet trochu v tempu a to mu nevyšlo. Já jsem střílel velmi špatně prvních třicet ran a i když jsem měl asi deset skoro kalibrů, mašinka mi nebyla nakloněna. Ale popravdě jsem si to tentokrát ani nezasloužil. Naopak naše střelkyně se ještě polepšily. Všechny čtyři dosáhly na finále. Kačka Kůrková jeden bod přidala a s 398b. postupovala do finále se stejným výkonem jako Gabi Buehlmann (SUI). Jen o bod méně měla naše druhá zástupkyně v ženské kategorii, Katka Beranová, která se výrazně polepšila a střílela tak, jak jí známe z juniorských soutěží. Pro skvělý osobní rekord si do Haagu přijela Alena Kůrková. Dosažených 397b. a stálost její vysoké výkonnosti jí opravňuje v sedmnácti letech k pomýšlení na start na některém ze SP v Evropě. Také náš nejmladší člen výpravy mne velmi potěšil. Adéla Sýkorová sice udělala o dva body méně než včera, ale stabilita výkonnosti přes 390b. skýtá u této mladičké závodnice velké naděje. Účast ve finále jí přinesla další zkušenosti, které může zúročit hned zítra v posledním startu na InterShoot. Martin se dnes mohl vyspat a nasnídat. Jeho závod začal ve dvanáct hodin. Snažil se dodržovat odvážné a drzé spouštění, ale nedařilo se mu to tak, jako tomu bylo včera. Nedal sice do padesáté deváté rány žádnou dalekou devítku, ale desítek bylo taky málo. Poslední ranou, kterou čtyřikrát odložil a dal osmu, se připravil o účast ve finále. Chyběl jeden bod. Ve finále se naopak dařilo děvčatům. Zejména Alena střílela jako zkušená závodnice, a i přesto, že měla před finálem náskok 4 body před druhou Japonkou, střílela výborně. Celkový součet 500,2 b. patří i v ženách mezi špičkové výkony. Druhá naše finalistka Adéla Sýkorová si také dokázala poradit se soupeřkami, které byly před finálem před ní na druhém a třetím místě. Zaslouženě se postavila na stupních vítězů na druhou pozici za Alenu, když v K.O. o stříbrnou medaili zdolala Japonku 9,6 : 9,0. Je to její první velká juniorská medaile a další jí určitě ještě čekají. Velmi zajímavý průběh měla finálová soutěž žen. Kačce Kůrkové se nedařilo střílet doprostřed a tak po prvních pěti ranách 10,2 do jednoho místa to na tribuně hučelo. Dopředu se drala Katka Beranová, která, po zaváhání Gabi Buehlmann (9,1 a 9,3 po sobě), byla jednu chvíli na čele. Nakonec vyhrála Švýcarka, druhá skončila K.Kůrková a K. Beranová si odnesla bronz. Ve finále byly také tři Korejky, ale ztrátu až čtyř bodů ze základní soutěže se jim nepodařilo dohnat. V dobré společnosti Debevce, Parkera, Boschmanna a dalších se ve finále objevil také Tomáš Bartoněk. Byl zpočátku trochu nervózní, ale velkou chybu neudělal. Finále sice neměl nikterak závratně vysoké, ale čistá položka 99 s devítkou 9,9 je dobrý výkon. Tomáš zůstal na sedmém místě a také on si odnesl z druhého závodu v Haagu cenné zkušenosti.

InterShoot2003 – poslední, třetí den, pátek, 08.února 2003-02-07:

Protože se program opakoval z prvního dne, musel Martin brzy vstávat a já s ním. Ráno jsme museli také zabalit všechny věci tak, abychom byli schopni všichni opustit do dvanácti hodin hotel. Protože zde máme dvě auta, tak je pro nás doprava snazší a dá se naplánovat podle potřeby. Navíc ještě využíváme místní „pendl“ od pořadatele. Martin střílel velmi dobře prostřední část soutěže, ale protože začal a končil položkou 95, celkově dosáhl solidních 580b. Postupoval jako čtvrtý do finále, kde se mu příliš nedařilo (97,9) a tak byl nakonec rád, že svou výchozí pozici uhájil. Doslova koncert na mezinárodní scéně připravily Alena a Katka Kůrkovy. Ráno jsem totiž postavil družstvo žen, které doplnila právě Alena Kůrková. Tím byla Alena automaticky nasazena do soutěže žen, kde se měla pokusit probojovat se do finále. Jak jsem psal již předtím, v sobotu juniorské finále z časových důvodů nebyly. Alena věděla, že její výborné výkony z obou předchozích soutěží by na finále v ženách stačily. Předem jsem také celému družstvu oznámil, že je Alena nasazena do žen. Závod měl opět výbornou úroveň. Slovinka Prednik postoupila jako první do finále s 398b. a měla 2dva body náskok před Katkou Kůrkovou, která byla po závodě trochu zklamaná. Tři devítky ze čtyř “neviděla“ , a tak jí připadalo, že její práce na výstřelu byla lepší, než na 396b. Alena potvrdila, že předchozí výkony nebyly vůbec náhodné a s 395b. postoupila do svého prvního velkého finále v soutěži dospělých na pátém místě. Druhá Katka (Beranová) bohužel nepotvrdila výkon z druhého závodu, a závod jí vůbec nevyšel. Ani pracovitost, odcházení a odkládání jí tentokrát nepřineslo nic. S 386 body zůstala za svými možnostmi. Finále žen bylo napínavé „jako triko“. Slovinka Prednik jako by byla trochu bojácná z toho, že má za sebou Mistryni světa a brzy svůj náskok promarnila. Alena od zpočátku nenechala nikoho na pochybách, že to se svou výkonností myslí vážně. Od první rány před sebou hrnula všechny soupeřky jako buldozerem, a polovině finále se dotáhla na čelo a už nikoho před sebe nepustila. Poslední ránu sice dala jedinou devítku (9,8), ale celkový vysoký finálový nástřel jí vynesl až ke zlatu. Druhá skončila její sestra Kateřina, která potřetí za sebou dobyla druhou pozici. Od vítězství jí dělily pouhé dvě desetiny, ale na druhou stranu byla pouhou desetinku před třetí Prednik. Katky finálový nástřel byl opět velmi pěkný – 103,6 b. Alena se tímto vítězstvím stala nejúspěšnější závodnicí soutěže InterShoot, když vyhrála všechny tři soutěže. Zklamaná byla po soutěži Adéla Sýkorová. Nejdříve jsem si myslel podle její reakce, že to nějak mnoho pokazila, ale nakonec se za 388b. a čtvrté místo nemusela stydět. Náročnou soutěž zvládla na výbornou. V kategorii mužů jsme se nedokázali prosadit. Já jsem sice postoupil do finále na osmém místě, ale příliš se mi v něm nedařilo (101,6). Vybojoval jsem sice šesté místo (pátý Grabner se na finále nedostavil), ale mohlo to být určitě lepší. Se základním nástřelem jsem byl spokojen. 592 b . s pěti ranami 9,9 a bez ran 10,0 a 10,1 je nadějí, že by to někdy mohlo být vyšší. Nespokojeni byli Tomášové. Jejich výkony 590 (Jeřábek) a 589 (Bartoněk) na finále tentokrát nestačily. Soupeři dosáhli opět výborných nástřelů. Hansson (SWE)598, Parker 597 a Boschmann 596. V dramatickém finále vyhrál domácí závodník Boschmann o desetinu před Parkerem a tribuny jásaly. Hansson finále úplně pokazil a byl rád, že udržel medailovou pozici před dotírajícím Norem Stroemem.

Závěrem lze konstatovat, že také tento mezinárodní start přinesl své ovoce. Mladičké závodnice Alena s Adélou získaly cenné zkušenosti a získaly si respekt mnoha známých střelců a trenérů. Katka Kůrková s Martinem Tenkem

o sobě dali vědět a všem je jasné, že ani v této zimní sezóně, kdy není Mistrovství Evropy, „nespí“. Každý z naší výpravy byl alespoň jednou ve finále, což v této slušné konkurenci vyžadovalo podat velmi slušný výkon. Pokud se někomu něco nepodařilo, má námět na přemýšlení a zkvalitnění své tréninkové práce. Cesta domů proběhla bez problémů. Nebyl sníh, silnice byly pouze místy vlhké. Jen nás překvapil rozdíl v teplotách. V šest večer, kdy jsme vyjížděli, bylo v Haagu 9 st.C. Ještě za Frankfurtem bylo asi 5 st.C., ale v Plzni bylo v půl třetí minus 8 st. C. Do postelí jsme se dostali až po třetí ráno a tak bylo dobře, že následovala volná neděle.

Bohužel zde nemohu obsáhnout všechny zajímavosti. Například účast veterána Skanakera by stála za zmínku, stejně jako skvělý návrat Gabi Buehlmann po mateřské dovolené. Snad někdy jindy. Vytvořil jsem alespoň stručný výtah výsledků. Všechny výsledky by měly být na adrese www.intershoot.nl

Petr Kůrka – státní trenér puškových disciplín