V nezvyklém jarním termínu jsou letos pro světové střelce první Světové poháry ve střelbě. ISSF (mezinárodní sportovně-střelecká federace) se rozhodla poslat celý střelecký svět již ve druhé polovině února do tak trochu exotických států, do Thajska (Bangkok) a následně do Austrálie (Sydney).

Příjemné aktuální teploty (Bangkok 34st. a Sydney 37st.) mají střelcům pomoci v přípravě na horké letní Olympijské hry. Rozdíl proti našim aktuálním teplotám činí něco okolo 40st. a to není lehké zvládnout. Prozatím se to naší sportovní skupině v Bangkoku daří celkem úspěšně a bez větších obtíží.

Naši reprezentaci na SP v Thajsku, kterou vede pan Šaňák, dále tvoří tři trenéři - pánové Kermiet (BT), KůrkaP (Pu) a Putna (Pi), kteří doprovázejí naše nejlepší střelce – Podhráského (RP), Tenka (LP+VzPi), HykovouL (StPi+VzPi), Januše a Caknakise (BT), KůrkovouK (VzPu+SM) a Bečváře s Jeřábkem (VzPu+LM). Na Světový pohár do Sydney se dále přidají Kostelecký (Trap), Sychra (Skeet) a Valová (VzPu+SM).

Naše skupina pro SP v Bangkoku se vydala na dalekou cestu v úterý, 17.2. odpoledne letadlem z Prahy do Londýna, odkud jsme dále pokračovali po 21 hodině přímým letem do Bangkoku. Letadlem typu Jumbo (Boeing 747-400) se cesta dala poměrně bez problémů vydržet. Trvala celkem necelých jedenáct hodin. Na letišti v Bangkoku jsme vystoupily v půl čtvrté odpoledne ve středu, 18.2. Celkem bez problémů jsme absolvovali pasové a celní formality, neboť nás na letišti čekal doprovod z organizačního výboru SP. Museli jsme sice nechat zkontrolovat zbraně, ale vše proběhlo hladce. Po východu z letištní budovy jsme dostali „ránu“ v podobě vedra a vlhka. Na střelnici a dále na hotel jsme ale cestovali klimatizovaným autobusem, což bylo více než příjemné, protože cestovat v Bangkoku v dopravní špičce je velmi složité a pomalé. Přestože síť nadzemních silnic je úžasná, tak ve špičce se pohybuje průměrná rychlost okolo 5km/hod. Podle toho jsme se také po odložení střeleckých zavazadel na střelnici dostali na hotel. Těsně jsme stihli zajít na večeři do hotelové restaurace, kde se ve 22 hodin zavíralo. Hotel Emerald, kde jsme ubytovaní, je pěkný a kupodivu jsou zde i běžně velké postele na spaní. Restaurace nabízí všechna možná jídla s převahou asijských chutí. Hned první den se mnozí z nás „napálili“ a pálivá jídla nemohli dojíst. Další den jsme již byli zkušení a jedli jen to vyzkoušené. K mání je na hotelu od zeleniny a ovoce až po různě upravená masa se zeleninou vše. První obavy, které jsme si přivezli z domova jsou rozprášeny – hlady nezahyneme. Voda je na pokojích zátkovaná v lahvích bezplatně. Thajské chuťově slušné pivo (0,7) přijde v restauraci asi na 6 Euro a voda na 1 Euro. Lístky na večeři máme ze střelnice, kde se dá bohaté menu pořídit již za ca. 6 Euro. Zdejší měna je Bath ale pro jednoduchost to přepočítávám na všem známou měnu (1 E = ca. 48 BTH).

Volný den ve čtvrtek, se většina z nás snažila vyplnit poznáním místních, velmi bohatých památek. Navštívili jsme a s průvodcem prošli snad nejslavnější památku – Grand Palace, královský palác. Udělal na nás obrovský dojem. Jednoznačně překrásné. Po cestě zpět jsme zastavili v obrovské prodejně šperků s ukázkami výroby. Také skvělé zážitky. Tolik cenných (zlato, perly, kameny..) šperků překrásných tvarů asi málokdo z nás viděl. Na střelnici se ten den nic nedělo, a protože jel jen jeden minibus ráno tam a pozdě odpoledne zpět, ani nás nemrzelo, že jsme si střelnici důkladněji prohlédli až v první tréninkový den – v pátek.

Střelnice je v asijském, betonovém stylu. Umístěna je, a to nás překvapilo, v centrálním sportovním parku, kde je mnoho hřišť a dalších sportovních budov s jedním dominantním stadionem. Celý areál je umístěn ve městě. Je to asi jako kdyby byla veliká střelnice součástí Strahova. Naproti střeleckým budovám je v parku soutěž v lukostřelbě (1kolo Asijského poháru).

Naše padesátimetrová střelnice má k dispozici 82 stanovišť s přitahovacím zařízením. Poměrně velmi dobré boční krytí dovolí větru, který byl dnes venku chvílemi dosti silný, aby střelcům vadil jen v únosné míře. Všichni puškaři a Martin Tenk si ji dnes na volném tréninku vyzkoušeli. Střílí se z docela pevných stolů. Vzduchovková střelnice, kde trénoval dnes jen Tomáš Jeřábek, který měl dnes oficiální trénink pro sobotní závod, je prostorná a vybavená elektronikou Sius Ascor na 70 stavech. Pěkná je i střelnice 25m , kde jsou papírové terče a asi min.10 rychlopalných stanovišť. Slabinou, jako většinou, je úschovna zbraní, kde se opět tvoří dlouhé fronty. Úzký prostor nedovoluje vydávat najednou zbraně více jak jednomu střelci. Další tradiční slabinu jsme objevili dnes ráno. S panem Šaňákem jsme se rozhodli odjet prvním autobusem na střelnici, tj. v sedm ráno. Bylo to z důvodu, abychom byli na střelnici mezi prvními a mohli rezervovat stanoviště pro trénink. Výsledem byl takový, že autobus nám zavolal až v 7:15 „pikolík“ , který měl dopravu zřejmě na starosti a zaspal. Odjeli jsme tedy v 7:20 prázdným autobusem, protože s námi jeli už jen dva servismani z FWB. Na střelnici stejně nic nefungovalo a trezor se zbraněmi otevřeli teprve v půl deváté, když už tam přijeli všichni a fronta byla dlouhá. Tréninkový plán chyběl a nebyl k mání během dne vůbec, kromě oficiálních tréninků. Odpoledne jsme se na technické poradě dozvěděli, že vzhledem k dostatečné kapacitě střelnice není zapotřebí střílet eliminace a že tedy budou pouze hlavní soutěže. Střelci, kteří se sem sjeli ze 45 států, budou mít alespoň více prostoru na tréninky. Trochu celodenních zmatků se organizátoři snažili napravit slavnostním zahájením v 17hod. To bylo výborné a všem účastníkům se určitě líbilo. Krátké projevy, působivý kulturní program a mnoho různých asijských specialit (tentokrát nepálivých) jsme mohli ochutnávat v sedě.

Na hotelu jsme po příjezdu ve 20 hodin padli unavení do postelí a spali celou noc bez problémů. Rozdíl 6ti hodin do plusu se začíná smazávat. Petr Kůrka – trenér reprezentace ČR (puškové disciplíny)

Adresa pro zasílání mailových zpráv czechteam@shooting.cz