Ve dnech 12. - 18. března se ve španělském městě Pontevedra uskutečnilo Mistrovství Evropy ve střelbě ze vzduchových zbraní. Vrcholná soutěž halové sezóny se konala až na samém západním okraji Evropy a k dopravě do místa konání bylo nutné použít letadla. Závodů se však přesto zúčastnilo velké množství sportovců. Celkem do přímořské provincie Galica přijelo 505 střelců a dalších 165 členů doprovodu ze dvaačtyřiceti států Evropy.

Organizátoři nezklamali

O tom, že halové ME bude uspořádáno ve Španělsku, se vědělo již několik let. Předpokládalo se, že organizátoři umístí soutěže do některého ze známých středisek sportovní střelby, nejspíše do Barcelony anebo do Madridu. O to větší překvapení čekalo všechny evropské federace, když pozvání k účasti na ME směřovalo do neznámého města na severozápadě Španělska, které bylo obtížné najít na mapě. A to ještě město Pontevedra leží asi 60 km od nejbližšího letiště v Santiagu de Compostela. Ten kdo má trochu zkušenosti se španělskou mentalitou, mírně znejistěl. V situaci, kdy se opožďovalo i pozvání na ME a propozice s přesnými informacemi, přecházela nejistota v nervozitu. Nakonec se však ukázalo, že obavy nebyly na místě. Prvním dobrým signálem se stala rychlá odpověď pořadatele na jmenovitou přihlášku do soutěží a rezervaci ubytování. Od této chvíle nebylo možné cokoli španělským organizátorům vytknout. Odbavení zbraní na letišti proběhlo bleskově a bez kontroly, autobus k odvozu do hotelu byl připraven, všechny informace k soutěžím byly včas k dispozici v označených boxech, přejímka zbraní a výstroje probíhala rychle a bez front, soutěže a tréninky probíhaly přesně podle časového programu, prostě vše bylo tak, jak má při vrcholném závodě být. Když ještě i autobusy, dopravující střelce na střelnici a do hotelu jezdily na čas, v duchu jsem se španělským organizátorům omluvil.

Střelnice ve výstavním pavilonu

V rozhovoru s jedním z místních členů organizačního výboru jsem se dozvěděl, že původně bylo pro konání ME určeno docela jiné místo. Jednalo se o klasickou sportovní halu pro sálovou kopanou, která lákala ke konání soutěží ME pěknou architekturou stavby a komfortním zázemím, avšak hned při první návštěvě zkušených funkcionářů ze španělské střelecké federace byla odmítnuta. Hala totiž byla pro konání střeleckého mistrovství malá. Následně byla vybrána hala, která se používá jako výstaviště a která poskytla dostatek prostoru pro 80 elektronických terčů a ještě 3 střeliště na běžící terč vedle sebe. K tomu zbývalo dalších asi 50 metrů prostoru pro stanoviště přejímky, výstavu osobních vozů atd. Díky tomu střelci byli odděleni od diváků velkým prostorem, nerušily je ani hlasy ostatních účastníků. Osvětlení, respektive zaclonění velkých oken a instalace svítidel bylo organizátory snad jediným náročnějším problémem. Vyřešili jej úspěšně, i když někteří střelci nepovažovali žluté světlo na terčích s bílým světlem výbojek za ideální kombinaci. Možná, že světlo mohlo být příčinou o něco nižší úrovně většiny soutěží v porovnání s jinými závody. Výhodou se stalo celkové zázemí haly. Součástí výstavního komplexu byl totiž i sál pro pět set osob, ve kterém se uskutečnilo slavnostní zahájení a restaurace, kde jsme se přes den stravovali.

Provincie Galicia - centrum gastronomie

O Španělsku je známo, že je to země, kde se lidé rádi baví, jak oni sami říkají "užívají života". Za jednu z nejdůležitějších věcí považují právě jídlo. O provincii Galicia to prý platí dvojnásob. Přesto, že v těchto severních částech Španělska není léto ani dlouhé, ani horké, přijíždí sem velké množství turistů. Mimo samotného odpočinku v zelené přírodě, která obklopuje pobřeží, je láká skvělé víno a hlavně galicijské speciality. Odtud prý pochází nejlepší "marisko", rybí speciality všeho druhu, od malých chobotniček až po čerstvé langusty, prostě dary moře. Je to dáno tím, že se mořské pobřeží asi v pěti místech zařezává do pevniny a vytvořené zálivy s čistou, teplou mořskou vodou jsou rájem pro mořské živočichy. Proto vláda nechce povolit výstavbu žádných průmyslových podniků a těm několika, jež jsou blízko pobřeží v provozu, hrozí ukončení výroby. Příroda a cestovní ruch prý místní obyvatele docela dobře uživí. My sami jme měli možnost ochutnat skutečné rybí speciality až na závěrečném banketu, ale někteří z nás si přece jen dopřáli typické španělské jídlo, paellu. Např. Petr Kůrka si tuto rýži s kuřecím masem a mořskými plody, jež má typickou žlutou barvu, dal k obědu několikrát za sebou. Škoda, že se mi nepodařilo naše střelce vylákat do typické galicijské rybí restaurace. K pojídání škeblí, případně mořských šneků nenašli odvahu.

Záludnosti nominace

Samotné účasti na ME vždy předchází přípravné a nominační období. Obecně řečeno, ve vybraných soutěžích musí závodníci prokázat svou výkonnost. Letos poprvé po dlouhé době (tak trochu na zkoušku) státní trenér Kůrka přistoupil k systému nominace, který byl postaven na sečtení tří nejlepších výsledků z posledních pěti startů před ME. Na vrcholný závod pak nominoval střelce podle "aritmetiky", nikoli na základě svého trenérského názoru, zkušeností, citu či intuice. Ve většině případů se v nominaci objevila jména, shodná s nevysloveným přáním trenéra. Přesto, že byl tento systém závodníky a některými trenéry jednoznačně přijat, zůstávají zde i otazníky. Bylo správné, že na ME odjela např. Marcela Zachařová, která z důvodů neporozumění ze strany zaměstnavatele v posledním období nemohla trénovat a pobyt ve Španělsku musela napracovat? Na jejím výsledku se pak mohla projevit únava, jež měla vliv na schopnost jemné koordinace a stability, tak důležité pro dosažení špičkového výkonu. Jiný systém zvolili pistoláři v čele s trenérem Jiřím Lerchem, když vyhlásili jmenovitou nominaci již koncem ledna. Výsledky na ME potvrzují, že udělali dobře, jediným problémem byl chybějící junior pro tříčlenné družstvo. Bohužel na systém nominací neexistuje jednotný recept, přesto však letošní "evropský experiment" přinesl nové informace. Budeme se zájmem sledovat, jakou nominační metodu použijí státní trenéři pro Mistrovství Evropy, jež se koná v srpnu v Zagrebu.

Hliníkové zbraně se prosazují

Výrobci vzduchových pušek a pistolí přicházejí neustále s novinkami. Před časem začali nahrazovat dřevěné pažby hliníkovými. Díky nové konstrukci pušky mají střelci možnost seřídit si snad všechny komponenty vzduchovky, nejenom výšku a sklon lícnice, také umístění pažbičky pro pravou ruku, délku pažby, náklon botky, prostě mohou si zbraň absolutně přizpůsobit. Tím se odstranil např. i problém dotýkání pažby na střelecký kabát. Ačkoliv jsou pušky s hliníkovými pažbami podstatně draží než dřevěné, většina závodníků je při ME použila. Převažující je také používání stlačeného vzduchu, pákové vzduchovky a zbraně na CO jsou spíše výjimkou. Kupodivu firma Anschutz získala zpět ztracené pozice, její zbraně nyní používá asi třetina střelců. O zbývající část se dělí FWB a Walter, firma Steyr prakticky v této oblasti vyklidila pozice. Zajímavé je, že právě Walter vysloveně expandoval do Ruska, říká se, že nejlepší střelci získali lukrativní smlouvy na odměny za dosažené výsledky. Vzduchovou pušku vyrábí a vystavovala i firma Hammerli, zatím je však špičkovými střelci používána spíše velmi málo. Vzduchové pistole neprošly žádnou radikální inovací, výrobci vylepšují spíše vnitřní komponenty, jako mechanismy přepouštění vzduchu, spouště, ale také mířidla a pažby. Jako pohonné médium je používán vzduch, s pistolí na CO stříleli snad jen naši Piecuchová a Diener. Nelze ani konstatovat, jestli jsou některé firmy výrazně v převaze. Prosazují se pistole Steyr, stejně jako Morini, FWB a vidět jsou i Waltery, zejména opět u závodníků z Ruska. Náš nejlepší střelec, Martin Tenk používá FWB P 34 na vzduch.

Pět medailí první den

Pořadatelé soutěží změnili program v disciplíně běžící terč. Na začátek nezvykle zařadili MIX 20+20. Už po první polovině závodu, kterou skvěle s výsledkem 196 odstřílel Miroslav Januš, bylo jasné, že naši střelci budou bojovat mezi nejlepšími. Pro celkový zisk zlata v soutěži družstev byl důležité, že se Luboš Račanský zlepšil při střelbě druhé části soutěže. Celkovým výkonem 380 skončil pátý a přidal k Janušovu bronzu za výkon 383 bodů důležité body ve prospěch družstva. "Kancaři" tedy začali skvěle, měli zlatou a bronzovou medaili v soutěži seniorů. K tomu junioři Jonáš, Velíšek a Caknakis přidali ještě bronzovou v soutěži družstev a završili trochu nečekanou bilanci na kompletní kolekci medailí. Téhož dne ráno zahájili svou soutěž puškaři junioři. Nejlépe se dařilo Ondrovi Malinkému, který si pojistil účast mezi osmi nejlepšími poslední položkou 100 s celkem 588 body. Škoda, že se mu ve finále nepodařily poslední tři výstřely, zasáhl devítky a skončil čtvrtý. Družstvo s Rozsypalem a Březinou skončilo rovněž na čtvrtém místě, což není neúspěch. Následovala soutěž juniorek pistolářek, kde startovala obhájkyně mistrovského titulu Veronika Piecuchová. Naši nejlepší střelkyni byla opět radost sledovat. Veronika byla soustředěná, sebevědomá, rovnoměrně ve volném tempu střílející, od začátku se na výsledkové listině pohybovala mezi nejlepšími. Výsledkem 381 bodů se zařadila na druhé místo a jen velký pětibodový náskok uchránil Ukrajinku Kostevičovou před naší závodnicí, jež skvěle střílela ve finále a skončila na nádherném druhém místě. Osobním úspěchem je i postup do finále další naší mladé talentované střelkyně, Lenky Hykové s 374 body. Družstvo doplnila Terezka Pekárková a když ani ona nezklamala (365), všichni jsme se radovali ze zisku další stříbrné medaile družstva.

Puškařky to zvládly

Druhý den ráno opět začínali junioři, měli jsme v ohni dvě želízka. Adam Diener zvládl svůj první start na ME výtečně, probojoval se výkonem 567 do finále a skončil na cenném šestém místě. Pavlu Hrabalíkovi se nedařilo, byl trochu roztěkaný, určitě má na víc než 552 bodů. Po juniorech přišel dlouho očekávaný závod děvčat. Naše střelkyně to neměly lehké, nikdo sice nemluvil o tom, že jsou favoritky, přesto je Evropa díky výtečným výkonům v Mnichově velmi dobře zná. Juniorky svůj závod skvěle zvládly. Do finále postupovala na druhém místě Katka Kůrková s 395 body, což je při jejím prvním startu na ME fantastický výkon. Výtečně si vedla také Kateřina Beranová, 394 bodů jí zajišťovalo čtvrté místo ve finále. Třetí členka družstva Pavla Habartová nastřílela 390 bodů a byla zklamaná, ale její slzy lítosti se velmi brzo proměnily v slzy radosti, vždyť družstvo skončilo s náskokem pěti bodů zlaté! To, co předvedla Beranová ve finále, se hned tak nevidí. Nejen že doslova smetla své soupeřky na druhém a třetím místě. Chybělo mála a dohnala by i čtyřbodový náskok Francouzsky Eberweinové. Získala skvělou stříbrnou medaili! To ale nebylo v druhém dnu všechno, také junioři na běžící terč opět zabojovali a skončili opět třetí, zejména díky Vítovi Velíškovi. Ten se výborným výkonem 562 bodů probojoval do finále a přesto, že podal dobrý výkon, skončil na nejméně oblíbeném čtvrtém místě.

Střelci na BT opět nahoře

Senioři v disciplíně BT stříleli druhou část soutěže, rychlé běhy a finále. Nikdo z nich se mezi nejlepších šest neprobojoval, nejlépe se dařilo "veteránovi" světových střelnic Račanskému, s 571 bodem skončil devátý. Výhodou bylo, že ani ostatní dva střelci Lízal a Januš svůj výsledek vyloženě nezkazili a to jim přineslo další, tentokrát stříbrnou medaili v soutěži družstev. Škoda, že se nedařilo puškařům, jejich výkony asi nejsou úplným zklamáním, ale několik bodů jim k medaili chybělo. Ani Petru Hykovou zřejmě nelze pochválit za výkon 371 bodů, starty v důležitých soutěžích však potřebuje, střílí dobře StPi a musí být v kontaktu se špičkou.

To nejlepší na konec

Málokdo asi čekal, že by poslední den soutěží mohl být pro českou výpravu tak úspěšný, aby rozšířila svou sbírku medailí na deset. Zvláště když jsme si mysleli, že v disciplíně vzduchová pistole zatím Martin Tenk není tak silný, jako libovolné pistoli. Přesto se to povedlo. Martin začal skvěle, položky 98, 97 a 98 jej vynesly mezi nejlepší. Přišla sice krize a několik devítek za sebou, dokázal se však vzchopit a díky poslední položce 97 bodů se s 581 bodem probojoval na čtvrtém místě do finále. A znovu potvrdil, jak zkušeným střelcem již dnes je. Neudělal žádnou chybu, postupně doháněl závodníka před sebou a nakonec si "schoval" dvě pěkné desítky. To ho vyneslo až na skvělé třetí místo. Je to jeho první velká medaile v disciplíně vzduchová pistole a současně také první medaile střelce České republiky na ME v celé historii. Je to jeden z největších úspěchů české výpravy na ME, neboť medaile v olympijské disciplíně je nejvíce ceněna. Naše jediná střelkyně mezi ženami ve vzduchové pušce Marcela Zachařová neuspěla, ale příčiny jsou tentokrát někde mimo závodnici z důvodu neuskutečněné přípravy.

Rekordní počet medailí

Střelci České republiky získali na ME ve Španělsku celkem deset medailí. Zařadili se tak podle počtu medailí na čtvrté až páté místo mezi všemi účastníky, což je rozhodně pro české střelectví úspěch. Vezmeme li v úvahu, že na posledním ME v Mnichově získala ČR pouhé dvě medaile, ukazuje se jednoznačné zlepšení. Rozhodně můžeme být spokojeni s výsledky v juniorských kategoriích. Medaile ze soutěží družstev jsou důležité, ale ještě důležitější je zjištění, že mezi chlapci a děvčaty jsou budoucí šampióni. Závodníci, jako např. Malinký, Diener, Piecuchová, Beranová, Kůrková, Hyková, Jonáš, Velíšek by měli dostat příležitost k získání zkušeností i v soutěžích seniorů při závodech Světového poháru. Je zcela průkazné, že péče, kterou český střelecký svaz věnuje talentovaným střelcům se zúročuje. Musíme v intenzivní přípravě mladých závodníků pokračovat, abychom mohli postupně doplňovat seniorskou reprezentaci. A že je to doopravdy třeba, ukazují právě výsledky seniorů. V puškových disciplínách střelci v průběhu sezóny dosahovali skvělých výkonů, zatím se to však na ME neprojevilo. U pistolářů se sice ke skvělému Tenkovi zařadil Wohlmuth, nejsou však zatím schopni najít třetího pro družstvo. Konkurenceschopné ženy ve stejné disciplíně až na výjimky prakticky nemáme. Střelci na BT sice ozdobili svou účast na ME medailemi, s konkrétními výkony jednotlivců však těžko mohli být stoprocentně spokojeni.

Výsledky zavazují

Pro všechny, kdo se na výběru, přípravě a účasti střelců v soutěžích jakoukoliv formou podílíme, jsou výtečné výsledky výpravy na ME zavazující. Nelze se spokojit s tím, co bylo dosaženo, ale musíme dál pokračovat v intenzivním hledání a výchově závodníků. Znovu je třeba zdůraznit, že na úspěchu mají podíl zejména ti dobrovolní trenéři, kteří současné úspěšné střelce přivedli na střelnici, naučili je základům střelby a umožnili jejich kvalitní přípravu. Protože je všechny neznám jménem a mohl bych na některé zapomenout, chtěl bych jim alespoň touto formou na dálku poděkovat.

Výsledky ME 2001 naleznete na našem webu v oblasti výsledky.

22.3.2001 Vladislav Šaňák