Všichni naši střelci trénují

Program střeleckých soutěží na LOH v Beijingu umožňuje denně trénovat na všech olympijských střelnicích od 8 hodin ráno do 15 až 16hodin odpoledne. Tento rozpis se změní až v zahajovací den OH, kdy jsou již na programu některé PET (předzávodní) tréninky a v dalších dnech se již rozběhnou soutěžní programy jednotlivých disciplín.

Tréninky nemají na kulových a vzduchových střelnicích žádná rozpis, ale zatím není příliš tlačenice. Nejsou zde ještě zdaleka všichni střelci. Některé výpravy se rozhodli připravovat se mimo území Číny, např. na Macau nebo v Koreji. V neděli jsme vyrazili v půl deváté ráno autobusem z terminálu ve vesnici. Autobusy jezdí každých 30 minut a nedovolí vám v nich jet „na stojáka“. Takže jakmile se autobus naplní, odjede a hned je přistaven další. S dopravou tak zatím žádné problémy nejsou. Cesta trvá asi 30 minut. Autobusy mají vyhrazený pruh na všech přístupových cestách ke sportovištím, a proto nehrozí, že by kvůli hustší dopravě dorazili pozdě. Opravdu hustou dopravu jsme zde také zatím nezaznamenali. Jezdí zde asi polovina aut, přesně jak bylo již psát o v médiích – jeden den vozidla s lichou koncovkou SPZ a druhý den sudá koncovka. Pouze vozy určené dopravě OH a vozy taxi nejsou omezeny.

Na střelnici je vše, jako bylo při SP na jaře. Pouze počasí se změnilo. Je malý nebo žádný vítr, dobré světlo a teplo. Na střelnicích 10, 25 a 50m se to ale dá vydržet, protože jsou vybaveny klimatizacemi. Jen občas zavane na venkovních střelnicích dovnitř horký fén. Počasí bylo první dva dny také příznivé. Slunce a teplo. Po smogu zatím ani památky. Bohužel na střelnicích není žádná strava. Pouze sušenky a pár boxů s pitím. Musíme si pro delší pobyt na střelnici objednávat ve vesnici balíčky s jídlem. Ještě jsme to nevyužili. Úschovny zbraní a střeliva, stejně jako šatny (máme dvě) fungují také bez problémů. V neděli, což byl náš první tréninkový den, se všem našim sportovcům na trénincích dařilo. Pistolářky Marušková a Musilová trénovaly 25m, Tenk LP na 50m a všichni puškaři začali vzduchovkou. Druhý den už to bylo trochu horší. Kromě probíhající aklimatizace na časový posun se objevila naťuklá pažba u Katky vzduchovky a lučík spouště se dotýkal spodní hrany pažby. Katka tedy v pondělí využila celých sedm hodin pobytu na střelnici, aby se problém vyřešil. Nakonec se ukázalo jako dobrý tah, že jsem s sebou bral i náhradní vzduchovou pušku. Skelet pažby je u všech A2002 stejný a ostatní se dalo na skelet přemontovat z originálu Katky pažby. Přesto se problém ještě v pondělí úplně nevyřešil a čeká se na úterní trénink. Pondělní odpoledne někteří zašli k bazénu a já spolu s Katkou a Vaškem jsme vyrazili do města na průzkum. Autobus z terminálu 4 jezdí do centra každé dvě hodiny a asi po 45 minutách nás odvezl k Zakázanému městu a ke stanici metra. Odtud jsme jeli 4 stanice metrem (lístek nám oproti akreditační kartě dala zdarma služba v metru) a dorazili do obchodního centra na Silk street. Katka si chtěla koupit normální polštáře do vesnice (máme takové gumové) a Vašek si jel koupit nový telefon. Svůj ztratil ve vesnici paradoxně při nákupu čínské SIM karty. Po chvilce jsme museli jet s Katkou zpět, protože byla objednaná na masáž ve vesnici u maséra ČOV. Jenže zde jsme narazili. Jeli jsme metrem a dostali jsme se až dosti blízko vesnice. Jenže tam jsme si vzali taxíka, a ten vůbec nevěděl jak se do vsi dostat. Tak jsme jezdili hodinu okolo, až se objevil na stejném místě, kde nás nabral. No nakonec to dokázal, ale cesta z města nám trvala asi 2 hodiny. Vašek dorazil později a vyřešil to tak, že od metra dorazil po hodině pěšky. Mně navíc sebrali na rentgenu 2 plechovky piva zakoupené ve městě, tak jsme zjistili, že se nedá pronést do vesnice ani pivo. Uvidíme, co nás bude čekat další dny.

Z Beijingu Petr Kůrka