Musím se jetě zmínit, e před letoním ME jsme měli k dispozici jeden nominační závod EP který se konal v červnu v německém Veimaru a spolu s námi ho absolvoval také Ondra Malinký, kolega Milana Macha z Dukly Plzeň. Podle dosaených výsledků vykrystalizovala ji zmíněná trojice střelců.
Před cestou do Osijeku se k nám dostala informace, e v dějiti ME panují velká vedra a navíc spousta komárů, tedy okolnosti, které nejsou pro nae domácí klima tak typické a je třeba se na ně připravit.
Cesta do dějitě ME začala 17.7. v odpoledních hodinách, kdy jsme se přes Brno (kde jsme přenocovali), Bratislavu a Budape celkem bez potíí přesunuli do Osijeku. Jediný zádrhel byl, e jsme na maďarsko chorvatských hranicích museli čekat přes 3 hodiny, ne se vyřídí formality spojené s dovozem zbraní na ampionát. I tento malý problém jsme zvládli, protoe se zbraněmi cestujeme stále a na potíe tohoto druhu jsme zvyklí. Díky tomuto zdrení jsme se nestihli dostavit do 20. hodiny na střelnici, kde byl původně sraz a jeli jsme přímo do hotelu Osijek, který se nachází v centru města, přímo na břehu řeky Drávy, kde na nás čekal nejen pan aňák, ale i Tomá Jeřábek, který měl u za sebou závod LM 60.
V neděli 19.7. jsme se ráno jeli podívat na standart LM 3 x 40 a u odpoledne nae drustvo čekal první oficielní trénink na VT 60. Střelnice na 300 metrů měla 30 stavů a byla součástí té 50ti metrové. V prostorách třístovky bylo ve potřebné a tak měli střelci blízko na přejímku zbraní, sklad zbraní, toalety atd.
Samotný trénink proběhl celkem rychle, kluci nestříleli mnoho ran a s výsledkem jsme byli spokojeni.
Dalí den, tedy 20.7. zahájili Mach s Opelkou 1. eliminaci. Milan nastřílel kvalitní drustevní výkon 594 a Lubo nastřílel parádních 597 bodů. Základ pro dobré umístění drustva byl na světě. Nai borci stříleli sice dobře, ale ostatní se také nenechali zahanbit. Rozřeení měla přinést 2. eliminace, kde čekal na svoji příleitost Tomá. Velmi rychle a dobře střílelo i drustvo Francouzů. Napětí vzrůstalo s ubývajícím časem, kdy Francouzi ji byli hotovi a Tomáovi zbývalo jetě 8 ran. Bylo jasné, e Tom musí nastřílet 597 a jediná devítka odsune nae drustvo z první pozice ( měli jsme ji v součtu více středových desítek). On ale jistou a přesnou střelbou dovedl nae drustvo k první medaili a to hned ke zlaté.
Takový úspěch hned první den. Hlavou mi proběhlo ono známé, první vyhrání z kapsy ..
Následující den jsme vyrazili z hotelu v 7.30 a těili se na závod v lee, do kterého se natěstí na nečekaném posledním postupovém místě nominoval s dobrým výkonem 594 i Milan Mach.
Závod se u od začátku nevyvíjel pro Milana dobře a s 589 body se umístil na 22 místě. O přední umístění připravila Luboe série 4. chyb ve třetí poloce. Ani tři stovky nastřílené nakonec mu nezajistily lepí, ne 9. místo s 595 body. Poslední nadějí na zisk individuální medaile byl Tomá. Začátek nebyl zrovna nejlepí, poloky 98 a 99. Pak se do toho Tomá, jak se říká obul a závod dokončil bezchybně. Vítězem se stal Němec Dietzsch s výkonem 598. Jak velké ale bylo nae zklamání, kdy se Tomá zařadil na konečné 6. místo se shodným výsledkem jako druhý v pořadí. Za ve mohou opět středové desítky, říkal Tomá. Bylo na něm vidět, e je pořádně natvaný. Říkal jsem si, e by to ale mohlo kluky pozitivně motivovat.
Na odpoledním tréninku si vzali vichni standardní terčovnice a postupně si vyzkoueli ve vech polohách těkou spou s odporem 1.5 kg. Trochu mě trápí Tomáův problém s polohou stoje, který je zapříčiněn tím, e musel vloni podstoupit operaci zad, kvůli narůstajícím bolestem a měl v tréninku ve stoje téměř roční pauzu. Tom je ale bojovník a tréninkové manko dohání.
V disciplíně SVT 3 x 20 jsou nai borci ji řadu let na světové pičce. Zlatá medaile z posledního ME ve panělsku, je toho důkazem. Těili jsme se, e tato náročná disciplína se opět bude pro nae drustvo vyvíjet dobře. Byl jsem zvědavý hlavně na výsledek Luboe Opelky, který dokáe v i s těkou spoutí dělat divy. V první eliminaci začali Lubo s Tomáem. V lee se dařilo lépe Tomáovi, nastřílel 200 bodů, ale ani Luboových 197 nebylo patných. Závod začíná, jak mi pukaři říkáme, a v poloze stoje. Bohuel se klukům nedařilo a pár hrubých chyb a málo desítek mělo za následek to, e ztráta na nejlepí se začala zvětovat. Ani v poloze kleče nepředvedli střelbu, na kterou jsme u nich zvyklí. Luboových 570 bylo pro mě zklamáním, snad jen Tomá s 577 body podal dobrý drustevní výkon. Nae drustvo si nepřipravilo dobrou výchozí pozici pro třetího Milana. Ten se s výkonem 570 bodů přidal k nevýraznému výkonu Luboe a drustvo nakonec obsadilo 5. místo.
V Osijeku panovalo v těchto dnech velké teplo a rtu teploměru se plhala k 37 stupňům celsia. Takové teploty se stávají ve střeleckém oblečení nesnesitelné. Často dochází vlivem přehřátí ke ztrátě koncentrace. Nejen pukaři s tímto problémem často zápasí.
23.7. byl na programu od 9.00 hodin závod 3x20 jednotlivců. Na klukách bylo vidět, e je neúspěch z předelého dne hodně mrzí.
Závod se začal vyvíjet v lee dobře, Tomá nastřílel opět čistě, Lubo měl 2 devítky a Milan 4 devítky. Vichni jsme očekávali velké drama v poloze stoje.Tam je potřeba střílet okolo 190ti bodů. Nejlépe zvládl stojáka Milan 192, Lubo taky skvěle 191 a Tomá se trochu potrápil na 186 bodů. V průběném pořadí na tom nebyli nai střelci vůbec zle. Ve měl tedy rozhodnout klečák. Nejrychleji střílel Tomá, který měl v první poloce samé desítky a i druhou poloku začal dobře. Po 16. ranách měl jen 2 devítky. Vypadalo to, e kdy dostřílí dobře, bude v medailích. Jene končil 9,10,9,9 a bylo po nadějích. S výkonem 581 skončil na 8. místě. Tak patný konec nikdo nečekal. Milan mezitím nastřílel 192 a s výsledkem 580 obsadil 10. pozici. V tu dobu Lubo teprve prováděl nástřel a u několikrát mu vynikající klečák vyhrál závod. Plni očekávání jsem sledovali, jak se mu bude dařit. V tu chvíli mohl jetě celý závod vyhrát. Zatím byl na průběném prvním místě Nor Berg s výsledkem 586. To si mohl Lubo jetě dovolit tři devítky z dvaceti ran a měli by stejný výsledek. Rozhodovaly by opět středové desítky. Lubo nastřílel na začátku první poloky tři devítky, ale na konci poloky začal střílet doprostřed a vypadalo to, e si je jist. Střílel dobře a do patnácté rány. Následovala krátká pauza. Pak se ale stalo něco, co nečekal snad nikdo.
Posledních pět ran 9,10,9,9,9 a tento patný konec odsunul Luboe nejen z prvního místa. Na průběném druhém a třetím místě byli toti dva Slovinci s 583 body. Se stejným nástřelem, ale s mením počtem desítek se Lubo zařadil na konečné čtvrté místo. Velká smůla tento den ji podruhé. e by pořekadlo, první vyhrání z kapsy vyhání opravdu platilo? Bylo vidět na vech, e ze sebe vydali ve a e jsou unaveni. Odpolední neoficiální trénink na 3 x 40 jsme raději vynechali a vyetřený čas jsme věnovali regeneraci, které bylo po tak těkém dni potřeba.
Dopoledne následujícího dne 24.7. jsme vyuili na oficielní trénink na 3 x 40 a odpoledne jsme opět sbírali síly na poslední a nejtěí závod.
Druhý den, 25.7. se začal závod pro ná tým vyvíjet v lee dobře. V poloze stoje vak Milan i Lubo zůstali vzadu za očekáváním a po stojáku se propadli v průběném pořadí na konec výsledkové tabule. Ani střelba v kleče se jim nedařila a tak obsadily Lubo 18. místo s nástřelem 1153 a Milan skončil jako 22 s výsledkem 1145 bodů. Jen Tomá svým velice solidním výsledkem 1166 a 10. místem dokázal dret krok s nejlepími. Tento den se nejvíce dařilo Maďaru Sidimu, který nastřílel nový světový rekord 1184 bodů.
Dalo by se říci, e zisk pouze jediné drustevní medaile je ústupem ze slávy. Zároveň bychom ale neměli zapomenout, e kromě závodu 3x40 nai třístovkáři sahali v ostatních disciplínách po medailových umístěních a nebylo by dobré tuto disciplínu zatracovat. Přítí rok se bude v německém Mnichově konat MS a nai hoi se opět pokusí připravit se co nejlépe a dokázat, e stále patří v třistametrové střelbě k nejlepím na světě.
v Plzni dne 27.7.09 trenér Milan Bake