Reprezentanti České republiky ve sportovní střelbě dosáhli výtečných výsledků na olympijských hrách v Sydney. Udělali tím nejen nesmírnou radost všem příznivcům našeho sportu, ale zasloužili se rovněž o popularizaci sportovní střelby mezi sportovní veřejností v rámci celé naší republiky. Využili příležitosti proslavit sami sebe, svou disciplínu, svůj klub, Českou republiku a náš sport doma i v zahraničí. Ti nejlepší, tedy zejména závodníci, kteří získali olympijské medaile, se nesmazatelně zapsali do sportovní historie. Budou zařazeni do pomyslné olympijské galerie vítězů. Nejvyšší uznání za sportovní výkony dosažené na olympijských hrách v Sydney zasluhují především Petr Málek, držitel stříbrné medaile v disciplíně Skeet a Martin Tenk, jež získal bronzovou medaili v disciplíně libovolná pistole. Ke skvělým výsledkům počítáme také postup do finále a umístění Václava Bečváře na pátém místě v disciplíně Libovolná malorážka 60 ran vleže, šesté místo Davida Kosteleckého v disciplíně Trap a osmé místo Miroslava Januše v disciplíně běžící terč. Velmi si ceníme i umístění závodníků do 16. místa, které nám v souladu s pravidly ČOV také ještě přináší ocenění ve formě bodů pro získání finančních prostředků na další přípravu. Zasloužili se o ně jedenáctým místem ve VzPi opět Martin Tenk, čtrnáctá Lucie Valová ve SM 3x20 ran a Radim Novák s Václavem Bečvářem, kteří skončili v LM 3x40 ran patnáctí.

Přesto, že v Sydney startovalo za Českou republiku jen devět závodníků, což je asi polovina střelců ve srovnání s Atlantou, patřila naše výprava mezi početně nadprůměrné (deváté pořadí). Důkazem je jednoduchá úvaha, vycházející ze skutečnosti, že střeleckých soutěží OH se zúčastnil neuvěřitelný počet 103 států a celkové množství závodníků všech disciplín je 410 sportovců. Nejvíce střelců se samozřejmě probojovalo ze střeleckých velmocí, kterými jsou bezesporu USA (28 závodníků), Čína (24), Rusko (21), Německo (20) a domácí Austrálie (23), nicméně již samotná účast uvedených devíti českých střelců je významným úspěchem. Vzhledem k důležitosti získání Q.P. by jistě bylo vhodné připomenout, kdo se o účast našich střelců na OH zasloužil. V puškových disciplínách to byli Václav Bečvář v závodě LM 60 vleže a Milan Bakeš v LM 3x40, oba na ME 99 v Bordeaux, při zcela poslední příležitosti, kterou poskytuje dvouletý nominační systém. Pro puškaře to bylo neskutečné drama, vypadalo to, že v Sydney nebudou mít vůbec zastoupení. Jediné místo pro ženu v puškových disciplínách přidělila ISSF na základě zvláštní žádosti Českého střeleckého svazu. Zde je třeba mimořádně ocenit diplomatickou aktivitu ČSS, na jejímž základě byly divoká karta pro ženy získána. Škoda, že nebyl vyslyšen i požadavek na přidělení divoké karty pro disciplínu Běžící terč, Miroslav Januš zůstal ziskem Q.P. při světovém poháru v Mnichově na OH osamocen. A to i přesto, že v posledním nominačním roce 1999 střelci na BT Račanský, Lízal a Kermiet podnikali "soustředěné útoky" při všech akcích ve světě, kde bylo možné Q.P. získat. Drama při snaze o účast na OH prožíval i pistolář Martin Tenk, jenž si vystřílel kvalifikační místo v disciplíně Libovolná pistole při poslední soutěži SP 99 v Atlantě. Jeho optimizmus po neúspěšných pokusech při světových pohárech let 98 i 99 nebezpečně klesal. Atlanta pro něj znamenala výkonnostní zlom a získání klidu, jež se projevil i Martinovým vítězstvím na ME 99 v Bordeaux v disciplíně libovolná pistole. První QP pro skeetaře vystřílel Leoš Hlaváček při SP 98 v Lonátu. Střelci na Trap Kostelecký a Gach vyřešili kvalifikaci na OH "z jedné vody načisto" a sice při SP v Limě v Peru na jaře 99 vystřílel QP v trapu Kostelecký a v Doubletrapu Gach. K nim se v uvedeném závodě přidal Jan Sychra ve skeetu, jenž doplnil kolekci své disciplíny na konečná dvě kvalifikační místa. Tak bylo dosaženo možnosti nominovat na OH celkem 9 střelců ve čtrnácti disciplínách.

Získání kvalifikačního místa pro účast ve střeleckých soutěžích na olympijských hrách je však jen první část úkolu a základním předpokladem ve snaze o dosažení celkového úspěchu. Druhou částí úkolu a stejně důležitým faktorem pro konečný úspěch je stanovení jmenovité nominace sportovců pro olympijské soutěže. Stavitelé českého týmu, tedy státní trenéři jednotlivých disciplín měli svou úlohu někdy jednoduchou, jako např. trenéři Jiří Lerch a Jan Dvořák při nominacích pistoláře Martina Tenka resp. brokařů v disciplíně trap Jiřího Gacha a Davida Kosteleckého, ale také velmi komplikovanou, jako třeba trenér Jan Hůla při výběru dvou skeetařů ze čtyř vynikajících závodníků. Také trenér Petr Kůrka měl s nominací dvou puškařů a jedné ženy v puškových disciplínách starosti. Mnohé nominační problémy jsme řešili vlastně poprvé v historii, neboť v minulosti jsme měli k dispozici více QP pro puškové disciplíny, ale také brokaři ještě např. v Atlantě mohli startovat v počtu tří závodníků, nikoli dvou, jako v Sydney. Trenér Petr Kůrka nejprve na základě výsledků, dosažených při SP v Miláně a Mnichově uvažoval o nominaci na OH Bakeše s Novákem, ale později při jednání Komise řízení reprezentace byly podmínky zpřesněny tak, že se otevřela šance pro Václava Bečváře. Rozstřeloval se při SP v Atlantě s Bakešem. Díky svým přesvědčivým výsledkům, zejména třetímu místu za výkon 597 bodů v LM 60 vleže, se nakonec spolu s Novákem do Sydney probojoval. Na post střelkyně byla nejprve nominována Kateřina Beranová na základě výsledku 397 ve VzdPu při SP v Mnichově, po čtvrtém kole ČP však byla nominace změna a do Sydney odcestovala Lucie Valová, stříbrná z ME juniorů v Plzni. Trenér Jan Hůla hrál hodně vysokou hru, když už před ME brokařů v Itálii měl o nominaci jasno (Málek, Bechyňský), přesto, že střelci armády Sychra s Hlaváčkem startovali s přesvědčením, že ještě o olympiádu bojují. Jejich rozčarování, kdy Sychra získal stříbrnou medaili a do Sydney nejel, bylo v dané situaci pochopitelné. Hůla byl podle svých vyjádření veden snahou neodebrat závodníkům při ME motivaci, což se vlastně díky úspěchu Sychry potvrdilo a současně dodržel zásadu, že skeetař není schopen dvakrát dosáhnut úspěchu na vrcholné soutěži v jednom roce. Jednání presidia ČSS, které s definitivní platností mělo nominaci na olympijské hry posoudit, se za rozhodnutí trenéra Hůly postavilo a návrhy všech státních trenérů potvrdilo. Situaci však také již zdramatizovala media, když na jedné straně postup trenéra Hůly kritizovala, na druhé straně Málkovu nominaci podporovala. Klobouk dolů před Petrem Málkem, který se také musel veřejně k situaci vyjadřovat a podle svých slov měl i chuť všechno vzdát. Tento tlak vydržet a dosáhnout úspěchu, tomu říkám psychická odolnost. Nebylo však možné předejít tomuto tlaku na závodníky jasným stanovením nominačních kritérií pro účast? Jan Hůla svůj nominační poker vyhrál, skvělý úspěch Petra Málka mu dal za pravdu. Přesto bych nechtěl být v jeho kůži při řešení budoucích nominačních rébusů a přeji mu, aby se co nejdříve obnovila vzájemná důvěra mezi ním a některými závodníky.

Mezi sportovišti, které bylo potřeba pro olympijské hry postavit tak říkajíc "na zelené louce", byl i areál střelnice pro všechny disciplíny. Pořadatelé se tohoto úkolu zhostili ve velkém stylu a hlavně včas. Bylo proto možné, aby se téměř rok před olympijskými soutěžemi uskutečnily v Austrálii tréninkové pobyty přímo v soutěžních podmínkách OH. Téměř všichni naši závodníci měli možnost si před olympijskými hrami dostatečně vyzkoušet prostředí střelnice, aklimatizaci a včas získat i potřebné informace k další přípravě. V podstatě se shodli se v názoru, že střelnice pro puškové a pistolové disciplíny poskytuje kvalitní podmínky pro dosažení vysokých výkonů a existuje zde pouze jediné nebezpečí, což by byl silnější vítr. Setkali jsme se s ním za svůj tréninkový pobyt pouze jedenkrát a to v odpoledních hodinách, mimo plánovaný čas soutěží. Trochu jiná situace byla u brokových střelnic, kde vstupu větru ve volném prostoru nebránily žádné přírodní překážky a vítr střelcům a trenérům několikrát pořádně zamotal hlavu. Vrcholem byla poryvem větru převrácená popelnice a letící igelitový obal na odpadky, který málem zasáhl jednoho z pořadatelů. Co to umí udělat s letícím terčem, to brokaři dobře vědí. Naštěstí v průběhu všech olympijských soutěží měli závodníci štěstí, bylo hezké, téměř bezvětrné počasí. Samotná střelnice bude ještě dlouho patřit k nejmodernějším stavebním skvostům, které sice byly postaveny pro olympijské soutěže, ale jež budou sloužit dalším střeleckým akcím na úrovni světových pohárů, národních, kontinentálních a světových mistrovství atd. Střelecký sport byl díky moderním střelnicím, jež byly postaveny pro olympijské hry, obohacen o nádherné stánky svého sportu již v Seoulu, Barceloně, Atlantě a nyní i v Sydney. Máme také již zprávy, že střelnice v Sydney a Seoulu budou hostit soutěže Světového poháru 2002, kde se již budou rozdělovat první kvalifikační místa pro OH v Aténách.

Výprava střelců přicestovala do Sydney postupně ve dvou skupinách. V první části, již šestého září, přiletěli závodníci a jejich trenéři, kteří měli soutěže hned po zahájení olympiády 16.9. Tenk, Valová a Gach s Kosteleckým využili doby po příjezdu k aklimatizaci a tréninku na soutěže. První medaile, které se v Sydny na OH rozdělovaly, byly právě střelecké a to v disciplíně VzPu 40 ran ženy. Na střelnici soutěž sledoval nejen prezident ISSF O.V. Raňa, ale dokonce i čelný představitel olympijského hnutí J. A. Samaranch. Viděli dramatický závod, ve kterém postupovala do finále na prvním místě Korejská závodnice Kang výsledkem 397 bodů a ještě 394 bodů stačilo Číňance Gao na postup mezi nejlepších osm. Vzestup a pád, korunovaný nakonec zlatou medailí, prožila při závodě Američanka Johnsonová. Nejdříve na sebe upoutala pozornost diváků v základním závodě, když začala soutěž šestadvaceti desítkami. Následovaly čtyři devítky a téměř propad mimo finále. Poslední položku dokončila s jedinou chybou a mezi nejlepší postoupila jako pátá. Ve finále, kde se nedařilo zejména střelkyni roku 1999 Němce Soně Pfeischlifter, udělala Jonsonová sice tři chyby, ale výsledek 102,7 bodů znamenal první zlatou medaili pro USA. Kdo by si pomyslel, že pro Spojené státy je to současně i poslední zlatá střelecká medaile na OH? Kdo by byl v té době schopen odhadnout, že neúspěch Soni Pfeilschifter, jež skončila na pátém místě, předznamenával skutečnost, že sportovní velmoc Německo nezíská v Sydney ani jednu jedinou střeleckou medaili? Naše střelkyně Lucie Valová nezklamala, ale s výsledkem 388 bodů (položky 4x97) nebyla spokojená. Musí si zvyknout na novou pušku Anschutz s hliníkovou pažbou, se kterou již sice startovala v Sydney, ale neměla ji ještě techniky dobře zvládnutou. Po závodě žen se uskutečnila soutěž mužů ve vzduchové pistoli. Martin Tenk sice již několikrát v soutěžích Světového poháru postoupil mezi osmičlennou elitu, přesto by byl jeho postup do finále na OH spíše příjemným překvapením. Martin začal trochu nervózně, položkou 94. Následovalo zlepšení, dvakrát 97 bodů a naděje na možnost postupu na vyšší umístění. Konec úvahám o finále způsobila čtvrtá položka 93 bodů. Po ní Martin udělal přestávku, promluvil si s koučem Petrem Kůrkou a v posledních dvou položkách se velmi zlepšil. Díky seriím 99 a 98 bodů vytáhl výsledek na 578 bodů, což znamenalo celkové pěkné jedenácté místo. Na čele závodu o zlatou medaili bojovali Francouz Dumouilin s Číňanem Wangem. Oba nastříleli v základním závodě fantastický olympijský rekord 590 bodů a měli před třetím Rusem Něstrujevem 7 bodů náskok. Lepší nervy měl nakonec Dumoulin, přesto, že začal finále zásahem 8,5 bodů. První den vstoupili do soutěží rovněž naši střelci v disciplíně trap. Skvěle si vedl zejména David Kostelecký, který se díky výsledku 70 holubů (24,23,23) držel mezi nejlepšími střelci. Gachovi se nedařilo, výkonem 61 holubů (20,22,19) ztratil kontakt s nejlepšími. David Kostelecký pokračoval ve výtečném výkonu i druhý den a po sériích 23 a 24 se celkovým výsledkem 116 terčů probojoval na třetím místě do finále olympijské soutěže. Tam ovšem excelentně kraloval miláček domácího publika, Michael Diamond. Po bezchybné střelbě druhého dne včetně finále suverénně zvítězil se 147 terči s náskokem pěti terčů před Angličanem Peelem. David Kostelecký ve finále nastřílel 22 bodů a utkal se ještě se zkušeným Italem Venturinim o páté místo. Ital byl tentokrát lepší, ale náš závodník zaslouží za svůj výkon maximální uznání. Vždyť co více je možné si přát, než postup do finále na olympijských hrách? Tam už je to o zkušenostech a o štěstí. David má ohromnou perspektivu před sebou, je to talentovaný, rychlý, inteligentní střelec a tento úspěch by jej mohl povzbudit v přípravě na další světové soutěže. Jiří Gach dokončil závod položkami 22 a 23 a skončil výsledkem 106 terčů v druhé části startovního pole. Měl však ještě před sebou závod v doubletrapu a v něm určitou šanci na úspěch. Třetí den vstoupili do soutěží také naši puškaři, soutěží ve vzduchovce. Novák ani Bečvář nepatřili podle papírových předpokladů mezi favority, přesto však první dvě soutěžní položky obou střelců trenéra Petra Kůrku vyděsily. Bečvářových 95 a 96, stejně jako 94 a 95 Nováka nevěstily nic dobrého. Naštěstí se oba postupně zlepšili a tak se vyhnuli fiasku. Dokonce si myslím, že závěrečná Bečvářova položka 100 bodů, která vylepšila jeho výsledek na přijatelných 585 znamenala začátek Vaškovy cesty za úspěchem v závodě vleže. Radim Novák se svým olympijským křestem řádně protrápil, doufejme, že výsledek 581 bodů jej nebude budit ze spánku. Své hlavní závody měl také ještě před sebou. Finalisté závodu ve vzduchovce se utkali o medaile s výsledky v rozmezí tří bodů ze základní soutěže, 591 až 594 bodů. Vítězem se stal Číňan Cai, před Rusy Hadžibekovem a Alejnikovem, kteří měli ze zisku medailí neskutečnou radost a vůbec neskrývali emoce. Soutěžemi čtvrtého dne vrcholila první část střeleckého programu olympiády disciplínou Libovolná pistole. Dělali jsme si tajné naděje, že se našemu mistru Evropy Martinu Tenkovi bude dařit a postoupí do finále. Martin však začal těžce, zásahy 9,9,9,8 a dokončil položku výsledkem 90 bodů. To nevěstilo nic dobrého. Odešel ze střeleckého stanoviště a po krátké poradě s Petrem Kůrkou se vrátil jiný Martin Tenk. Nasadil odvážnější tempo, dobře spouštěl, za celý další závod už neudělal jedinou větší chybu. Přišlo zlepšení, položky 94, 94, 96, 96, 96 a výsledek 566 bodů, jasný postup do finále na třetím místě. Od nejlepšího Bulhara Kiriakova jej dělily 4 body, druhý nastupoval do finále s 569 Basinskij. Odstup se zdál být velký, ale ve finále není nikdy nic jistého, zvláště když střelci na dalších pořadích ztráceli jediný bod. Většina příznivců střelby asi viděla finále Libovolné pistole na vlastní oči v televizi, proto se omezím na konstatování, že Martin díky své rozvážné střelbě vynikající třetí místo udržel. Korunoval tím své mnohaleté tréninkové úsilí, mimo všech, kteří mu drželi palce udělal šťastným také svého osobního trenéra Jiřího Lercha, který se Martinovi již mnoho let věnuje a získal první olympijskou medaili v disciplíně Libovolná pistole v celé naší střelecké historii. Gratulace k historickému úspěchu nebraly konce. Pátý den přišla na řadu soutěž ve standardu SM 3x20, na kterou se Lucie Valová těšila a také závod v doubletrapu Jiřího Gacha, na který jsme se těšili i my. Lucka podle vyjádření trenéra Petra Kůrky potvrdila, že soutěž je opravdu něco jiného než příprava. V tréninku se v Sydny dosti trápila, příliš jí to nešlo, ale směrem k závodu se její forma zlepšovala. Soutěž vleže začala položkou 99 bodů, což bylo velmi dobré. Ve druhé položce se jí přestalo dařit a střelila více devítek za sebou, 94 bodů. Celkem 193 bodů vleže, přece jen určitá ztráta za nejlepšími. Vstoje však předvedla doslova koncert. Začala nebojácně položkou 97 bodů, pokračovala velmi dobře sérií 95. Celkem 192 bodů, po dvou polohách přiblížení k první desítce. Pro polohu vleče měla asi 35 minut času, přiměřeně pro situaci, kdy se nic mimořádného neděje. Avšak Lucce začal zlobit závěr, nešel zavřít, musela do páky závěru bouchat. Trenér Kůrka se domluvil s rozhodčími o prodloužení času závodu a rychle spěchal se zbraní do stánku firmy. Vrátil se sice brzo, ale přesto se pro střelbu vkleče vytvořil Lucii časový tlak. První položku zvládla ještě excelentně, 99 bodů dávalo naděje postupu do finále, ale druhá série, střílená již za mírného větru s výsledkem 93 bodů stanovila celkový výkon 577 bodů. Lucka po závodě neudržela slzy lítosti nad tím že nepostoupila do finále, které se už zdálo býti blízko. Já si však myslím, že může být na svůj výkon hrdá, zejména vstoje prokázala mimořádné schopnosti a má celou sportovní kariéru před sebou. Mezi osm nejlepších postoupily první tři závodnice s výsledky 585 bodů, největší favoritka Němka Pfeischlifterová včele. Očekávali jsme, že si Soňa svůj podíl smůly vybrala již ve vzduchovce, kde skončila pátá (jak jsem uváděl v popisu prvního dne) a že získá zlatou medaili. Avšak střelkyně roku 99 po skvělém začátku 10,7 a 10,3 chybovala, střelila dokonce dvě sedmičky a zůstala, stejně jako výprava Německa i po této disciplíně bez medaile. Naopak Polka Mauerová, držitelka zlaté medaile z Atlanty, zopakovala svůj skvělý úspěch a první místo ve SM 3x20 obhájila. Je to malý zázrak, po celou dobu od posledních OH o ní nebylo slyšet, nic velkého nevyhrála. Již v průběhu soutěže žen na 50m střelnici jsme se vzájemně informovali, jak na tom je v závodě Doubletrap Jiří Gach. Kalkulovali jsme, že ve startovním poli o 25 střelcích polovina závodníků nastřílí dobře a druhá část střelců bude slabší. To by pro Gacha znamenalo prosadit se dobrým výkonem mezi dvanácti soupeři. Jirka začal velmi dobře, položkou 46, stejně jako jeden z favoritů Australan Mark Russel a jen dva holuby za vedoucím Angličanem Fauldsem. Druhá položka však byla slabší, 43 holubů a Gach ztratil kontakt se špičkou. Postup mezi nejlepší by zachránila snad jen skvělá poslední položka. V té však nastřílel nejméně, 41 terčů a výsledkem 130 holubů skončil ve druhé části startovního pole. Finále soutěže bylo velmi zajímavé. Na svého střelce Russela se přišlo podívat ohromné množství domácích diváků, připadal jsem si jak u nás na hokeji. Mark své příznivce nezklamal, postoupil do finále jako první se 143 holuby s náskokem dvou terčů před svými soupeři. Předváděl skvělý výkon, avšak ke konci finále jakoby se začal bát vítězství. Z posledních šesti dvoustřelů 4x minul a musel jít ještě do rozstřelu (shoot off) o zlato. Hned ve druhém dvoustřelu chybil a získal "jen" stříbro. Diváci mu to odpustili, radovali se, jako kdyby získal zlato. Šestý den střeleckých soutěží patřil puškařům, konala se soutěž LM 60 vleže a také Janušovi v disciplíně Běžící terč. Když jsme se ráno probudili, připadalo mi, že počasí je úplně stejné jako na OH 88 v Seoulu, kde Varga nastřílel 600 a získal zlatou medaili. Bylo pod mrakem, bezvětří, vlhké a relativně chladné ráno. Dalo se tušit, že k postupu do finále bude třeba vysoký výkon. Vašek Bečvář věnoval nástřelu značnou pozornost, chtěl mít jistotu, že je správně nastřelený, ale také že provádí práci na výstřelu tak, jak to má být. V první závodní položce jednou chyboval, to ještě nebylo důležité. Ve druhé však přidal další dvě devítky a to znamenalo, že pro jistotu postupu do finále by už musel končit čtyřmi položkami bez chyby. Vašek střílel rozvážně, pomaleji než u něj bývá zvykem, řekl bych, že hodně zodpovědně. Sledoval i prostředí střeliště, kde se občas objevil i slabý vánek, který ovšem mohl mít vliv na zásahy. Pravidelně odpočíval a množství desítek narůstalo. Když už zbývalo do konce závodu jen několik ran a Václav měl stále jen tři devítky z prvních položek, věřili jsme s trenérem Kůrkou, že tentokrát již Bečvář svou šanci nepustí. Vydržel, dokončil závod stovkou (99,98,100,100,100,100) a postoupil do finále na třetím místě. Nejlepšího výkonu v základním závodě dosáhl Švéd Edman, jedinou devítku střelil až v poslední položce. Před Bečvářem do finále postupoval ještě Bělorus Martynov, výsledkem o jeden bod lepším, 598 bodů. Stejného výkonu, jako náš závodník, 597 bodů, dosáhli však další čtyři střelci. O Vaškovi je známo, že je velký bojovník a ve finále vleže své pozice neztrácí. Přesto je podle mého názoru tato rozhodující část závodu loterie, hlavně o štěstí. Bečvář začal třemi pěknými desítkami, pak ale přišla chyba 9,4. Ztrátu ale dohonil a po osmi ranách byl na stříbrné pozici. Na poslední dvě rány mu chybělo opravdu jenom to štěstí. Střelil sice desítky, ale 10,1 a 10,0 nestačilo na získání medaile a skončil 0,6 bodu od bronzové medaile pátý. To je samozřejmě vynikající úspěch a důkaz, že Vašek je ve střelbě vleže fenomenální závodník. Radim Novák se celý závod trápil výsledek 588 bodů (98,99,96,98,99,98) jej odsunul ke konci startovního pole. Miroslav Januš absolvoval první část závodu na Běžící terč veleúspěšně, nastřílel 293 bodů (97,98,98) a společně s dalšími pěti střelci se po prvním dnu ocitl v čele závodu. Předposlední, sedmý den soutěží obsahoval dokončení závodu v BT a také první část závodu, celkem 3 položky ve Skeetu. Miroslav Januš byl vylosován na rychlé běhy do první skupiny, začínal hned v devět hodin. To znamenalo časné vstávání, rozcvičování na střelnici a příprava k závodu. Mirek závod zvládl, nedělal chyby, ale spolu s trenérem Pokorným konstatovali, že mu "nešly" desítky, měl mnoho devítek. Položky 92,94,96 v rychlých bězích spolu s výsledkem prvního dne stačily na celkových 575 bodů a na postup do finále na pátém místě s určitou šancí bojovat o medaile. Finále se střílelo ve finálové hale, tak jako všechny soutěže, ovšem střelci BT nastupovali na dvou stanovištích. Mirek nastupoval ve druhé dvojici s Finem Wedmanem a asi již věděl, že pár před nimi střílel velmi dobře a že k dobrému umístění potřebuje supervýkon. Finále se mu však nevydařilo, výsledek 91,8 znamenal celkové osmé místo v závodě. Januš však svým postupem do finále znovu dokázal, že patří ve své disciplíně ke světové extratřídě a jsem přesvědčen, že se v následujících letech vrátí na stupně vítězů při vrcholných soutěžích. Nezapomeňme, že to byl právě on, kdo v Atlantě zachraňoval čest výpravy a přivezl bronzovou medaili! V době, kdy vrcholil závod v BT, probíhala na brokové střelnici soutěž ve skeetu. A náš závodník Petr Málek zde v koncertu střelecké dokonalosti sehrával jednu z hlavních rolí. Dokázal nastřílet plný počet 75 zásahů, třemi položkami po 25 holubech se spolu s Ukrajincem Milčevem usadil po prvním dnu v čele soutěže. Působil jistě, suverénně, zkušeně, vyzrále, velmi cílevědomě. Bronislav Bechyňský nastřílel 23,24,24 a ztratil kontakt s nejlepšími závodníky. Poslední, osmý den střeleckých soutěží byl v programu už jen závod v LM 3x40 ran a námi netrpělivě očekávaná druhá část soutěže ve skeetu. Puškaři Bečvář a Novák začali závod shodně výsledkem 396 bodů vleže. Rozhodující moment měl přijít v poloze vstoje, tam se mělo ukázat, jestli se některé předpovědi o šancích v této disciplíně uskuteční. Zázraky se ale nedějí. To, čím nás Bečvář překvapil na OH v Atlantě (výkon 381 bodů vstoje) v Sydney nezopakoval. Nastřílel pouze 370 (92,93,91,94) a tím ztratil možnost utkat se s nejlepšími. Novák nezklamal, výsledek 377 bodů (92,94,94,97) je v rámci jeho možností. V poloze vkleče se Bečvář vypnul ke skvělému výkonu 395 bodů (98,100,99,98), což mu zajistilo výsledkem 1161 patnácté místo. Stejný výsledek 1161 bodů nastřílel i Novák, díky výkonu 388 bodů vkleče (97,95,99,97). Soutěž v LM 3x40 vyhrál vítěz mnoha soutěží světového poháru, účastník pěti (!) posledních olympiád, který dosud na OH nikdy nezískal medaili, sedmatřicetiletý Slovinec Raimond Debevec fantastickým výkonem 1177+98,1 bodů. K největším překvapením puškových soutěží patřilo to, že se vůbec neprosadil absolutní favorit, střelec roku 1998 a 1999, mistr světa Josef Gonci. Ve vzduchovce nastřílel 590 bodů a zůstal za finálem, vleže k soutěži vůbec nenastoupil a v LM 3x40 se sice probojoval do finále na osmém místě výkonem 1165 bodů, avšak s ohromnou ztrátou na nejlepší střelce. Josef odjížděl do Austrálie již koncem srpna a trénoval dlouho v dějišti her. Bohužel těsně před soutěžemi dostal chřipku a ještě v průběhu závodu měl údajně zvýšenou teplotu. Přejeme Josefovi, aby se mu znovu na světových střelnicích dařilo, vždyť jeho výkony jsou ozdobou každé soutěže, které se zúčastní. Vraťme se však na místa, kde se tvořila historie, na skeetovou střelnici. Petr Málek dokončil i čtvrtou položku čistou, měl tak za sebou 100 terčů bez chyby. Někteří favorité za ním ztráceli a tak když Petr v poslední položce jednou chybil, jeho famózní výkon 124 ze 125 znamenal postup do finále olympijské soutěže na druhém místě. I Málkovo finále viděla v televizi snad celá republika a proto se omezím jen na konstatování, že náš střelec po fantastickém výkonu v celém závodě výkonem 124+24 získal pro sebe i Českou republiku stříbrnou medaili. Je to medaile ve skeetu opět až po čtyřiadvaceti letech, kdy Josef Panáček získal na OH 76 v Montrealu zlato. Petr si tento obrovský úspěch zaslouží. Vždyť se již dlouho drží ve světové špičce, má medaile z Mistrovství Evropy a světa, chyběla mu do sbírky jen ta olympijská. Myslím, že kus stříbrné medaile patří i jeho strýci, panu Vlastimilu Málkovi, který dlouhá lét pracoval jako státní trenér a který dal střelecké základy i úspěšnému olympionikovi Petrovi Málkovi.

Díky našim úspěšným závodníkům Petru Málkovi a Martinu Tenkovi přispěla česká střelecká výprava do celkového hodnocení národů pro Českou republiku dvěma medailemi. Velmi důležitá jsou i další umístění ve finále Václava Bečváře, Davida Kosteleckého a Miroslava Januše. Jak jsem již v úvodu uvedl, cenná jsou i umístění do 16. místa (v první polovině startovního pole) Lucie Valové a Radima Nováka. Chtěli bychom touto cestou vyjádřit poděkování všem uvedeným úspěšným olympionikům, jejich státním trenérům Janu Hůlovi, Jiřímu Lerchovi, Petrovi Kůrkovi, Janu Dvořákovi a Bohumíru Pokornému, stejně jako osobním trenérům Radkovi Zaoralovi, Josefu Machanovi, Jaromíru Burešovi a Josefu Tobiáškovi. Velký dík si zaslouží také celý realizační tým včele s prezidentem ČSS Jaroslavem Pekařem, Komise pro řízení reprezentace a všichni, kteří se podíleli na organizaci a zabezpečení přípravy. Všichni naši sportovci, účastníci olympijských her v Sydney jsou zařazeni v profesionální péči resortů armády a policie a proto Český střelecký svaz děkuje i všem pracovníkům, kteří na olympijské přípravě participovali.

Závěrem bych chtěl konstatovat, že výsledky dosažené na Olympijských hrách v Sydney našimi reprezentanty považujeme za vynikající a domníváme se, že všichni členové Českého střeleckého svazu mohou být na úspěchy našich střelců hrdí. Věříme, úspěch by mohl být povzbuzením do další práce a současně víme, že už dnes je třeba znovu začít připravovat střelce na další olympijské hry. Výsledky ze Sydney jsou zavazující.

Autor komentáře, který vyjadřuje jeho soukromý názor, je Vladislav Šaňák