Před koncem minulého roku jsem si připravoval hodnocení výsledků roku 1997, které mělo být součástí podkladů pro ádost o státní dotaci Ministerstvu kolství na následující sezonu. Při té příleitosti mě napadlo, e by bylo nejsnadnějí, aby své výsledky zhodnotili sami střelci a já bych jejich výpověď pouil pro poadované hodnocení. I kdy ve nakonec dopadlo jinak a já jsem musel pro MMT sepsat elaborát podle ministerského zadání, mylenka na rozhovor s naimi některými úspěnými střelci mě neopustila. Za tím účelem jsem pozval do Prahy Vaka Bečváře a nyní Vám předkládám to, co jsem z naeho rozhovoru zachytil.
Jetě před tím, ne se budeme věnovat střílení, bylo by asi vhodné podívat se na Václava Bečváře jako na osobu, sportovce, který je součástí určitého kolektivu, s ním musí ít, komunikovat a který jej také zpětně ovlivňuje. Kadý, kdo Vaka zná z prostředí střeleckých soutěí, potvrdí, e je sloitá osobnost. Velká část střelců si jej váí pro jeho kvalitní výsledky, někteří vak spíe poukazují na jeho zvlátní povahu a vyjadřují se o něm bez respektu. Já sám se snaím Václava poznat a pochopit ji od doby, kdy se začal objevovat na soutěích. Určité období jsem měl k němu vztah jako státní trenér a později spíe jako vedoucí skupiny při soutěích v zahraničí. Větinou jsme spolu vycházeli velmi dobře, i kdy byly také někdy chvíle, kdy bych ho byl nejraději neviděl. Avak teprve pohled do minulosti mi některé souvislosti objasnil.
Vaek je z velké rodiny, měl dalích est sourozenců. Ne vdy měl dostatek toho, co pro jiné bylo samozřejmostí. Platilo tak trochu - co neutrhne, nemá. Odtud nejspíe pochází jeho snaha postarat se předevím o sebe. Současně ale také předsevzetí něco dokázat a vydobýt si uznání. Zdá se, e chtěl svých cílů někdy dosáhnout za kadou cenu. Jsem přesvědčen, e to vak nikdy nebylo na úkor fair play, by některé jeho skutky mohly tak působit. Píi o tom proto, e by bylo třeba uzavřít diskuse kolem jednoho váného incidentu v kolektivu olympioniků před OH 96 v Atlantě. Vaek tenkrát jetě před zveřejněním jmenovité nominace napadl v novinách Petra Kůrku, e má patnou sezonu a e by neměl na OH střílet disciplínu LM 3x40, v ní byl mistrem světa. Současně nepřímo obvinil trenéra Barocha a vedení svazu z poskytování nezaslouených výhod Bakeovi a Kůrkovi.
Tenkrát, v nervózní atmosféře před definitivním rozhodnutím o nominaci do Atlanty to pro drustvo pukařů znamenalo rozkol, Vaek se z kolektivu vyčlenil, co bylo celkově ke kodě věci. S odstupem času je vak moné některé jeho motivy pochopit. Ve se vztahovalo jetě k období před OH 92 v Barceloně. Vaek měl být dle svého názoru na olympiádu nominován pro soutě vlee, nebo byl ji v té době lepí ne Varga. Přesto, e vyhrál i poslední nominační závod v Domaníi, tehdejí státní trenér Kovařík jej na OH neposlal. Tím se ve Vakovi posílil pocit, e je mu ubliováno a jeho výsledky nejsou náleitě ohodnoceny. Se stejným pocitem se potýkal před nominací do Atlanty, ačkoliv o jeho startu v obou disciplínách na OH 96 (LM 60 i 3×40) nebylo vůbec pochyb. Stačilo promluvit se státním trenérem Barochem, který určitě netrpí nerozhodností... Své jistě sehrála i Vakova nezkuenost při styku s médii a také to, e se jednalo o jeho první start na OH. Věřím, e po tomto vyjasnění souvislostí by mohla být celá záleitost uloena k ledu. Zvátě nyní, kdy je jasné, e se nejlepí pukař roku 1997 Kůrka s nejlepím pukařem 1996 Bečvářem sejdou na startu letoního Mistrovství světa v Barceloně. Ze strany Vaka Bečváře jsem omluvu jednoznačně vycítil a také jsem vyrozuměl, e jej celá záleitost mrzí.
Vrame se vak na palebnou čáru. Z hlediska výsledků Vaek povauje za nejúspěnějí sezónu rok 1996, olympijský. Prosadil se fantasticky v soutěích světového poháru na Kubě, kde vyhrál dva ze tří závodů. Byl ve finále SP i v Atlantě a v Miláně. Vrcholem byl jeho úspěch v LM 3x40 na OH, kde se rovně prosadil do finále. Střílel výborně také vlee, i kdy v Atlantě to na finále nestačilo. Díky této úspěné sérii výsledků se stal známým v zahraničí, střelci si jej pamatují u nejenom podle výrazného obličeje, který vypovídá o jeho současném věku 40 let, ale také podle schopnosti prosadit se mezi nejlepí. Je mezi pukaři uznávaným závodníkem. Přesto se mu poslední sezóna, s vrcholem na ME ve Finsku, nepovedla. Jednak se mu celou sezónu nedařilo v poloze vstoje a dále v rozhodujícím závodě, v soutěi jednotlivců v závodě LM 60 vlee na ME končil dobře rozjetý závod polokou 98 bodů, co znamenalo celkových 596 a deváté místo. Přitom v soutěi drustev zazářil výkonem 598 bodů! Opět potvrdil, e je spolehlivým leačkářem, a proto také bude jedním z těch, kdo dostane důvěru pro boj
o kvalifikační místa na OH v Sydney.
Domnívám se, e by stálo za to střelbu vlee Vaka Bečváře popsat, aby některé jeho poznatky mohly být vyuity dalími střelci. Tento závodník střílí vyí polohou, to znamená, e hrudník nemá po celé délce v kontaktu s podlokou. Cílem je, aby srdce tepalo jakoby do volného prostoru, aby jednotlivé tepy neměly odezvu v pohybu těla a následně zbraně. Tělo má odkloněné mírně vlevo podél osy zbraně, pravou nohu pokrčenou, čím jetě odlehčuje hrudník. Loket levé ruky není pod zbraní, ale je umístěn několik centimetrů vlevo pod osou hlavně. Hák má relativně pevně zasazen do ramene, podstatné vak je, e jej zasazuje co moná nejblíe krku! Tomu musí odpovídat tvar kabátu, je třeba, aby na pravé straně u krku nebyl příli vystřien. Toto umístění háku je velmi výhodné, nebo případný pohyb ramene nemá vliv na směrování zbraně. Mezi určité zvlátnosti polohy patří to, e umístěním lokte Vaek mírně reguluje směr zbraně. Loket je tedy v poloze funkční, tělo se o něj opírá a je třeba jeho umístění na podloce hlídat. Samozřejmostí je to, e předpabí puky má poloené v dlani blíe k palci, pravá ruka je celá v kontaktu s pistolovou rukojetí a tvář je mírným tlakem poloená na lícnici, oko přesně proti průhledítku. Způsob míření se nelií od veobecně přijatých zásad, e je nutno vidět ostře muku a téměř ostře terč, při velikosti muky cca 3,4 mm. Zajímavostí je, e podle svých pocitů nemusí příli hlídat soustřednost hrany průhledítka a tunelu, přičem mezera okolo tunelu je asi 5 milimetrů. Důleitým znakem Bečvářova výstřelu je rozhodnost. Vaek nepouívá způsob, kdy střelec plynule zvyuje tlak prstu na spouti, a jej výstřel překvapí. Naopak, jde si pro výstřel, snaí se stiknout spou mezi tepy srdce. Tvrdí, e zbraň nikdy nemá absolutní stabilitu a proto musí být maximálně ostraitý. Pokud vystřelí v momentě, kdy je terč umístěn uprostřed kruhové muky, musí zásahem být desítka. Podle něj není umění střelit doprostřed terče, ale, cituji, umění je nevystřelit, kdy není v poloze ve v pořádku. A tady se ocitáme v oblasti pocitů, které jsou nepřenosné a neměřitelné. A tedy k tomu, e střelba ve své vrcholové podobě má mnoho variant a kadý zřejmě musí jít svou vlastní cestou. Bečvář prostě má přísluné nadání pro jemnou techniku výstřelu, ale také nutné charakterové vlastnosti, které z něj dělají mistra. K tomu, e je na spouti energický, je dále jetě schopen dlouhodobě vysoké koncentrace, je systematický, cílevědomý, agresivní, ctiádostivý, egoistický, svým způsobem bezohledný, náročný sám na sebe, sám se sebou nespokojený, odolný na psychickou i tréninkovou zátě. Pokud tyto některé vlastnosti ampióna přenáí do civilního ivota, dělá si nepřátele. On vak dnes u dovede být i zábavný, veselý, společenský, kamarádský a příjemný. Trochu podezřívám Vakovu partnerku, e se on sám mění k lepímu i její zásluhou. Dostal jsem svolení k tomu, abych zveřejnil také jeden z jeho osobních záměrů. V letoním roce se chce se svou partnerkou Gabrielou oenit.
O tom, jak Vaek závodí, na co před a při závodě myslí, jak a kolik kdy trénuje, by se dalo popsat jetě několik stránek, ale to u by mohlo být pro čtenáře nudné. Omezím se tedy alespoň na závodníkovy dalí plány. Vaek se tvrdě připravuje na svůj start při MS 1998 v Barceloně. Jeho cílem, jak říká, je kadý přítí závod. Velké závody bere jako kadé jiné, je pro něj těí si účast vybojovat, ne ve vrcholném závodě startovat. Ze své zkuenosti mohu potvrdit, e se Vaek v prostředí mezinárodních soutěí cítí jako ryba ve vodě. Chce se probojovat na OH 2000 do Sydney, ale nemíní po této soutěi skončit. Říká, e ve střelbě je moné dosahovat vrcholné výkonnosti nejméně do padesáti let. Přejeme Vakovi Bečvářovi, aby se mu vechna osobní i sportovní přání splnila a aby se mu ve střelbě dařilo.